photos: www.truemetal.it - Davide Sciaky
JIG-AI BAND INTRO
1. Za dve desaťročia ste prešli od anime goregrindu k pomerne vážnemu konceptu o japonskom pekle. Dozrel žáner, alebo skôr vy ako jeho autori?
Určitě je to souhra vícero faktorů, ne jen jeden jediný. Ten posun je jednoznačně způsoben osobním vývojem mě jako člena, což je přirozený proces, který se děje kdekoli. A nepochybně se na tom podepsaly i personální změny uvnitř kapely. Japonsko jako téma mi zůstává blízké, jen se na něj teď dívám z úplně jiného úhlu.
2. Väčšina ľudí považuje pig squeal, alebo 'tenor' ako ste ho nazývali v dobách minulých, za vrchol extrému. Na novom albume ste sa rozhodli od neho ustúpiť. Prečo je to tak a akým typom vokálu dnes dopĺňate 'bass'?
V určitém období byla metalová scéna prostě‚ přepigsquealovaná‘. Je zajímavé, že tuhle techniku zmiňuješ jako vrchol extrému – mně už to tak rozhodně nepřijde. :-) Přijde mi to už spíš absurdně nadužívané, a tím to v mých uších ztratilo tu původní razanci. Dnes sázím na jiné polohy, které mi k současnému zvuku sedí víc.
3. Predposledný album Entrails Tsunami vznikol tesne pred covidom a v starej zostave? Do akej miery vám covid rozosral plány a zapričinil sa o nový line-up?
Řekněme, že covid mi plány pořádně naboural :D. Kašpy po nahrání desky kapelu opustil a chvíli trvalo, než jsem našel náhradu. Když už pak Jarda naskočil do sestavy a nadrtil jsem celý playlist, abych mohl vyrazit na domluvené japonské turné s Pig Destroyer a Brujerií, přišel zákaz cestování. Takže Jardův první koncert s JIG-AI byl sice ve městě, jehož jméno začíná na T, ale Tokio to nebylo – skončil jsem v Trutnově :D. Nutno ale dodat, že tenhle ‚malý Obscene‘, kde byla backstage vlastně přímo na stage, byl super zážitek.
4. Do novej zostavy ste priniesli ostrieľaných borcov z death metalovej scény - sú oni príčinou väčšej temnoty zamerania nového albumu na úkor tradičných hentai komiksových gore tém? Ako sa prejavuje deathmetalová temnota v grinde?
To je zajímavý úhel pohledu a určitě na tom něco bude. Jarda i Rob mají za sebou zkušenosti z kapel, které mají death-grindové kořeny – Rob teď hraje v Taedifer (švédsky střižený death metal ve středních tempech), Jarda zase v Perferii (death-grind s hardcore vlivy) a Noises (fast & dirty grindcore). Oba ale do JIG-AI přišli s tím, že respektují zvuk a identitu kapely. Nejde tedy o revoluci, ale o přirozenou evoluci. Zajímavostí je, že poslední desku Jigoku mi pochválil i můj původní bubeník Štefy s tím, že je to podle něj nejpovedenější nahrávka JIG-AI, což mě hodně potěšilo. :-) Určitě je ale potřeba zmínit i Buráka, který jako zakládající člen vždy směřoval kapelu k old-school goregrindu – tedy k té verzi žánru, která vznikla jako evoluce grindcoru v nekompromisní, hutnou a brutální muziku. Tenhle mix všech vlivů se na výsledku zkrátka podepsal.
5. Info pre gear nerdov - na čom sa vyrába zvuk Jig-Ai? Zmenili ste nástroje a aparatúru alebo sa držíte osvedčených nastavení?
S tím zvukem nejvíc laboruje Rob – řeší zesilovače, efekty, kytary a propojení dvou aparátů. Burák pak vyžaduje nekompromisně ‚bagrující‘ brutální basu a já se zase snažím, aby z těch bicích za tou stěnou aparátů aspoň něco zbylo. :D Ve výsledku bych ale řekl, že jsem v tomhle ohledu spíš tradicionalista – držím se osvědčených postupů, které mi prostě sedí.
NEW ALBUM MYTHOLOGY
6. Ako som už spomínal, Jigoku vnímam ako posun od hentai gore k folk-horrorovej démonologickej támatike. Ako súvisia príbehy Injectatora Kruta s Yōkai, ktorí sa objavujú na novom albume a kde je Kruto-san dnes?
Přímou linii nebo nějaké příběhové propojení v tom úplně nehledej. Je to prostě nová sestava, nová deska a s tím spojený i úplně nový pohled na moji japonskou inspiraci. Nové album JIGOKU se netočí kolem Kruta, ale plně se soustředí na démony ONI a samotné japonské peklo – Jigoku. Deska má celkem 20 songů a každý z nich vypráví svůj vlastní minipříběh. Všechny tyhle příběhy jsou zmíněné už v klasickém obalu CD, ale ve speciální 'long box' verzi CD je navíc ke každému příběhu i samostatný obrázek. Úplně stejně to pak bude vizuálně zpracované i u chystaného vinylu. Celé album je zkrátka koncipované jako komplexní, naprosto samostatné dílo. Není to link na moji předchozí historii, je to zbrusu nová kapitola. ;-)
7. Aké parametre museli spĺňať a čím sa kvalifikovali jednotliví démoni na album Jigoku?
Byla to kombinace ukrutnosti a řekněme jisté výstřednosti. Všem silně doporučuji se aspoň trochu ponořit do japonské mytologie – je to bezedná studnice divnosti a zvrácenosti, kde narazíte na postavy jako je děsivý Aka Manto, přízrak v červeném plášti, který se objevuje na toaletách a dává lidem na výběr mezi smrtí červeným nebo modrým papírem. Setkáte se tu i s Enmou, mocným králem a soudcem podsvětí, který podle japonské tradice rozhoduje o osudu duší a jejich dalším znovuzrození v pekle Jigoku. A samozřejmě nechybí ani Tanuki, šibalský psík mývalovitý, který je v japonském folklóru proslulý svou schopností měnit podobu a dělat si z lidí blázny – v tradičních zobrazeních je totiž známý tím, že ke svým magickým kejklím a trikům kreativně využíval i svá obří varlata. Všechny tyto příběhy rezonují se všemi pozitivy i špatnostmi lidské nátury. Takže si projděte tracklist mého posledního alba a schválně si ty jednotlivé démony zkuste trochu zavyhledávat. ;-)
8. Keby Enma naozaj otvoril brány pekla dnes, koho alebo čo by podľa vás démoni poslali späť dole ako prvé?
Hele, těch adeptů je tolik, že by to byl nekonečný seznam. Defacto by tam letěla většina politiků, sebestřední narcisté, glorifikátoři moderní doby a všichni ti, co jedou ten tupý, konzumní pohled na svět. Prostě by to byl pořádný humbuk, kdyby se to začalo třídit..
9. Jigoku je japonské peklo, ktoré ale nie je večné - len dočasné, kde po vykonaní trestu môže nasledovať reinkarnácia. Nie sú v udeľovaní trestov kresťania trochu viac dôslednejší a existuje v japonskom folklóre koncept väčného zatratenia?
Tohle je trochu matoucí pohled na věc ;-) Zapomněl jsi totiž na jeden podstatný detail: do Jigoku se v podstatě můžeš vracet donekonečna. Takže se nabízí otázka – co je vlastně horší? Jedno kontinuální, věčné peklo, nebo nekonečný řetězec utrpení, kde sice teoreticky existuje naděje, že to může skončit, ale v praxi se v tom kolečku točíš pořád dokola? Hmmm… Pokud jde o víru, ta je jako taková v pohodě, ale církve a institucionalizované náboženství, to je pro mě naprosté manipulační peklo.
10. V japonskej kultúre ma fascinujú tzv. jisei - básne písané odsúdenými krátko pred popravou, alebo rituálnou sebevraždou. Predstavte si, že máte 5 minút do popravy - aký jisei vás napadne?
Safra to není uplně jednoduché zadání :-) co třeba toto?
Zavírá se backstage a pódium mlčí,
má cesta krví a řevem je u konce.
Nelituji konce a nehledám ticho.
Slyším, jak se z hlubin zvedá bouře
mohutná hradba podladěného bahna,
nekonečný blastbeat a absolutní hluk.
Já mizím v temnotě,
ale ten zvuk tu bude hřmít věčně.
GOREGRIND HISTORY and EVOLUTION
11. Čechy majú už dekády kvalitnú grindovú scénu. Pamätáte si začiatky? Kto boli pionieri scény a ako sa vyvinul a zmenil žáner od jej počiatkov?
Tohle je otázka, která by sama o sobě vydala na celý rozhovor. Důležité je vnímat, jaká to tehdy byla doba – před třiceti a více lety se na nějaké škatulkování moc nehrálo. Kdybych měl někoho vypíchnout, vystřelím jména jako Pathologist, rané nahrávky Malignant Tumor, prapůvod Cerebral Turbulency nebo Ingrowing, kteří to tak pěkně ‚chlívovatěli‘. Do toho další jako Deaf and Dumb, Contrastic nebo Agony Conscience... Určitě jsem na spoustu dalších zapomněl, ale musím zabrousit i za hranice k naprostým základům, jako jsou Carcass nebo Dead Infection. Je toho prostě mraky.
12. Aký rozdiel je v dnešnej dobe medzi punkovým a metalovým vnímaním a prístupu ku grindu a v čom sa oba prístupy stretávajú?
Tady se musím opět vrátit k té době, kdy jsem jako muzikant i fanoušek začínal. Tehdy se na nějaké škatulkování moc nehrálo, nebo se to všechno míchalo takovým způsobem, že pokoušet se o exaktní odpověď je vlastně nesmysl. Pro mě to nikdy nebylo o tom, jestli jsem víc punk nebo metal – šlo o ten samotný přístup a energii, která se v tom všem potkávala.
13. Čo okrem blastbeatov a krátkych skladieb definuje esenciu grindcore? Ak by ste mali niekomu vysvetliť grindcore bez toho, aby ste pustili jedinú skladbu, čo by ste povedali?
Tady hrozně záleží na tom, jestli to vysvětluji někomu, kdo má aspoň trochu přehled a tuší, že existují i tvrdší verze metalu než Nothing Else Matters, nebo někomu, kdo je úplně mimo... Pokud ale hledáš tu nejuniverzálnější odpověď? Grindcore je prostě čistá, neředěná a agresivní energie.
JIG-AI WORLDWIDE ExPERIENCES and PLANS
14. Jig-Ai za dvadsať rokov existencie precestoval kus sveta - koľko času ste strávili na cestách a do akej najväčšej exotiky sa vám podarilo dostať?
To už dneska asi nikdo přesně nespočítá – a to ani za JIG-AI jako celek, ani za mě jako člena, když připočtu své zkušenosti z dalších projektů. Na cestách jsem strávil neuvěřitelné množství času. A ta největší exotika? Amerika, Mexiko, Japonsko nebo Austrálie... vybrat jedno místo je skoro nemožné. Tempo ale rozhodně nepolevuje – teď o víkendu letím do Španělska, zrovna jsem se vrátil z Itálie a přede mnou je Německo, Normandie, Švédsko nebo Belgie.
15. V akej krajine má Jig-Ai najväčší fan base?
Bez debat je to Mexiko a další země Jižní Ameriky, pak samozřejmě Japonsko a v neposlední řadě Česká republika.
16. Ktorý extrémny zážitok z ciest vás napadne ako prvý?
Takhle to bohužel nefunguje :D Nelze vybrat jen jednu věc. Jakmile se na to zeptáš, okamžitě vylítne jedna vzpomínka za druhou – a stejně to mají i ostatní kluci z kapely. Je to prostě nekonečná koláž šíleností. Mám samozřejmě i plno historek, které jsou nejlepší na vyprávění v backstage nebo u piva, ale úplně je nechci pálit tady do éteru. Některé z těch ‚publikovatelných‘ kousků se ale objevují v mých vlozích na YouTube, Facebooku nebo Instagramu – stačí mě sledovat a ono se to k vám dřív nebo později nějak dostane. ;-)
17. S ktorými kapelami radi zdielate pódium a ktoré kluby alebo festivaly máte najradšej?
To je zase hrozně široké téma, které mě trochu nutí generalizovat. Jsou kapely, které mě třeba hudebně úplně neoslovují, ale jsou to skvělí lidi. Pak jsou ty, které mě baví hudebně a ještě si s nimi perfektně sednu lidsky – a stejně to funguje i s kluby a festivaly. Když mám ale vypíchnout jednu konkrétní věc, tak je to italský Frantic Fest. Úžasná atmosféra, skvělí lidé, od backstage až po návštěvníky, a perfektní festivalová crew. Jediný lehčí škraloup jsem tam zažil, když jsem zvučil a zvukař tehdy vystupujících Igorrr si stěžoval, že jsem moc nahlas a že můj ‚chlív‘ ruší jejich vystoupení :D :D :D. Tak jsem chvíli počkal, až se jejich veličenstva dohrála, a pak jsem se do toho pustil já. Jsou to zkrátka úžasní lidé a úžasné akce. Někdy je to sice trochu slabší, ale pořád je to dar – můžu takhle jezdit po světě, hrát, potkávat tuny fajn lidí a mít nezapomenutelné zážitky.
18. Kde uvidíme Jig-Ai najbližšie a aké plány má kapela v 2026?
Jelikož se ptáš na 2026, tak ten mám z hlediska bookingu už prakticky uzavřený – mám odehráno a soustředím se na to, co přijde v roce 2027. Mojí hlavní prioritou bude samozřejmě propagace aktuální desky. Po klasickém CD a limitované edici Long Boxu teď chystám kazetu a vinyl, který bude zase vizuálně vymazlený. Rozdělaný mám i další klip, takže se fanoušci mají na co těšit. K tomu plánuji i nový, speciální merch. Co se týče živého hraní, mám v jednání jedno nebo dvě tour a hromadu dalších koncertů. A v neposlední řadě si v kapele říkám, že je čas začít skládat další materiál, takže nudit se rozhodně nebudu. Je toho zkrátka hodně, co mám v plánu!
JDØS FINALE
19. Minule sa mi priznal známy, že jeho "guilty pleasure" je Keep the Faith od Bon Jovi. Na to som mu v mobile ukázal svoj 90s dance floorový playlist a on pochopil že peklo nemá len jedno poschodie a pojem hanba je relatívny. Čo sú vaše guilty pleasures za ktoré vás Enma pošle do najhlbšej priepasti Jigoku?
Ten dance floor playlist, to je slušná fajnšmekrovina :D A Keep The Faith je mimochodem super song! :-) Já poslouchám hrozně široké spektrum muziky. Kdybych měl za sebe vybrat něco, co by se od goregrindera úplně nečekalo, tak je to asi záliba v českém rapu nebo trapu. :-) Ve všem se dá najít zalíbení – někdy je ten ‚cringe level‘ takový, že je to vlastně nechutná kokotina, ale nějak tě to magnetizuje a prostě si to musíš pustit. Každý to má jinak...
.png)
20. Čo počúvate, pozeráte a čítate v týchto dňoch?
Aktuálně jedu staré britské a francouzské černobílé detektivky. I když občas projedu novinky na streamovacích platformách, čím jsem starší, tím víc mě táhne stará kinematografie. Ty filmy totiž nejsou tak polopatické, najdeš v nich skvělé detaily a mají mnohem větší hloubku. A čtení? Mám pár knížek odložených stranou, ale ty si nechávám až na dlouhé podzimní a zimní večery.
21. Je niekto s kým by ste si radi prečítali rozhovor na JDØS?
Určitě by bylo zajímavé dát prostor pořadatelům koncertů, provozním nebo dramaturgům hudebních akcí. Zajímavé osobnosti jsou ale i výrobci merche, designéři, kteří dělají obaly k muzice, kterou všichni posloucháme, nebo tvůrci videoklipů. U undergroundové hudby je skvělé, že ti lidé, na které by ses ptal, většinou dělají víc věcí najednou – a právě tyhle ‚propojky‘ a zákulisní vazby jsou ultra zajímavé.
22. Motto alebo odkaz na záver.
Díky moc za příležitost se “vypovídat” ;-) a Motto? Mějte vlastní hlavu, ověřujte si zdroje informací, poslouchejte muziku, podporujte kapely, choďte na koncerty. Žijte životy mimo obrazovky. Žijte životy!
JIG-AI BAND INTRO
1. Over the course of two decades, you've gone from anime goregrind to a fairly serious concept about Japanese hell. Has the genre matured, or have you matured as its creators?
It's definitely a combination of several factors rather than just one. The shift is clearly partly due to my own personal development as a band member, which is a natural process that happens everywhere. And the line-up changes within the band have undoubtedly played a part as well. Japan is still a subject that's close to me; I just look at it from a completely different angle now.
2. Most people consider pig squeals – or "tenor," as you used to call it back in the day – the ultimate extreme vocal technique. On the new album, you've decided to move away from it. Why, and what kind of vocals do you use alongside the "bass" these days?
At one point, the metal scene was simply oversaturated with pig squeals. It's interesting that you mention the technique as the ultimate extreme – it definitely doesn't feel that way to me anymore. :-) I find it ridiculously overused these days, and because of that, it's lost its original impact to my ears. Nowadays, I rely on different vocal styles that fit our current sound much better.
3. Your previous album, Entrails Tsunami, was recorded just before Covid and with the old line-up, right? How badly did Covid fuck up your plans, and how much did it contribute to the new line-up?
Let's just say Covid seriously fucked up my plans. :D Kašpy left the band after we recorded the album, and it took me a while to find a replacement. Then, when Jarda finally joined the line-up and I'd drilled the entire set into him so we could head out on the planned Japanese tour with Pig Destroyer and Brujeria, the travel ban hit.
So Jarda's first show with JIG-AI did take place in a city beginning with a T, but it wasn't Tokyo – we ended up in Trutnov. :D I have to say, though, that this "little Obscene," where the backstage was basically right on the stage, was a great experience.
4. You've brought some battle-hardened guys from the death metal scene into the new line-up. Are they partly responsible for the darker direction of the new album at the expense of the traditional hentai/comic-book gore themes? How does death metal darkness translate into grind?
That's an interesting way of looking at it, and there's definitely something to it. Both Jarda and Rob have experience in bands with death-grind roots – Rob currently plays in Taedifer (Swedish-style, mid-tempo death metal), while Jarda plays in Perferia (death-grind with hardcore influences) and Noises (fast & dirty grindcore).
But they both joined JIG-AI with respect for the band's sound and identity. So it's not a revolution, but rather a natural evolution. Interestingly, our original drummer Štefy also praised the latest album, Jigoku, saying that in his opinion it's the best JIG-AI recording we've made, which made me really happy. :-)
Burák definitely deserves a mention here too. As a founding member, he's always pushed the band towards old-school goregrind – the version of the genre that evolved out of grindcore into uncompromising, dense and brutal music. Ultimately, it's this mixture of all those influences that has shaped the final result.
5. Some info for the gear nerds – what do you use to create the JIG-AI sound? Have you changed your instruments and amps over the years, or do you stick with tried-and-tested setups?
Rob does most of the experimenting with the sound – amps, effects, guitars and running two rigs together. Burák, meanwhile, demands an uncompromisingly brutal, "excavator-like" bass sound, while I'm just trying to make sure there's still something left of the drums behind that wall of amps. :D
Overall, though, I'd say I'm more of a traditionalist in this respect – I stick with tried-and-tested approaches that simply work for me.
NEW ALBUM MYTHOLOGY
6. As I mentioned earlier, I see Jigoku as a shift from hentai gore towards folk-horror and demonological themes. How are the stories of Injector Kruto connected to the Yōkai appearing on the new album, and where is Kruto-san today?
Don't really look for a direct storyline or any narrative connection there. It's simply a new line-up, a new album, and with that comes a completely new perspective on my Japanese inspiration. The new album, JIGOKU, doesn't revolve around Kruto, but focuses entirely on the ONI demons and Japanese hell itself – Jigoku.
The album has 20 songs, and each one tells its own little story. All of these stories are already included in the standard CD booklet, but the special "long box" CD edition also has a separate illustration for each story. The upcoming vinyl will be presented visually in exactly the same way. The whole album was conceived as a complex, completely self-contained work. It isn't connected to my previous history – it's a brand-new chapter. ;-)
7. What criteria did the individual demons have to meet to qualify for a place on Jigoku?
It was a combination of sheer cruelty and, let's say, a certain degree of eccentricity. I strongly recommend that everyone dives at least a little bit into Japanese mythology – it's a bottomless well of weirdness and depravity, where you'll come across characters such as the terrifying Aka Manto, a ghost in a red cloak who appears in toilets and gives people the choice between death by red or blue paper.
You'll also encounter Enma, the mighty king and judge of the underworld, who according to Japanese tradition decides the fate of souls and their subsequent rebirth in hell – Jigoku.
And of course there's Tanuki, the mischievous raccoon dog famous in Japanese folklore for its ability to shapeshift and play tricks on people. In traditional depictions, it's also known for creatively using its enormous testicles in its magical tricks and mischief.
All of these stories resonate with both the good and bad sides of human nature. So go through the tracklist of my latest album and try looking up some of those individual demons for yourselves. ;-)
8. If Enma really opened the gates of hell today, who or what do you think the demons would send straight back down first?
Man, there are so many candidates that the list would be endless. Basically, most politicians would be heading down there, along with self-centred narcissists, people who glorify modern society, and everyone with that mindless, consumerist view of the world. It would be quite a fucking commotion if they ever started sorting us all out...
9. Jigoku is Japanese hell, but it isn't eternal – it's only temporary, and after serving your punishment you can be reincarnated. Aren't Christians a little more thorough when it comes to punishment? And is there any concept of eternal damnation in Japanese folklore?
That's a slightly misleading way of looking at it. ;-) You've forgotten one important detail: you can basically keep returning to Jigoku forever.
So that raises the question – which is actually worse? One continuous, eternal hell, or an endless cycle of suffering where, theoretically, there's always hope that it might eventually end, but in practice you just keep going around and around in the same circle? Hmmm...
As for faith itself, I'm fine with it. But churches and institutionalised religion? That's absolute manipulative hell to me.
10. One thing that fascinates me about Japanese culture is the so-called jisei – death poems written shortly before execution or ritual suicide. Imagine you've got five minutes left before your execution. What jisei comes to mind?
Damn, that's not exactly an easy assignment. :-) How about this?
The backstage closes and the stage falls silent,
my journey through blood and screams is at an end.
I do not regret the end, nor do I seek silence.
I hear a storm rising from the depths,
a mighty wall of downtuned filth,
an endless blast beat and absolute noise.
I disappear into the darkness,
but that sound will thunder on forever.
GOREGRIND HISTORY AND EVOLUTION
11. The Czech scene has had a strong grind scene for decades. Do you remember the early days? Who were the pioneers, and how has the genre evolved and changed since its beginnings?
That's a question that could easily fill an entire interview on its own. It's important to understand what things were like back then – thirty or more years ago, people didn't care nearly as much about putting everything into neat little boxes.
If I had to pick a few names, I'd immediately mention Pathologist, the early recordings of Malignant Tumor, the very beginnings of Cerebral Turbulency, or Ingrowing, who were getting nicely filthy and disgusting with it. Then there were others like Deaf and Dumb, Contrastic and Agony Conscience... I'm definitely forgetting loads of others, but I also have to go beyond the Czech borders to some of the absolute foundations, like Carcass and Dead Infection. There's just tons of this stuff.
12. What's the difference today between the punk and metal approaches to grind, and where do the two meet?
Again, I have to go back to the time when I was starting out, both as a musician and as a fan. Back then, nobody cared that much about putting everything into boxes, or everything was mixed together to such an extent that trying to give an exact answer doesn't really make much sense.
For me, it was never about whether I was more punk or more metal – it was about the attitude and the energy where all of those things came together.
13. Apart from blast beats and short songs, what defines the essence of grindcore? If you had to explain grindcore to somebody without playing them a single song, what would you say?
That really depends on whether I'm explaining it to someone who has at least some idea about heavy music and knows there are heavier forms of metal than Nothing Else Matters, or to someone who's completely clueless...
But if you're looking for the most universal answer? Grindcore is simply pure, undiluted, aggressive energy.
JIG-AI WORLDWIDE EXPERIENCES AND PLANS
14. Over the course of twenty years, JIG-AI have travelled a good part of the world – how much time have you actually spent on the road, and what's the most exotic place you've managed to reach?
I don't think anyone could accurately count that anymore – either for JIG-AI as a whole or for me personally, especially if I include my experiences with other projects. I've spent an unbelievable amount of time on the road. And the most exotic place? America, Mexico, Japan, Australia... it's almost impossible to pick just one.
And the pace definitely isn't slowing down – this weekend I'm flying to Spain, I've just returned from Italy, and I've got Germany, Normandy, Sweden and Belgium ahead of me.
15. Which country has the biggest JIG-AI fanbase?
Without a doubt, Mexico and other countries in South America, then of course Japan, and last but not least the Czech Republic.
16. What's the first extreme experience from your travels that comes to mind?
Unfortunately, it doesn't really work like that. :D You can't just pick one thing. The moment you ask that question, one memory after another immediately comes flooding back – and it's the same for the other guys in the band. It's basically an endless collage of insanity.
Of course, I've also got plenty of stories that are best told backstage or over a beer, but I don't really want to put all of those out there publicly. Some of the more "publishable" ones do appear in my vlogs on YouTube, Facebook or Instagram, though – just follow me and sooner or later they'll find their way to you. ;-)
17. Which bands do you enjoy sharing the stage with, and which clubs or festivals are your favourites?
Again, that's such a broad subject that it forces me to generalise a little. There are bands that don't necessarily do much for me musically, but they're great people. Then there are bands whose music I love and who I also get along with perfectly on a personal level – and the same goes for clubs and festivals.
But if I had to single out one particular event, it would be Italy's Frantic Fest. Amazing atmosphere, great people – from backstage to the audience – and a fantastic festival crew.
The only minor incident I had there was when I was doing sound and the sound engineer for Igorrr, who were playing at the time, complained that I was too loud and that my "filthy noise" was interfering with their set. :D :D :D So I waited for a while until Their Majesties had finished, and then I got to work.
They're simply amazing people and amazing events. Sometimes things might be a little less spectacular, but it's still a gift – I get to travel around the world like this, play music, meet tons of great people and have unforgettable experiences.
18. Where can we see JIG-AI next, and what plans does the band have for 2026?
Since you're asking about 2026, that year is already pretty much finished for me in terms of bookings – I've played the shows and I'm now focusing on what's coming in 2027.
My main priority will obviously be promoting the current album. Following the standard CD and limited Long Box edition, I'm now preparing a cassette and a vinyl edition, which will once again get some really elaborate visual treatment. I'm also working on another video, so the fans have something to look forward to. On top of that, I'm planning some new special merch.
As for live shows, I'm currently discussing one or two tours and a whole bunch of other gigs. And last but not least, we're starting to feel that it's time to begin writing new material, so I'm definitely not going to be bored. There's simply a lot that I've got planned!
JDØS FINALE
19. A friend recently confessed to me that his "guilty pleasure" is Bon Jovi's Keep the Faith. In response, I showed him my 90s dancefloor playlist on my phone, and he realised that hell has more than one level and that shame is relative. What are your guilty pleasures that would make Enma send you straight to the deepest pit of Jigoku?
That dancefloor playlist is some seriously connoisseur-level stuff. :D And Keep the Faith is a great song, by the way! :-)
I listen to an incredibly wide range of music. If I had to pick something you probably wouldn't expect from a goregrinder, it would be my fondness for Czech rap and trap. :-) You can find something to enjoy in pretty much anything – sometimes the "cringe level" gets so high that it's basically some disgusting piece of shit, but somehow it still has this magnetic pull and you just have to put it on. Everyone has their own thing...
20. What are you listening to, watching and reading these days?
At the moment, I'm really into old British and French black-and-white detective films. I still occasionally check out new stuff on streaming platforms, but the older I get, the more I'm drawn to old cinema. Those films don't spoon-feed you everything – you find great little details in them, and they have much more depth.
As for reading, I've got a few books set aside, but I'm saving those for the long autumn and winter evenings.
21. Is there anyone you'd like to see interviewed on JDØS?
It would definitely be interesting to give some space to concert promoters, venue operators or people who put together the programmes for music events. There are also plenty of interesting people making merch, designers creating the covers for the music we all listen to, or people making music videos.
One of the great things about underground music is that the people you'd be talking to usually do several things at once – and it's exactly these connections and behind-the-scenes relationships that are ultra-interesting.
22. A motto or final message?
Thanks a lot for giving me the opportunity to "get all this off my chest." ;-)
And a motto? Think for yourselves, check your sources, listen to music, support bands and go to shows. Live your lives away from screens. Live your lives!
No comments:
Post a Comment