#134 Flork Reviews: PSØL - Contradiction Syndrome (EP, 2024)

PSØL  - Contradiction Syndrome (EP, 2024) By Flork Almost a year ago, I had the chance to review PSØL ’s debut EP.  If I remember correctly,...

Najčítanejšie za 7 dní

Wednesday, March 30, 2022

#152 DRAKH/Vrtačky po desáté hodině // Experimental-Noise // Ľubo // 25-2-2022.


 

Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

Ahoj, som Ľubo, robím rôzne veci. Ale hlavne teda web developer a asi trochu aj hudobník a DJ. Prave v tychto dňoch si pripravujem jeden sequencer.


Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.


Začínal som ako sólista inštrumentalista vo folklórnom súbore, kde som hral na rôzne pastierske dychové nástroje- píšťaly a gady, istý čas som pôsobil v kapele Angakkut, kde som hral na priečnu flautu, a mám sólový projekt “Vrtačky po desáté hodině”, a spolupracujem s kolektívom ktorý dalo dokopy Náastupište 1-12 na projektoch “Suvenír”.



 

Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?

Moja výbava je veľmi jednoduchá, počítač a MIDI kontroléry. Kde srdcom toho celéhoo je software Brainmodular. Ale naposledy som si kúpil drummachine RD-9 čo je klon TR-909, ktorého zvuk mám rád.
 

Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?

Vnímanie umenia je vždy subjektívne - vkus. Zároveň však existujú kritéria poľa ktorých sa dá umenie objektívne hodnotiť.




Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?


Prečo by malo mať?
 

Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?

Prekročenie určitých morálnych hodnôt, a také to “naoko”, pretentiousness.


Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?

Kdekoľvek vôkol mňa.


Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?

Asi Uspávanka číslo 6. Na veľkom aparáte to vie celkom rozgniavť.


Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?

Našťastie nemám texty.



 

Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?

“Hrať” sa so zvukom.


Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?

To, že som sa odhodlal poslať nejaké tracky na Noize Konspiracy.


Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?

V tomto som nudná osoba.


Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?

Mám rozrobené nejaké búchanice, a chcel by som ich pretaviť aj do live setupu.

VRTAČKY PO DESÁTÉ HODINĚ studio session at Punctum from Punctum on Vimeo.


Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?

“Malej” ;)


Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK/CZ UG scénu?

Spontánne.


V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?

Mali nejakú výhodu? Možno hladnejšie publikum.. Výhody dnešnej doby sú jednoznačne v prístupnosti technických prostriedkov spojených s hudbou.


Ktoré SK/CZ UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?

Ja som si fičal na nemeckom rave a gabberi, techne, dramáči… To kde hudobne som teraz, majú z veľkej miery na svedomí ľudia viac či menej združení okolo Urbsounds.


Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?

Závisť.


Čo ťa na domácej scéne serie?

Život je krajší keď sa nenecháš srať p@#$vinami.



 

Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

Albumy od Amen Tma, Makkatu. Artwork a poslednom albume Daniela Kordíka.


Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.


I broke my robot - Tomorrow does not exist (mám rád tento druh zvuku)
Liza Gennart - Výsledky vzniku (lebo som jej matka)
GITS2 (lebo CGI a príbeh)
Deathloop (lebo story driven FPS)
Bodygallery (lebo)
anCnoc (lebo to nie je pivo)


Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?


Hradby Samoty, Dream Scenes, MELA. Hudba ktorú mám rád, je tam čo objavovať a majú ideálnu “veľkosť”


Vinyl alebo CD ?

Ani jedno. Som stúpenec digitálu. Ale občas zhreším a kúpim si vinyl, alebo kazetu.




Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?


Mohol by si mať “Gule tvojho fotra”....


Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.

“Six six six it makes us sick, we’re sick sick sick of six six six.”

==========================

Linky:


https://www.facebook.com/lizagennart
https://soundcloud.com/drakh
https://www.mixcloud.com/Drakh/
https://soundcloud.com/vrtacka
https://vrtackypodesate.bandcamp.com/
https://vimeo.com/473344719



Monday, March 28, 2022

#19 V-dur Reviews: Bahratal - Legie Ubožáků (ep 2022)


 

Bahratal - Legie Ubožáků (ep 2022)

By V-dur


Prevaľovanie tónov zbustrovanej basy ako z albumov najlepšej éry vydavateľstva Silver Rocket prechádza za zvukov túrovania motorky do gitarového intra, ktoré by pokojne mohlo byť poctou Slayer. Keď sa napokon ozve spev, snáď nie iba starým páprdom pripomenie odkaz Master's Hammer.

Úvodný song nahrávky "Legie Ubožáků" je pôsobivá scénická kompozícia: žiaden riff ani pasáž sa v ňom nezopakujú. Kapela ide a povie veci a keď ich povie, ide ďalej, ako motorkár na pomalom chopperi, ktorý je preto pomalý, aby sa mu neminul ten svet okolo a nemusel chodiť na žiadne miesto dvakrát.



 

Počuť, že kapele záleží na tom, aby neznela úplne ako všetky ostatné kapely. Relatívne jednoduché riffy obohacuje aspoň o drobné detaily, hneď prvá pasáž po rozbehnutí songu je zároveň najkomplikovanejšia, ako keby sa hudobníci snažili povedať: "Prídu aj priamočiarejšie riffy, sčernalý a od sádz špinavý thrash a punk, ale teraz ešte toto."

"Zmizet Jako Rudý Trpaslík" už následne rozvíja najmä tú priamočiarosť. BAHRATAL patria k tým, ktorí jednoduchosť hudby využívajú k skúmaniu jej atmosférických a zvukových možností. Nestrácajú pri tom energiu a drive, ktorou upútajú aj ľudí, ktorým nezáleží na harmóniách a inováciách. Za mňa sú skvelá ukážka moderného blackmetalového zvuku, ktorý sa rochní presne v tom, na čo bol black metal vymyslený: v zásade, že to najsilnejšie na tejto hudbe je to, čo sa nedá zapísať notami.




Friday, March 25, 2022

#151 Korobushka Records // Karel // 22-02-2022


 

Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

Ahoj, jmenuji se Karel. Aktuálně mě nejvíc zajímá rodina, před rokem a půl se nám se ženou narodil syn Matěj, takže se nám kolem něj točí svět. Hodně mi začal pomáhat s mým druhým největším zájmem a tím je výroba soustružených gramodesek. Neustále mě zásobuje prázdnými polotovary ze štelářky a všechno co najde na zemi hází do koše s hlasitým pokřikem "BA". Po večerech hrajeme se ženou kooperativní hry, aktuálně je to Zombicide - Černý Mor, Harry Potter - Boj o Bradavice a Gloomhaven. Kompetitivních her jsem už přežraný, navíc to poslední, co teď chci je s někým zápolit. No a když jsem v pracovně sám, tak při výrobě desek mydlím kampaně Heroes 3.


Ako a kedy si sa dostal k organizovaniu UG akcií a vydávaniu hudby ?

O vydávání hudby jsem uvažoval dlouho, vlastně od chvíle, kdy jsem začal hrát se svou první kapelou. Ale na to bylo třeba nějakého kapitálu, takže se tenhle plán dost protáhnul. Dostal jsem se k tomu, až když jsme s Mycop nahráli materiál na jednostranné LP a začaly se dohromady dávat labely, pod kterými to vyjde. Já se chtěl taky participovat, tak jsem si udělal značku. To bylo tenkrát v Hranicích roku 2015, ještě pár titulů vyšlo a pak jsem se stěhoval do Ostravy, takže na dva roky, 2016 a 2017 byla pauza. Nebyly peníze a pro samé přesčasy v robotě ani čas. Organizování akcí přišlo taky někdy kolem roku 2015, měli jsme zkušebnu a aparáty, nikdo v Hranicích akce nepořádal, protože je tam jenom městský kulturák s dramaturgií, která není moc pro mladé. Byl jsem tenkrát na koncertu v Novém Jičíně, hrály takové ty klasické punk / crust / metlo spolky a mezi nimi i Apolita. Když spustili oni, tak mně se spustila čelist a tenkrát jsem si řekl, že tohle musím nějak zařídit. Tak se povedlo udělat první koncert na zkušebně Mycop - Rosa Parks, Apolita a Hledání. Lahvače v lednici za to, co kdo hodil do kasy a vstupné kdo co dal. Chvíli se to tak dělo a pak se najednou z ničeho nic objevil v Hranicích navrátilec Honza Vařeka se ženou Márkou a založili kulturní a komunitní centrum Karnola. Ještě tak jeden dva koncerty se odehrály na zkušebně a pak se veškeré aktivity přesunuly zde.


Angažujes sa aj v iných UG/kultúrnych aktivitách?

Pomáhal jsem s nějakým ziny, vetší nebo menší měrou pomáhám nebo organizuji festivaly. Na Karnole už proběhly 3 ročníky Neočekávaného Dýchánku, to je moje vlaječka. V Ostravě jsem pomáhal s festivaly CheeChaak, který dali dohromady Peťa Ondráček se Zuzkou Šrámkovou, která teď o festival stará, a Hluková Mysteria pod taktovkou jednoho z nejaktivnějších lidí na Ostravsku Martina Režného. A jezdím vyvařovat na Hradby Samoty.
 

                                                    "Hospital Brut" foto Loučka Rozptylová
 

Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?

Nevím, jestli to jde takto jednoduše popsat. Problém vidím v lidech, v jejich neschopnosti opustit hranice svého myšlení. Pracoval jsem několik let galeriích. Naposledy to byla galerie současného umění Plato v Ostravě. Ustálené "to bych zvládnul taky" mě začalo fakt srát. Nikdo vám v tom nebrání, tak to klidně zvládněte. Nemám problém přes léto obrážet graffity jamy, v každém městě si pouliční umění užívám. Rád si ale pak zajdu do galerie současného umění nebo naopak na klasické autory. Dýchánek je multižánrový festival, Cheechaak je zameřený na UG scénu, především českou no a Mysteria jsou hluk všeho druhu. Těch nekonečných možností objevovat něco nového, jen se podívejte na videa Petra Válka s čím vším se dá pracovat. Objevování něčeho, nemusí to být nutně originalita. To je dle mého moment kdy se odděluje manuální zručnost od umění. Prakticky každý se dokáže nabiflovat party nebo techniku. Ale naučit se s ní pracovat, to už je věc úplně jiná.


Má mať umenie hranice resp. sú témy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?


Umění žádné hranice nemá. Umělec, který se rozhodne propagovat jakoukoliv formu útlaku si své stoupence stejně najde stejně jako umělec stojící na úplně opačné straně. S odstupem času navíc na umění, které přesahovalo v určité době hranice také můžeme nahlížet jinak. Co pobuřovalo kdysi nemusí fungovat v dnešní době stejně. Já, ač odsuzuji hrůzy komunistického režimu, mám rád estetiku propagandistických plakátů.


Čo je tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?


Dost mi vadí lidé hlásící se k nacionalismu nebo jakékoliv jiné formě útlaku. Horší jsou pak už jen ti, kteří to nepřiznávají a pohybují se na rádoby neutrální půdě. Je smutné, že čím oblíbenější umělec, tím více má společnost tendenci bagatelizovat že bil svou partnerku, kamarádí se s ultrapravičáky nebo vypráví přihlouplé rasistické fóry. Já chápu, že umělec nerovná se velký myslitel, ale měli by si přinejmenším uvědomovat svou moc co se působení na lidi týče.



 

Ako sa vyvíjal tvoj hudobný vkus odkedy si sa začal angažovat v UG ?

Zní to jako klišé, ale žánrově si rád poslechnu cokoliv. Myslím si, že to jde i vidět na deskách a kazetách, které vydávám. Dokonce jsem si teď poslechnul i nějakou HNW, kterou mi poslal nějaký interpret z Mexika a zvládnul jsem to až do konce a nevypnul to. Asi bych ale přiznal, že už méně poslouchám HC punk, protože už dlouho nepřišel s ničím novým. Ono s osmi akordy a texty pořád na stejná témata toho moc vymýšlet nejde.


Kde hľadáš zaujímavych umelcov pre spoluprácu ?


Asi bych neřekl že vyloženě hledám, ale čtu hudební ziny ať už papírové nebo online. No a v přátelích na sociálních sítích mám dost hudebních nadšenců, kteří sdílí neustále něco, co je bavilo. Ale to nejde všechno stíhat, mám v prohlížeci asi 30 záložek, které jsem si ještě ani nepustil. Nejspíš až v létě, až trochu zvolním s prací, mám teď velkolepý skluz.


Ktorý/é album/albumy zo svojho vydavateľského portfólia považuješ za najvýnimočnejší/ie a prečo ?


To takhle nejde říct. Ne že by se to jakože nesmělo, ale já mám pokaždé radost z nového releasu. A jestli je to 50 kazet a nebo 300 vinylů, na tom nesejde. Ke všem deskám se rád vracím a poslouchám je. Tím, že je všechno žánrově rozházené to navíc ani nelze srovnávat. Všichni interpreti, které jsem vydal mi přišli něčím výjimeční. Možná by byla na místě spíše otázka, čím jsem si získal jejich důvěru.


Ktorá/é akcie čo si robil považuješ za najpamätnejšie a prečo ?

To bude první ročník mého festivalu Neočekávaný Dýchánek, který proběhnul v hranické Karnole. Konečně se mi to podařilo uskutečnit a navíc ve skvělém prostoru. Skvělé místo, spousta přátel, dobrá hudba a samo sebou párty jako řemen. Jsem rád že tohle místo pokračuje ve fungování sic to vypadalo zle a že prpoběhnout další ročníky.



 

Čo boli vrcholové a naopak najhoršie momenty tvojej činnosti v UG ?

To si teď nejsem jistý, jestli je to na mně abych tohle zhodnotil. Neoznačil bych to za nejhorší momenty, ale vždy mě mrzí když na akci dorazí málo lidí. A to vlastně i když koncert nepořádám. Takový Martin Režný dělá v Ostravě neuvěřitelné množství výborných koncertů, ne vždy se tam objeví odpovídající množství lidí. Já to ale chápu, sám dost koncertů nestíhám ať už kvůli práci nebo z čisté lenosti, kdy si naplánuji že bych také mohl chvíli odpočívat nebo máme herní večer. Ale vlastně ano, za vrcholový moment bych mohl označit to, že jsem se k labelové činnosti vrátil po té dvouleté odmlce.


Zaujímavá osobná príhoda/príhody z tvojich skúseností organizátora a vydavatela s kapelami ?

Já mám převážně jen samé dobré zkušenosti a jestli mě někdo někdy nasral nebo rozhodil, tak to veřejně rozpitvávat nebudu protože jsme si to pak vyříkali. Ale když už se tak pěkně ptáte, tak dám do placu jednu historku. Vyprávěl mi ji bývalý kolega z galerie Plato Hynek, který se nachomýtl u žertovné události. Nevím, jestli znáte Odpad film fest, ale Lebeďák tam zve zvláštní hosty. Svého času to byl Matrix Steel, který byl středobodem všech debat o bizarnostech českých luhů a hájů. Matrixovy požadavky do backstage byly pizza Hawai a nějaké ovocné fručko. Před vystoupením rozvířil vody tím, že nikde nevidí Disco sušenky, že je to nezbytná součást performance a bez toho se nedá vystupovat. Tak dostal Hyneček za úkol jít shánět ve večerních hodinách oplatku pro zlatý hřeb večera. Po čase, jistojistě naplněném zoufalstvím a trochou toho pičování na adresu vystupujícího artisty, konečně narazil v nějaké večerce na něco, co alespoň vzdáleně připomínalo sušenky Disco. S vypětím posledních sil navrátil se náš rek na místo určení v pravý čas a sušenky předal pověřeným osobám. Světla v sále zhasla, Matrix předvádí kreace až oči přechází a v momentě, kdy se zaklání jako když se Neo ve filmu vyhýbal kulkám se na scénu vypravil kamarád od Steela. Hodil Matrixovi v záklonu Disco sušenky, ten je chytil a v tom spočíval celý tríček. V takových chvílích si všichni produkční uvědomí nesmyslnost svého počínání a začnou zvažovat výpověď.
 

Aké vydavatelske/organizačné plány máš do budúcnosti?

Plánů je spousta, vyjmenuji jen pár těch blížících se a potvrzených. Co nevidět vyjde Orange album od Petra Válka i s limitovanou edicí. Do lisu se chystá kolaborační album Massola / Kazehito Seki / Martin Režný vs. NBDY. Chystá se lathe cut 12" kapely Laokoon. V lisu je už nové album polských Kurws a ještě jedna specialita z Polska se chystá. 

Na novém materiálu pracuje Ivy Z. V dubnu jsem si vymezil čas na své releasy, takže konečně se vrhnu na lathe cut 12" Ryosuke Kiyasu a měl bych tam i najít čas na nové Hledání. V tom samém měsíci se taky vyškrabe u mě v dílně nové EP Chief Bromden. Nichi Mlebom a sinks se připravují na split vinyl. Viki ze Sheeva Yoga nahrál výborný noisecoreový materiál. 

No a další plány jsou vzdálenější, nemají termíny nebo jsou tak vrtkavé, že je ještě raději nebudu zmiňovat. Festival Neočekávaný Dýchánek proběhne 12. a 13. srpna, u Hlukových Mysterií čekáme jestli bude volný prostor kde bychom to chtěli uskutečnit a dle toho se rozhodne, jestli konec září nebo začátek října. 29. 4. v klubu Brno v Ostravě pokřtí svou novou desku Herostratus kapela Panenské Plameny a doprovodí je Franzie.


                                                "Neočekávaný dýchánek" foto: Tomáš Rossi
 

Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?

To nevím, asi bych to tak nenazval. Ale cítím se příjemně, když přijdu na akci na místo kde vím, že nebude hromada lidí které neznám, ale naopak místnost přetéká známými a kamarády. Navíc když to vezmu tady z pohledu Ostravy, tak dost lidí které potkám na noisové akci ve Fiducii uvidím o týden později v Jeden Tagu na nějaké punkové sešlosti. Takže oddělovat scény mi asi nepřijde úplně k věci. Navíc na dost koncertů jsem šel jen proto, že jsme si tam dali spicha s ostatními abychom podřystali, vypili nějaký ten škopek a pak si někdo zřigal galaty.


Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády ?

No tohle není vůbec otázka na mě ale na nějakého hudebního publicistu. Já jsem v té době měl nějakých náct a i když jsem poslouchal jiné věci než moji vrstevníci tak jsem tím až tak moc nežil. Přestalo se vydávat na vinylech a hudební průmysl nám dotáhnul CD. Taje devadesátek začaly v dnešních dobách odkrývat různé labely, které začaly rýžovat na reedicích starých desek a já za sebe musím říct, že není o co stát. Navíc vydávat desky pro pamětníky není nic, co bych považoval za progresivní labelovou činnost. Takže když vidím, že vyšla opět nějaká reedice desky, kterou ze staré kazety ze sklepa remasteroval
kouzelník ve studiu tak tato informace kolem mě prolétne ale k poslechu alba se prostě z nějakého důvodu nemůžu dostat.


V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?

Staří androši si vždy nezapomenou rýpnout, jak to mají dnešní kapely díky internetu a sociálním sítím jednoduché. Je to pravda, domluvit si koncert nebo dostat kontakty nikdy nebylo jednodušší. Myslím si, že to bylo i krásně vidět na Planu B, kdy v dobách své největší "slávy" byl schopen pojmout i 4 koncerty za týden. Což bylo trochu nepříjemné, když si tam chtěl člověk zajít v týdnu jenom na pivo a musel se dohadovat se synkem u kasy, že si jde jen na bar. Ale má to i své nevýhody, vyfiltrovat všechny ty informace je někdy nadlidské úsilí. Kolikrát mi díky všemu tomu informačnímu šumu utekl dobrý koncert nebo deska. Měly kapely v 90. letech nějaké výhody? Nevím, byly tady dřív? Dnešní kapely hrají všechno to, co už kapely v 90. letech? Mě ta devadesátá léta opravdu nezajímají, omlouvám se všem fandům. Já se snažím žít tím, co se děje teď a nechci nikomu připomínat, že něco je kopírka něčeho.


V čom mali podla teba výhodu UG labely a organizátori koncertov, ktorí boli aktívni v 90's oproti dnešným a naopak, čo vnímaš ako výhody dneška ?


Nevím, možná to bude pak fajn, až mi bude 50 a někdo mi položí podobnou otázku na jinou dekádu a já budu moci odpovědět i jinak, než "dneska to maj mladí všechno jednodušší".



 

Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?

Co je rozděluje? Ješitnost? Politika? Spojuje je nejspíš nadšení tvořit? To je težké posoudit, když je někdo šulin tak tě s ním nespojí ani čtyři tuby vteřinového lepidla.


Čo ťa na domácej scéne serie?

Takhle bych to vyloženě nepopsal, jsou tady lidi a nějaké věci, které mě tíží ale udělal jsem to fikaně a nechal jsem to být.


Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

Líbí se mi videoklipy Miss Petty, barvy hezčí jak v celé Hře na Oliheň. O skvělý zvuk se tradičně v našich končinách stará Amak z Golden Hive.


Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.


Vyšla skvělá česká retro akční drtička Hrot, tak dlouho jsem se nepobavil jako u hraní téhle hry. Životy si doplňuješ plnotučným mlékem nebo krevní tučnicí a přitom si klestíš cestu Prahou za dob totality po nějaké jaderné katastrofě. Jinak jsem spíš fanda starých her jako jsou Blood, Heroes 2 a 3, Starcraft nebo Shadow Warrior. Z knih čtu aktuálně nejvíce komixy, mám komplet Loba, Sandmana, Druunu, knihy od Alana Moora a mnoho dalších. Navíc mě teď žena uvrtala do Živých Mrtvých, takže mám na pár let o dárky vystaráno. Ale začal jsem teď číst Stopařova Průvodce Galaxií. Dost mě baví knihy, které vydává nakladatelství Carcosa, hlavně bizarní fikce od Carltona Mellicka III. Ze seriálů mě dost pobavilo Dorohedoro, doufám, že bude další serie. Z desek u nás doma vede Severní Nástupiště. Skvělá je nová deska Tomáše Knoflíčka, ta je i s vizualem dovedena k dokonalosti. Už jste slyšeli nový Frisk? Terminator X vydal skvělý 10", Ctibovi vyšla dobrá deska. Z filmů ve mně nejvíce dojmů zanechal U Zlaté Rukavice. Tetovací studia nenavštěvuji, dělám si všechno sám. Navíc už s novým strojkem od Cheyennu, to je jako kreslit tužkou. Pivo nedoporučím, ale kupte si Etsu gin, nebudete litovat.



 

Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?

Festival si nedovedu přestavit bez přítomnosti kamarádů, nejezdím tam primárně kvůli hudbě. Takže všechny akce, které pravidelně šperkuji svou přítomností jsou pro mě skvělé. Cheechaak, Hradby Samoty, Beseda u Bigbítu, Hluková Mysteria a Dýchánek. Svého času to byl taky Fluff Fest, ten se ale v poslední době nedařilo navštívit a nebo byl zrušený. No a navíc tam hrálo dost kapel, které půl hodiny mluvily a pak 15 minut hrály, tak mě to přestalo bavit. Každý má určitě dost kamarádů a známých, kteří dělají menší festivaly a dávají do toho spoustu energie. Namátkou můžu vyjmenovat Vzdor Fest, Pelhřimovy, Fajfr Štýl a nebo nově vzniklou Hlubinu. Navštěvujte malé festivaly, atmosféra je tam lepší jak na festivalu pro 50.000 lidí a kapely beztak taky.


Vinyl, CD, MC alebo digital ?

Vinyl a MC. V digitalu vidím taky určitý smysl, někdo ty nosiče nechce vlastnit a naopak si rád poslouchá na telefonu. Já mám jen bandcamp a nic jiného ale provozovat nebudu. Spotify je mi bytostně odporné stejně jako CD.


Je niekto na domácej scéne (aktivny alebo neaktívny) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?

Martin Režný, sinks, Maria Komarova, Petr Vrba.

=======
 

Linky:

https://korobushka.bandcamp.com/

https://www.facebook.com/korobushkarecs/


Wednesday, March 23, 2022

#18 Flork! Reviews: XCES - It's Happening (2022)


 

XCES - It's Happening (2022)

by Flork!

 

Every now and then, I tune into a group that is full of surprises, pleasant ones of course, with a range of diversity in their styles and playing abilities as well as originality, the type of band that forces me to ask: Where the fuck did these guys come from?

XCES is a larger than life industrial/rap/post-punk/post-metal/post apocalyptic group from somewhere in Slovakia, who have released what I gather is their second full album, at least from the info I could find on them, which is short in supply on the internet. But never mind, It’s Happening is in fact a really ‘happening’ gem of electronic samples and sequences that are combined with vocals of an amplitude deep with raw anger and pain, blended from time-to-time with heavy guitars, such as on the tracks cos'Y'R'MOAR'tan and #bork and TRANCE-END-DANCE.

This is for sure a fun album to listen to and easily addictive, and one would likely never guess that the artists were Slovak. And what I mean by this is that not only are the songs all in English (and sung extremely well without any hint of an accent), but that the music itself is so totally unique and original that you wouldn’t find anything similar elsewhere on the Slovak music scene.


Take the title track It’s Happening, for example, a masterpiece of a composition that fuses industrial electronics and heavy guitars with stark crescendos and falls, as well as both male and female vocals. How do you come up with a song like this? You either have a caffeine addiction and unattended ADHD, or, you just love what you do and take it as far as it can go. And when that’s not far enough, you press on with a track like NEHEKSVAHAKENAPA that contains loads of electro bursts and explosions and schizophrenic samples that are reminiscent of Japanese epileptic seizures.

And trust me, it’s not Nine Inch Nails or anything similar in that way. The album is full of monologues, long and short, especially by a robotic female voice with a sexy British accent, who provides us with momentary lapses of sanity, lucid moments of clarity that are cut abruptly as you are plunged into a never-ending fall towards the bottom of a bottomless pit. The whole album is like this, yet ends with Wake-up Everytime! a crunchy and eerie track that ends again with the female lovely repeating: Wake-up Everytime! You have to admit it’s genius, like being somewhere between “Wow!” and “WTF?”

For now, It’s Happening can be found on YouTube and Spotify. Let’s hope we’ll get the chance to see them live in the summer months.



Monday, March 21, 2022

#150 Mushrooms of Yuggoth // Stoner doom // Johnix // 14-2-2022.


Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

Čus, jsem Johnix. Momentálně jsem pracovně na Islandu. A nejvíc mě zajímá kdy už přestane fučet a sněžit a jestli mi ráno nastartuje auto.


Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.

Začalo to crustovou kapelou Poltergeist (kytara/vokal). Black metalovy projekt Doppelganger of death (kytara,basa,vokal), black/death Blood in our wells (kytara), Stoner/doom Mushrooms of Yuggoth (kytara/vokal). Pak občas pracuju nad svým solo funeral doomovým projektem.


Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?

Dá se říct že dřív jsem hodně zkoušel různé efekty. Ale myslím že už jsem se vyblbl a nechal jsem si pár krabiček které používám podle toho jaky zvuk zrovna potřebuju. Boss HM2, Boss MT2, Blackstar HT-distX tube, Electro-Harmonix Big muff germanium, Nine of swords - Satanic fuzz ritual.
Kytar mi rukama taky prošlo strašné množství, ale prakticky přes 12 let hlavně hraju na Epiphone Les paul custom, na které mám snímače od RM pickups a to Rm custom a F4 Hot neck. Hlavu mám Sovtek Mig-60, bedna taky Sovtek.



 

Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?

Myslím si že u muziky subjektivní, ale u textů může být klidně i objektivní.
Manuální zručnost je taky jistý druh umění. Pro každého je umění nečo jiného


Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?

Podle mě by hranice určitě mít nemělo, hranice umění do určité míry zabíjí. Pokud je už něco kontroverzní, tak už je pak na odběrateli jak se k tomu postaví. Ale umělec by se určitě neměl pozastavovat nad tím jestli někoho jeho tvorba pohoršuje. Hranice si může tvořit odběratel, který si může vybrat co ho zajímá, ale určitě né umělec.


Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?

Hranice si snažím netvořit. Je důležité se naučit oddělovat uměleckou stránku od ideologické stránky. Pokud mě něco nezajímá nebo to nemám rád tak se v tom nepídím, ale určitě to není stavění nejakých hranic.


Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?

V každodením životě. Ve smrti, okultismu, přirodě. Lidské hlouposti.


Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?

Asi všechny věci které jsme udělali s Lukšou v Doppelganger of death. Výborná spolupráce, skvělá souhra, kreativita.


 

Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?

Žádné ambice jsem nikdy neměl a nic se na tom s postupem času nezměnilo.


Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?

Jsem rád že jsem si zahrál v pár kultovních klubech (VRAH,007,Yacht...). Vydání každé nahrávky je silný moment, a jakási satisfakce za tu odvedenou práci.


Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?

Hodím jen takové úryvky. Jízda autem po tramvajových kolejích, zkoušky ve sklepě rodinného domu s nejhlasitější kapelou. Drogy, bitky. Cesťák zaplacený 1, 2, 5 kč mincemi. Já jsem určitě vysoko na tom žebříku :)


Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?

Momentálně jsou kapely v hibernaci. Ale v plánu na příští roky je nový projekt s Lukšou a snad dodělání mého funeral doom dema.


 

Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?

Určitě ne, nemám rád už ten pojem scéna. Pokud jsem byl něčeho součástí tak to když jsme fungovali s první kapelou Poltergeist, dělali jsme koncerty, pomáhali jsme na Vrahu.


Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK/CZ UG scénu?


O devadesátých letech ti toho moc neřeknu, protože jsem byl malé děcko, které mělo nějakou scénu někde. Na koncerty jsem začal chodit někdy na střední. Myslím si že pro mě byly nejduležitější začátky kde jsem si přes hc/punk/crustovou scénu v cz/sk vytvořil hromadu známých a kamarádů. Nebudu nijak rozdělovat dekády, ale pro mě osobně je to rozvoj od hc punku, přes doom až k metalu. Rozvoj CZ/Sk scény mě moc nezajímá, nevím jestli to v nějakých stylech není spíš úpadek než rozvoj.


V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?

Podle mě byl dřív celkově větší zájem o kapely, jejich tvorbu, koncerty. Dnes je toho tolik že se v tom člověk nestíha orientovat. Určitě je dnešní výhodou dostupnost všeho, což má ovšem svoje plusy i mínusy.


 

Ktoré SK/CZ UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?

Určitě staré kapely okolo Rožnovského Vraha, guided cradle, festa desperato, evidence smrti, tomorrows hell, RED GRAVE, cerebral turbulency, disolving of prodigy, trist. Ze slovenskych stačí když zmíním shitarna compilation.
Ze současných blues for the red sun, v rukou osudu, snět, plague patrol, nahema, morkhimmel, krutá zima, mobius, beton, roxor, cult of fire, inferno, malokarpatan, mistress of the dead, brutally deceased,  Nové punk/hc a podobné věci mě z cz/sk skoro vůbec nezajímají. Na začátku jsem měl nejradši všemožné crustové a dbeatové odnože. V dnešní době jsem více otevřený a dá se říct že poslouchám všechno možné a nebráním se rozšiřovat si obzory.


Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?

Podpora, přátelství, respekt. Rozdělují určitě ty hranice které si lidi tvoří, neobjektivnost, předsudky a občas i nemožnost argumentu a komunikace. Debilita.


Čo ťa na domácej scéne serie?

Předsudky, bariery, i znovu zmíněné hranice, posrané trendy. Kapely které se nepotřebně škatulkujou a se zmíněnými žánry mají málo společného. Nejvíc mě serou Hipsterské rádoby pokusy o black, death metal.



 

Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

Pro mě osobně se mi líbí zvuk a přístup od Bluma v jeho diy domácím studiu. Jako posluchači se mi libí zvuk z Tretradrot studio, Dödsmord Studio, Amak golden, Hellsound. Artwork nadcházející desky Gospel of the future je super. Videoklip si nějaký zajímavý nevybavuju.


Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.

Funeral mist- deiform protože tě to rozjebe.
Většina knížek o Severní Koreji že si můžem uvědomit že si žijem jako prasata v žitě.
Dogani (silenced) jihokorejský film o tom jací lidi můžou být svině
Ted se díváme na pustinu a celkem vklidu.
Momentálně hraju dying light - škoda že místo covidu nepřišla pořádná zombie apokalypsa. Zaklínač3, red dead redemption 2, kingdom come deliverance, blashphemous
Piva z beskydského pivovárku, kvalita za dobrou cenu. A nejlepší je samozřejmně si udělat pivo svoje.


Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?

Na koncertě jsem nebyl už strašně dlouho, a ani mi to nějak nevadí. Měl jsem rád Play fast or dont festival. A za zmínku stojí určitě stojí festivaly na Islandu dělané pod hlavičkou Oration records.



 

Vinyl alebo CD ?

Vinyl a kazety.


Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?

Ultrazvuk (Gospel of the future)


Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.

Booze, violence and misery (Warcollapse)

================================

Linky:

https://mushroomsofyuggoth.bandcamp.com/

https://doppelgangerofdeath.bandcamp.com/



Friday, March 18, 2022

#149 Domkirke av Plager // Experimental Black Metal // Blooming Stones // 8-2-2022


 

Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

Som tvorca vystupujúci pod pseudonymom „Blooming Stones“. V rámci tohto pseudonymu sa venujem komponovaniu experimentálnej hudby, grafike a písaniu. Môj záujem aktuálne smeruje k efektívnym spôsobom ako zmiznúť zo zaužívanej reality a nezmyselnosti každodenností. Mimo toho je to permanentné hľadanie novej hudby.


Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.

Aktuálne aktívne pôsobím vo svojich sólových projektoch, teda: Foul Light, Domkirke Av Plager a Blooming Stones. V nich hrám na všetky nástroje sám. Tie sa obmieňajú pri každej nahrávke daného projektu, ale nosná je elektrická gitara. Mimo toho hrám na gitare a robím vokály v Black metalovej kapele INRI, kde aktuálne v nepravidelnom tempe pracujeme na Demo nahrávkach.


Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá

Nemám nejakú komplexnú výbavu na to čo robím. Mám zopár pedálov ktoré nestoja veľmi za zmienenie, gitaru a basu. Poslednou dobou skúšam komponovať elektroakustickú kalimbu do mojich experimentálnych nahrávok s Blooming stones. Keď je napojená napríklad na Eyemaster od TC electronics, tak znie dosť dobre ako nejaký zvrátený synth, ktorý fakt dobre funguje s basou. Podobný zvuk je na albume od Poľskej skupiny wędrowcy~tułacze~zbiegi - Światu jest wszystko jedno., čo je aktuálne jedna z nosných inšpirácií pre moju tvorbu. To je pravdepodobne najzaujímavejšie čo môžem spomenúť.


Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?

Je ťažké definovať umenie bez toho aby táto definícia nepotkýnala nohy umeniu samotnému. Myslím si že ak je umelecké dielo masovo chápane ako kvalitné a krásne, tak to znamená že nesie istú suverenitu vo vlastnom prevedení a spĺňa svojské estetické pravidlá daného odvetvia. Je na tvorcovi ako veľmi svoju poetiku urobí pre verejnosť prístupnú, a na koľko je ochotný zostať nekompromisný v rámci svojho vyjadrovania. Ale aj napriek väčšinovému názoru ohľadom kvality daného diela, si nemyslím že by v súčasnosti nastával moment, kedy by umenie bolo objektívne kvalitné alebo nie. Ide o kompletne subjektívne vnímanie zo strany každého jednotlivca.  Pre mňa je umenie vysoko objektívne hľadanie estetiky v slobode vlastného prejavu. Ak je prejav plnokrvný, a prezentovaný s istou charakteristikou, ktorá sa do niečoho zhmotní, vtedy považujem daný prejav alebo zručnosť, ako umenie. Nemusí to byť pre mňa charizmatické aby som to považoval za umenie, ide skôr o intenzitu daného prejavu.



 

Má mať umenie hranice resp. sú témy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?

Umenie je nepríčetnosť a nepríčetnosť nemá hranice. Rozlieva svoj tieň do všetkých údolí a na všetky polia bez ohľadu na korektnosť alebo kohokoľvek názor. Podľa mňa by umenie nemalo vytvárať propagandu alebo vštepovať dogmatické ideológie, tvoriace nátlak na verejnosť. Ale deje sa to bez toho aby som s tým súhlasil.  Čím viacej pokusov o zastavenie takéhoto prejavu budeme iniciovať, tým väčšia represia bude nastávať. Nemusí byť početná, ale rozhodne bude intenzívnejšia ako predtým. Umenie má plné právo vyjadrovať sa alebo reflektovať čokoľvek, čo sa deje okolo nás, alebo v nás. A ak niekto zamedzuje toto právo, alebo ho vníma ako nevhodné, tak nesprávne chápe esenciu, respektíve, podstatu samotného umenia


Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?

Ako som už spomenul: propaganda a dogmatické ideológie.


Kde berieš inšpiráciu k výtvarnej a hudobnej tvorbe - čerpáš z rôznych alebo podobných tém/zdrojov ?

Väčšina mojej inšpirácie plynie jednoducho z vecí naokolo. Snažím sa čo najčastejšie tráviť čas v prírode no úspešne sa mi to väčšinu času nedarí. Ale prechádzky v lese alebo po lúkach mojej tvorbe dávajú veľa. Bez ohľadu na počasie. Mimo toho rôzne odvetvia undergroundových žánrov. Veľmi inšpiratívna je pre mňa tvorba projektov ako napríklad Rhinocervs, Ash Borer, Skáphe, Uškumgallu, SLUTET, Vihameditaatio, Teitanblood, Katharsis, NYIÞ, wędrowcy~tułacze~zbiegi, Masks of canaan, Paw Grabowski, Jeremiah Carter a mnoho, mnoho iných.
Mimo toho vizuálna tvorba ľudí ako napríklad Birdofnothing, Klenanerver, Karmazid, H.V. Lyngdal atď.


Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?

Najkomplexnejšia práca v rámci svojej diskografie je podľa mňa znázornená na albume „A Descendant Of Tempests“. Konkrétne úvodná skladba „Altar of Storms“ pre mňa perfektne reprezentuje Domkirke av Plager a esenciu ktorú si projekt nesie posledných pár vydaní. Ide o atmosféru ktorú som hľadal pomerne dlho a tvoriť v nej vo mne vyvoláva neuveriteľne katartický pocit.


 

Ktorý svoj výtvarný počin považuješ za najlepší a prečo ?

Grafika s názvom  The Great Burning Of Heinous Temples. Nie je na nej nič extra zaujímavé, len ju mám rád. Neviem či je moja najlepšia, ale rozhodne je moja najobľúbenejšia


Aké boli tvoje umelecké ambície v časoch keď si začínal a aká je realita ?

Domkirke vzišlo z frustrácie spôsobenej absenciou vlastného hudobného prejavu. Aby som vtedy mohol byť spojený s akoukoľvek formou extrémnej hudby, ktorá by mohla ísť vonku na verejnosť, musel som čakať či už na správnych ľudí alebo na peniaze na štúdio a vydavateľstvo. A ak sa tieto dve skutočnosti nejakým zázrakom udiali, tak nastala nová situácia, ktorá pravdepodobnosť týchto skutočnosti oddialila ešte viacej. Takýto stav pretrvával dlho a mne sa už nechcelo čakať. Chcel som  urobiť niečo sám a chcel som to urobiť hneď. Bez vysvetľovania a bez kompromisov. A po dvoch mesiacoch hľadania správneho zvuku a svojpomocného nahrávania bol prvý album hotový. Vtedy išlo o neuveriteľne agresívnu a surovú hudbu, kombinovanie štrukturovaného noisu s prvkami black metalu. Vtedajšia ambícia bola robiť kompletne neľudskú hudbu. Bez ohľadu ako paradoxné to je.  Súčasne ale inklinujem skôr k podprahovej a v konečnom dôsledku tichej temnote než k vreštiacemu chaosu. Predtým bola pre mňa nosná v rámci Domkirke nezrozumiteľnosť a nedostupnosť. No v súčasnosti je pre mňa dôležitejšia istá forma zdegenerovanej slobody. Ide o zdeformovaný manifest ešte zdeformovanejšiemu svetu. Zvuk sa kompletne zmenil, koncepcia sa úplne zmenila. Ide o ďalší krok v neustálom vývoji projektu.



 

Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy - hudobnej a výtvarnej ?

Bezpodmienečne minuloročný koncertový debut vo Fuge. To čo som v ten večer prežíval je pre mňa doteraz neopísateľné.


Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely alebo umeleckej tvorby, o ktorú/é sa môžeš podeliť ?

Keď projekt začínal, tak si ľudia mysleli že ide o náboženskú organizáciu. Nič zaujímavejšie ma nenapadá ak mám byť úprimný.


Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?

Nemám nejaké ultra plány, pretože viem, že to čo mám naplánované, sa ešte milión krát zmení vzhľadom na dané skutočnosti. Napríklad už dva roky dávam dokopy nový album od Foul Light, ktorý by som rád v blízkej dobe dokončil. Ak by sa našiel nejaký ochotný bubeník tak aj prezentoval naživo pred ľuďmi. S Domkirke si nechávam kompletne voľnú ruku. Jedného dňa možno výjde aj ten black metalový album ktorý si už nejakú chvíľu sľubujem. A čo sa týka grafiky tak naďalej hľadať nové podnety na tvorbu. Ale typujem že aj tento plán sa ešte milión krát zmení.



 

Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?

Myslím si že je iba veľmi málo ľudí, ktorý vedia o mojom hudobnom pôsobení. Ak ma náhodou niekto pozná, tak je to skôr kvôli grafike ako kvôli hudbe. Ale môžem sa mýliť.  Nemám pocit že by som so svojou hudbou vyslovene niekam patril, alebo bol súčasťou nejakej scény, či už u nás alebo vo svete.  Veľmi rád by som sa niekam viacej začlenil, ale ešte na to neprišli tie správne príležitosti.


V čom mali podľa teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešným kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?

Myslím si že predtým mala mystika alebo anonymita novo začínajúcich kapiel/projektov omnoho väčšiu silu ako dnes. Čím menej o sebe dávajú hudobníci vedieť, tým zaujímavejší pre mňa sú. Priveľa informácií o hudbe alebo o tvorcoch z prostredia undergroundu podľa mňa škodí samotným tvorcom. Vo väčšine prípadov keď  niekto vrieska do mikrofónu o manických stavoch spätých s prírodou, tak sa nebrodil nahý a zdrogovaný v bahne alebo neobetúval po nociach zvieratá bohom, ako to robili The End Commune zo Švédska.  Uvedomovanie si ľudskosti takýchto „neľudských“ prejavov pre mňa skoro vždycky býva sklamaním.


Ktoré SK UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?)

Veľký objav pre mňa bol 777 Babalon. Zo začiatku som neveril že niečo tak ambiciózne môže byť u nás.  Krolok bol dobrý aj predtým aj teraz. A Tujarot je dosť je tiež dosť dobrý

Teraz ma zaujímajú viacej experimentálne projekty u nás. Kragrowa Tma je super experimentálna fúzia, Phragments je tiež perfektný ako naživo tak aj na štúdiových albumoch. Otras je dosť zaujímavý.



 

Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?

Atmosféra.


Ako sa vyvíjal grafický design domácich UG albumov - čo sú podľa teba zaujímave míľniky, ktoré stoja za zmienku ?

Posledných pár rokov sú zaujímavé linoryty od Svjatogora na rôznych albumoch. Najlepší je podľa mňa na albume od Tujarot- Existencialista. Skvelý je aj cover od Dávida Glombu na Flying Above The Ancient Ruins od Krolok.


Čo ťa na domácej scéne serie?

Lepšia otázka je skôr čo ma neserie. Všetka česť ľudom čo chodia na koncerty a podporujú domáce kapely. Mimo toho, to čo tu máme je zo strany ľudí čistý odpad v niektorých prípadoch. Mám pocit že vydavateľstvá u nás by sa nemuseli tak báť skúsiť vydávať aj niečo, na čo nie sú tak žánrovo zameraný. Napríklad keď Waldemar ohlási že ide vydať niečo nové, nemám ani šajnu čo to bude, či black metal či ambient či free jazz. Ale viem že keď to vydáva on, tak to rozhodne bude zaujímavé. A to isté platí aj pre kapely. Podľa mňa často krát hudobníci u nás stavia na istotu a boja sa experimentovať už v našej aj tak maličkej scéne. Tí čo tak nerobia, len dobre pre nich, lebo je to omnoho zaujímavejšie ako stále robiť to isté.


Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

Otras je nádych niečoho nového u nás, čo ma teší, lebo mám rád Slavehouse, Grinning Deaths Head a tomu podobné. Rovnako tak ako aj z hľadiska grafiky, ten pocit že sú vydania DIY je viac než vhodné pre takúto hudbu. Videoklipy z našej scény nepozerám čiže o žiadnych zaujímavých neviem.


Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.

Napíšem viacej albumov, pretože si nedokážem vybrať iba jeden. RH-07 od Rhinocervs je pravdepodobne najlepšie black metalové demo vôbec. Každý kto to nepozná by to mal zmeniť. S/T od Ash Borer je dokonalá reprezentácia agresívneho no zároveň esteticky plného albumu. Kuoleman Silmän Kontinuumi od Vihameditaatio je šialene zdegenerovaný a diverzne znejúci black metalový album s psychedelickými prvkami. Your style life od Autumn Pool je nádherný ambientný album, rovnako ako Rejoice! od J.Cartera.  Básnická zbierka Arytmia od Jacka Podsiadleho je dobrá vec. Na srebrnym globie od Żuławskeho je niečo čo by si každý mal pozrieť aspoň raz vo svojom živote. Aktuálne aj napriek svojmu prvotnému odporu pozrieť si to, som na štvrtej epizóde The Book Of Boba Fett a zatiaľ ma to dosť baví. Nové štúdio ktoré si založila Les Paskarenko v Bratislave je perfektným miestom na tetovanie. Čapovaný Plzeň ma nikdy nesklamal ale v plechovke je nechutný. Hry nehrávam.



 

Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?

Najlepšia akcia na akej som doposiaľ bol bola Misþyrming, Darvaza a Vortex of End v Modrej opici v Prahe. Dostal som pozvanie na akciu od Tomasa z Misþyrming aby som prišiel v rámci ich koncertnej šnúry do Prahy a bola to šialená akcia. Brutálny zážitok bolo tiež vidieť Mariu W. Horn naživo v T3 minulý rok. Je to čisto subjektívne.


Vinyl alebo CD ?

Vinyl. A kazety. Hlavne kazety.


Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?

Nechápem prečo tu Phragments nemá rozhovor, čiže rozhodne s ním.


Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.

„Seek Forever“
 

================================

Linky:

https://domkirkeavplager.bandcamp.com/

https://www.facebook.com/Domkirkeavplager/

 

Wednesday, March 16, 2022

#148 Sloth // Stoner Doom // Alex, Petr, Marian a Tom // 7-2-2022.


 

Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

Alex: Zdarec, jmenuju se Alex a aktuálně makám z domu. V těchto a a všech ostatních dnech mě zajíma hudba a skejt.

Petr: Jmenuju se Petr a jsem lidská bytost. Živím se jako strojvedoucí. Zajímám se o hudbu, životní prostředí, práci se dřevem, ale především o svou rodinu.

Marian: Přeprodávám streetwear a sportovní obuv a olbečení.

Tom: Ahoj, jsem Tomáš a hraju na basu v Lenochodovi. V posledních dnech se především snažím pochopit, jak se mohl svět tak zbláznit, tak rychle.
 

Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.

Alex: V Lanškrouně odkud pocházím jsem začínal s kapelou The Fighter na el. kytaru. Bylo nám kolem patnácti let a hráli jsme mix mezi RHCP a Hendrixem. Později jsem se přestěhoval do Brna za hudbou a skejtem. V Brně jsem založil kapelu Sloth se kterou hrajeme Stoner/Psychedelic kde hraju na el. kytaru. Další projekt je Marra H kde hraju na akustickou kytaru.

Petr: Foursquare - kytara, zpěv, Wiped - zpěv, White Cube - syntetizátor, Yucatan - zpěv, Jampe - triangl.

Marian: Hrál jsem s Velas boys, Dead earth, a v ostatním projektech, které něměly názvy.

Tom: Hrál jsem v kapelách Mad Line (kytara), Denoi (kytara), Enrage (basa), Eponine (basa), Señor Sanchez (kytara) a teď Sloth (basa). A čas od času nu-metalová zábavovka Nu-Friends (kytara).


Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?

Alex: Aktualně hraju na Epiphone SG s P90 na které nezůstalo skoro nic původního a Jolana Grazioso z nové produkce..s fuzzem je úplně přehrocená.
Apce mám dva - Orange OR 120 ze 74' a Orange AD30, obojí jde do bedny SBR ( Jan Sudár ) 1x15/2x12. repraky jsou Weber/Eminence.
Efektů je dost, baví mě vrstvit a dělat noise. Boss ladička ( nejlepší zvuk, ) Ditto looper, MXR Phase 90, Walrus Harmonic trem, Walrus Phantom, Bigfoot King Fuzz, EHX Muff Pi, Lokaj Octave, Ibanez DL7 a budou další. Baví mě jak je ten zvuk velký, největší podíl má na tom bedna od Jana, super borec. Každej by měl mít bednu od něj. :D

Petr: Mám syntetizátor M-audio Venom, ale říkám mu Monster, jelikož je to vážně bestie. Je to samo o sobě dost přísný nástroj, který se dost obtížně shání, takže jsem moc rád že ho vlastním.

Marian: Používám teď AAX 16” vote hi hat a je to zatím nejlepší činel co jsem měl. Jsem s ním fakt spokojenej a hlavně se hodí do stylu který hrajeme.

Tom: Hraju na baskytaru SG by Ibanez, kterou mi v 15 daroval bratranec. Moje aparatura se skládá z bezejmenné lednice a jakéhosi Peavey zesilovače, který maskuju za Orange. Nejzajímavější částí vybavení jsou pro mě efekty (fuzz, phaser, tremolo), protože až Lenochod byl kapela, jež mě k jejich používání přivedla.
 

Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?

Alex: Subjektivní.

Petr: Subjektivní. Například řezbářství. Na začátku je to kus dřeva. Někdo by ho hodil do kamen. Já vidím například hračku pro syna (umění), která se ovšem furt dá hodit do kamen (manuální zručnost). Vše je o spontánním myšlení a fantazii. Rád dělám věci krásnější, ale ne vždy se to podaří. Občas je potřeba i zatopit :)

Marian: To je v hlavě.

Tom: Umění je stoprocentně subjektivní. Existují obskurní žánry, které by "normální člověk" nikdy neoznačil za muziku, ale přesto mají ohlas. Myslím, že nikdo není v roli arbitra rozhodujícího o tom, co je ještě umění, a co už ne. A to včetně tvorby založené na manuální zručnosti.



 

Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?

Alex: Rasismus a podobné, vydávání cizí hudby za svou.

Petr: Umění může být podle mě cokoliv. Když si ale vezmu, že nějaký ,,influencer,, natočí jak oloupe pomeranč a má za to nehorázné peníze na sledovanosti, to mi přijde fakt ujeté. Na druhou stranu, takhle snadno vydělat prachy je svým způsobem taky umění. Bohužel.

Marian: Umění může zasahovat do jakéhokoliv oboru

Tom: Cenzura je nepřípustná a v umění to platí dvojnásob. Umění totiž dává jedinečný způsob, jak se vyjádřit i k těm nejožehavějším tématům, třeba pomocí nadsázky. To je něco, čeho bychom si měli cenit, a taky za to bojovat. Jakákoliv "regulace svobody slova" (což je jen kulantní výraz pro cenzuru) se dá totiž velmi snadno zneužít. Málokdo zná třeba kauzu Hanuše Keclíka, jenž si dovolil ve své tvorbě kritizovat katastrofální pracovní podmínky v jedné nejmenované německé fabrice. V současnosti čelí mnohatisícovým pokutám za pomluvu. V demokratickém státě něco neuvěřitelného.


Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?

Alex: Řekl bych, že moje hranice jsou dost velké. Dokud mě to neohrožuje na zdraví, tak je to v pohodě. :D

Petr: Když je schopný prodávat cizí umění. Mnoho interpretů se proslavilo hudbou, kterou napsal někdo dávno předtím. Jen vlastně zneužívá svého talentu.

Marian: Akceptuju všechno. Cokoliv nového je pro někoho zajímavé a já to respektuji

Tom: Jak jsem psal výše, v zásadě akceptuju každou formu umění. Že to podle mého názoru může stát totálně za hovno je věc druhá.


Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?

Alex: Skejt, kamarádi, random playlisty na Spotify/Bandcamp.

Petr: To nevím přesně. Někdy mám nápad, ale nemám prostě sílu ho vyjádřit. Každopádně jsou to většinou vlastní životní zkušenosti, zážitky, nebo problémy, které ze sebe potřebuju dostat.

Marian: Koncerty, poslech hudby doma, hraní s ostatními muzikanty.

Tom: Nedokážu odpovědět. Přichází to samo.


Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?

Alex: Nejraději mám V. Na demách je jen polovina songu, chtělo by to nahrát singl? Měl by aspoň 10 minut.

Petr: Žádnou takovou nemám. Celkově nemám rád slova jako nejlepší, nejoblíbenější...na každé věci je něco nej a když bych tak označil jen jednu věc, asi bych tím křivdil těm zbylým.

Tom: Nejradši mám každou pasáž, která duní a hypnotizuje. Takže skoro všechny:D


Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?

Alex: Nemáme texty, hrajeme instrumentálně. Do budoucna možná texty budou, kdoví.

Petr: Není to zadarmo, má drahá karmo.

Tom: Jsme instrumentální kapela, a tak je to správně.


 

Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?

Alex: Chtěl jsem hrát každý den, to se mi daří a snad to i jindy jiný nebude. Zbytek je jen přidaná hodnota.

Petr: Chtěl jsem uznání, pochopení a taky nejspíš slávu. Ale kdo ve třinácti nechtěl být jako jeho světoznámý idol ? Teď beru hudbu jako osvobození z běžného života.

Marian: Chtěl jsem hrát na bicí v profi kapele a živit se tím. Teď je to pro mě spíš zábava.

Tom: Dřív jsem si myslel, že lidé hrají přesně tu hudbu, kterou chtějí, s lidmi se kterými si stoprocentně rozumí. Teď vím, že úplná shoda je většinou nemožná. Ale to je právě ten důvod, díky čemu je kapela víc než jen součet svých členů.


Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?

Alex: Přestěhování do Brna.

Petr: Když to moje řvaní a rachot ocenila moje rodina při živém vystoupení.

Marian: Jednou jsme dávali houby s kapelou a to propojení mezi spoluhráci bylo jedinečný. Nikdy jsem takový propojení nezažil.

Tom: Každoročně vystupujeme s Nu-Friends na Fajtfestu v rámci after party. Koncert nehrajeme na pódiu, ale v lyžárně s kapacitou pár desítek lidí, je to vždycky divočina. Poprvé jsme takto hráli v roce 2017. Celý den bylo krásně, ale v podvečer přišla bouřka, nebe bylo úplně černé. A přesně v té době mezi lidmi začala kolovat zpráva, že zemřel Chester z Linkin Park. Náš setlist, který obsahoval 3 věci od LP, jsme pak věnovali jeho památce. To byl opravdu silný zážitek


Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?

Alex: Jednou nám v dodávce odešla spojka, když se chtělo jet zpět z koncertu. Skončilo to v hroznou kalbu v místním klubu a druhej den se to nějak vyhaluzilo a dojelo se do Brna i bez ní. Žebříček dekadence 10/10.

Petr: Jeden koncert si téměř nepamatuju. Bylo mi myslím sedmnáct. Dostávali jsme pivo zadarmo z nějakého místního pivovaru. Bylo moc dobré. No pak jsem viděl záznam z koncertu. S druhým kytaristou jsme se hned na začátku zamotali kabelama až se mi vytrhl z aparátu. Zjistil jsem to až myslím u další písničky. Těžká improvizace :)

Marian: Když jsme jeli s kapelou z koncertu, tak se nám pokazila spojka na autě a museli jsme několik kilometrů jet pouze na 1 kvalt. Večer jsme to vyřešili tak, že jsme se ožrali a ráno jsme jeli 90 km dom bez spojky.

Tom: Moc se mi líbily "underground" koncerty na zkušebně minulý rok v době nejtvrdšího lockdownu, když byly kluby zavřené. V podstatě bylo úplně jedno, co hraje, lidi byli šťastní, že jsou na akci. Spousta pozitivní energie. Dekadence byla samozřejmě taky:)


Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?

Alex: Chtěl bych vydat kazetu a vinil se Sloth a vytáhnout to na tour. S Marra H máme v plánu udělat busk tour po EU. Co bude dál se uvidí.

Petr: Chci dodělat vlastní EP, jen tak doma, pro potěšení. Každopádně je pro mě prioritou Lenochod !

Marian: Chtěl bych  zahrát pár koncíků, nahrát pár desek a posunout hraní dál. Nejsem zas tak tvořivý člověk. Hudebně jsem teď spokojen tam, kde jsem:)


Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?

Alex: Cejtím se být součástí skejtové scény, kde je hudba velkým faktorem.

Petr: Tak asi ten underground, ale spíš se osobně nikam nezařazuju.

Marian: Ano, myslím, že jsme součástí Brněnské stonerockové scény.

Tom:  Necítím.


Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK/CZ UG scénu?

Alex: Též jako Petr na to nemám bohužel odpověd. Jsem rok 98' :D

Petr: Těžko říct. Já byl ještě na houbách :) Hudbu jsem poznal, když frčel nu-metal.

Tom: V devadesátkách jsem byl ve školce, takže těžko říct. Každopádně na sklonku tisíciletí Česko dost zasáhla nu-metalová vlna a zplodila spoustu kapel, ke kterým jsem se dostal až po jejich zániku: Crashpoint, Dolores Clan, Jade Wah`oo, DIVe a jiné. Trochu mě mrzí, že jsem tu dobu nezažil.


V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?

Alex: Řekl bych, že v 90' si lidé užívali život hudbu mnohem více než dnes. Naopak výhodou dnešní doby je dostupnost veškeré hudby pro kohokoliv a kapely mají také mnohem více možností jak se zviditelnit. Viz x platforem kde se da postovat kapelní obsah.

Petr: Proč už nikde nejsou bílé psí výkaly ? Je to dobře ? Co já vím.

Marian: Nenapadá mě žádná výhoda

Tom: Výhoda byla jistě v menší konkurenci a větším hladu lidí po neotřelé muzice. Dnes si může každý sám doma nahrát album a zpropagovat si jej, scéna je neuvěřitelně zahlcená. Zákonitě tak rostou i nároky na kvalitu, což je ale dvojsečná zbraň, protože se tím z muziky stává soutěž namísto zábavy.



 

Ktoré SK/CZ UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?

Alex: Je toho hrozně moc, to se dá obecně říct i teď. Dost jsem poslouchal thrash, skatepunk, ale taky funk, oldschool hip hop a všechno mezi tím, např : Iron Reagan, Municipal Waste, Suicidal Tendencies, Jimi Hendrix, Cream, Creedence Clearwater Revival, US Bombs, B.I.G, Wu Tang Clan,.. zkratka pořádnej mix.
Dnes mě například v CZ scéně baví Madhouse Express, Acid Row, Slať, Gospel of the Future, Impulsealer, Hever a nedávný objev Beton, bezva se na to skejtuje. je toho hodně. Ze zahraničí mě teď baví All Them Witches, Melvins, Somali Yacht Club, Bongzilla, Sleep, Om, Red Fang, Dope Smoker, Weedeater, HOT LUNCH, Greveyard. Uncle Acid & The Deadbeats,..

Petr: Určitě Lvmen, jsem rád že hrají doteď. Kdybych mohl vrátit čas, zašel bych na Ravelin 7. Všechno, co jsem kdy poslouchal, mám rád doteď.

Marian: DG 307

Tom: LVMEN


Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?

Alex: Spojuje nás společná láska k hudbě a rozděluje nás nedostatek respektu vůči sobě.

Petr: Cože ? Matematika mi nikdy moc nešla.

Marian: Akce a zábava

Tom: Kalba spojuje.


Čo ťa na domácej scéne serie?

Alex: Kokoty a lidi co kritizují a ani neví proč.

Petr: Richard Krajčo.

Tom: Sere mě, že současná "undergroundová" scéna padla za oběť globohomo propagandě, dneska nazývané "liberální demokracie".


Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

Alex: Jsem zvědav na album GOTF, líbil se mi poslední klip Acid Row.

Petr: Kapela Chinaski, opravdu obdivuju, že se tohle dá udělat.

Marian: Doporučil bych War Stories od UNKLE.

Tom: Nic, jsem znechucen domácí scénou. Viz předchozí otázka.


Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.

Alex: Album : Hot Lunch - Hot Lunch. Schválně kolik z vás to zná. Spoustu dobrých riffů a bezva    energie.
Kniha : 12 Pravidel pro život. Zrovna ji čtu, nenapadla mě jiná :D    
Film  : Rocky. Kultovka, nikdy neomrzí.
Hra   : Zaklínač 3. Nejepší příběh a hratelnost.
Studio: Teď se mi hodně líbí Nejc ze Slovinska. Na poslední kéře jsem byl u Bizard Wizard z Brna.
Pivo  : Radegast 12 ! Nejlepší pivo.

Petr: Francouzští Hypno5e a všechny jejích alba. Tomu říkám hudba ! Mechanický pomeranč od Kubricka a k tomu Radegast 12 !

Marian: Daft punk - Discovery

Tom: Doporučuju Radka 12ku, zbytek nechám na čtenářově uvážení.


Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?

Alex: Nemám moc naježděné fesťáky. Minulej rok jsem byl prvně na Obscene Extreme. Podobný zažitek jsem ještě z jiné akce neměl. :D

Petr: Fajtfest býval super, ale taky už to není, co to bývalo. Sorry Bobe !

Marian: Asi Colours of Ostrava. Vždycky jsem si to tam super užil.

Tom: Nejlepší je akce, na které hraju. Jiné nároky nemám.


Vinyl alebo CD ?

Alex: Vinil se mi líbí po designové stránce a kvalitou zvuku, CD je zas lépe přenosný.

Petr: Nemám doma ani jeden, ale určitě vinyl.

Marian: Vinyl

Tom: Oboje.


Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?

Alex: Marek Heczko,  Kuba Karlík.

Petr: Vlasta Plamínek.

Tom: LVMEN


Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.

Alex: The Doors - People Are Strange

Petr: Čekej nečekané. Konec.

Tom: "Ti, kteří by se vzdali základní svobody, aby získali trochu dočasné bezpečnosti, si nezaslouží ani svobodu, ani bezpečnost."- Benjamin Franklin

================================

Linky:

https://sloth420.bandcamp.com/releases

https://www.facebook.com/SlothBrno420