Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
Ahoj Jablko! Tebe i čtenáře zdraví RadeK.K. z České republiky. Aktuálně, jako už pár let dozadu mě zajímá experimentování s elektronikou, hraní si se zvuky, hledání jakéhosi ideálu.
Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.
Od poloviny devadesátých let jsem byl členem kapely Napalmed. Od roku 2014 hlučím ve skupine Eine Stunde Merzbauten. Kromě toho dosti nahrávám sólově pod hlavičkou RDKPL. Názvů mých projektů a variant bylo více, ale od této hry se slovy už jsem nadobro upustil.
Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?
Jako elektroniku používám dělané i profi kousky. Jejich zvuk je upravován pedálovými efekty a dále posílány do reprobeden přes domácí hifi aparaturu, nebo do malých PC odposlechů. Někdy poslouchám na sluchátka. Zajímavost spatřuji v možnosti barev, kombinací a možnosti hledání.
Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?
Pro mě osobně je "moje" zvukové umění objektivní. Pro posluchače a pozorovatele je samozřejmě subjektivní. Manuální zručnost může být uměním, kdy se objeví ten moment, je na každém pozorovateli, uživateli a spotřebiteli.
Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?
Umění by mělo zůstat demokratické se vším, co s tím souvisí. Výboje, provokace a extremismus byly jsou a budou, kulturně vzdělaná obec je, věřím tomu, oddělí.
Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?
Nezatěžuji se cíleně komerčním nátlakem, extrémním útokem jakékoli podoby, rozporuplností o níž mnoho nevím a nechci se jí zatěžovat.
Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?
Fanzatie, barevnost, optimismus, pozitivum, rodina, okolí, no prostě z běžného života, který takový mnohdy není.
Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?
Nahrávek je mnoho, takže je pro mě obtížné se vyjádřit. S odstupem si stále stojím za "řadovými" "oficiálními" alby Napalmed: "...Tinnitus", "iii", "Noisax...", "Nevemind..."
Podobně jsou na tom velké desky Eine Stunde Merzbauten, které jsou jednak velmi působivé kvalitou zvuku a zajímavé zozporuplnou podivností hudební produkce.
U sólových nahrávek, ukáže čas, které se prosadí. Nahrál jsem jich dosti v různých směrek: od rytmického glitch elektro industriálu, přes samplovací blázniviny, elektro legrácky a, experimentální pokoušení až po drsné hukové parády.
Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?
Ani v Napalmed, ani v ESM texty nepoužíváme. Jedinou vyjímkou je skladba "HlaSlova", v níž jsou tři textové linie, které se vzájemně proplétají.
"zenová vlínavost
neproměnné zurčení s příměsí postupnosti, sestupnosti či vzestupnosti
traumatizující přelétavost
perpetuální drónová magie průtočného zvučení
procyklované a kumulované ve zvukových spirálách
ustavičná rozvíravost v monotónii
harašivá improvizace
osciluje mezi předurčením a přídavkováním
tónové následničení
úzkokolejná jednolitost
vichrno
rozčeřována drobnými přídavnostmi
stáložárné směřování
minimalismus je proti tomu velekošatý
metronomicky kutá
umanutě rozmanžírovaná
jančivě vybičovává a prodrnčivě rozropotá ......."
Obraty jsou vybrané pasáže z hudebních recenzí pánů Zdenka a Petra Slabých.
Celé možno stáhnou a přečíst na našich stránkách www.napalmed.cz
http://www.napalmed.cz/nesmysl_1.pdf
http://www.napalmed.cz/nesmysl_2.pdf
http://www.napalmed.cz/nesmysl_3.pdf
Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
Od začátku Napalmed bylo cílem dělat hluk. To se nám dařilo nejprve v podobě noisecore, potom silně infikováno industriálem a v závěru smícháno s elektronikou.
Aktuální realita je taková, že i s ESM si děláme co chceme a nenecháváme se svázat obecnými žánrovými pravidly. Samozřejmě jsme si vědomi, že při hledání fanoušků a posluchačů je to velmi kontraproduktivní.
Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?
Nic víc, nic míň, než, že jsem to (bez přerušení!) dotáhnul až k dnešním dnům.
Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?
Nic extra mě nenapadá. Několik koncertů bez návštěvníků, zkurvený zvuk, hledání místa akce, porouchaná auta, ... žádná dekadence, naprosto nudné, šedivé situace, kterých každá kapela zažila nepočítaně.
Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?
Opět musím odpovědět velmi nudně: hledat, experimentovat, objevovat, zkoušet novinky (i ty, které už mnozí dávno v historii objevili), nahrávat, komunikovat se členy kapely a muzikanty vůbec.
Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?
Rád bych patřil do hudební rodiny, ale na to zřejmě nedozrál (můj) správný čas. Pokud nějaké scény existují, zřejmě do žádné nepatřím.
Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK/CZ UG scénu?
V 90. letech jsem hodně komunikoval s každým, kdo se objevil v dopisech na letácích. Hudební žánry byly semknutější, takže nebyl problém si psát s nejrůznějšími hudebníky a kapelami doma i po celém světě.
Dnes už je vše přesunuto do digitálu, a já jsem línější. Nepochybně se mladí lidé spojují, hledají a spolupracují - beze mě. Snažím se dohledat staré kontakty, s Těmi, kdo ještě vyvíjejí aktivitu si bez problémů dále píšu.
V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?
Existovala určitá forma hladu (u nás) a forma exotiky objevovat post-komunistické zěmě (v cizině). Tyto parametry a vzájemná pospolitost promíjely některé nedostatky.
Internet poskytuje vše nebo mnoho, což jde mnohdy proti smylu, protože není síto, není předtřídění.
Ktoré SK/CZ UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?
Měl jsem rád a hltal jsem metalové kapely, které se mi vyčerpaly lpěním a opakovaných postupech a klišé. Samozřejmě jsem si vědom, že právě tyto atributy jsou pro skalní fanoušky zajímavé.
V posluchačském srdci mi zůstal grindcore, noiseocre, industrial, noise, free jazz, experimentální elektronika, garážový rock, divný pop, jsem ochoten tolerovat špatnou i hloupou muziku z Japonska.
Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?
Spojuje: otevřenost, tolerance, radost, pomoc, vstřícnost, ...
Rozděluje: neotevřenost, netolerance, předsudky, zarputilost, klišé, ...
Čo ťa na domácej scéne serie?
Žádnou "domácí scénu" nevnímám, takže nic. Jsme malá země, v zásadě jeden ví o druhém a pokud ne, brzy o něm uslyší.
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
Vzhledem k tomu, že už muziku nehltám jako dřív, potěšil mě např. videoklip litvínovských goregrinderů Fuckers Freakers. Nic nového pod sluncem, přesto mě oslovil slušným střihem a výtěčným provedením.
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.
Když už čtu, nejvíce kulruní magazín UNI, knihy o hudbě a hudebnících. Piva je všude dost, osobně mám rád výrobky z malých místních pivovarů Ossegg nebo MiniPivovar Most.
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo?
Obscene Extreme Festival protože mohu poslechnou klasiku, novinky, pokecat s kámoši.
Vinyl alebo CD ?
Na prvním místě CD. potom digitál, pak vinyl.
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
Pavel Tušl - producent
Jan Šmejkal - zvukař
Martin Čech - producent
Martin Brzobohatý - producent
Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.
Díky za zájem.
=============================================
Linky:
https://merzbauten.bandcamp.com/
=============================================
Who are you, what do you do, and what are you most interested in these days?
Hello Jablko! Greetings to you and your readers from RadeK.K. in the Czech Republic.
At the moment — as has been the case for the past few years — I’m interested in experimenting with electronics, playing with sounds, and searching for some sort of ideal.
Name the bands and projects you’ve been involved in, and what you played.
Since the mid-1990s, I’ve been a member of the band Napalmed. Since 2014, I’ve been making noise in Eine Stunde Merzbauten.
In addition, I record quite a bit solo under the name RDKPL.
There have been more project names and wordplay variations, but I’ve given up that game for good.
Describe your latest setup (instruments, gear, effects) and what made it interesting for you.
I use both DIY and professional electronic devices. Their sound is shaped by pedal effects and then sent either to speakers through a home hi-fi system or to small PC monitors. Sometimes I listen on headphones.
What interests me is the range of colors, combinations, and possibilities for exploration.
Is art subjective or objective? What’s the moment that separates “manual skill” from art?
For me personally, my sound art is objective.
For the listener or observer, it’s of course subjective.
Manual skill can be art — that moment when it becomes so depends entirely on each observer, user, or consumer.
Should art have boundaries — are there topics that art should not address?
Art should remain democratic, with everything that entails.
Outbursts, provocations, and extremism have always existed and always will — I believe a culturally educated audience can tell them apart.
What is your personal limit — the point beyond which you’re not willing to accept an artist or performer?
I don’t burden myself intentionally with commercial pressure, extreme attacks of any kind, or contradictions I don’t understand and don’t want to dwell on.
Where do you draw inspiration for your work?
From fanzines, colors, optimism, positivity, family, surroundings — simply from everyday life, which often isn’t all that ordinary.
Which album or song from your work do you like the most, and why?
There are many recordings, so it’s hard for me to say.
With hindsight, I still stand by the “regular,” “official” Napalmed albums: ...Tinnitus, iii, Noisax..., Nevemind...
Similarly, the full-length albums by Eine Stunde Merzbauten hold up — both impressive in sound quality and interesting in their conflicting musical strangeness.
As for my solo recordings, time will tell which ones will stand out. I’ve made quite a few in different directions — from rhythmic glitch electro-industrial through sampling craziness, electronic fun, and experimental attempts to harsh noise delights.
Which of your band’s lyrics do you consider the strongest (+excerpt)?
Neither Napalmed nor ESM use lyrics.
The only exception is the track “HlaSlova,” which contains three textual lines that intertwine with each other.
“Zen-like fluidity
Unchanging murmuring with a touch of progression, regression, or ascension
Traumatizing flightiness
Perpetual drone magic of flowing resonance
Recycled and accumulated in sonic spirals
Constant unraveling in monotony
Rustling improvisation
Oscillating between predestination and supplementation
Tonal succession
Narrow-gauge uniformity
Windy turbulence
Stirred by small additions
Steady-burning direction
Minimalism, compared to this, seems luxuriant
Metronomically rumbling
Obstinately disassembled
Wildly goading and rattlingly rumbling...”
The phrases are selected passages from music reviews written by Zdeněk and Petr Slabý.
The full text can be downloaded and read on our website:
www.napalmed.cz
http://www.napalmed.cz/nesmysl_1.pdf
http://www.napalmed.cz/nesmysl_2.pdf
http://www.napalmed.cz/nesmysl_3.pdf
What were your musical ambitions when you started, and what is the reality now?
From the very beginning of Napalmed, the goal was to make noise.
At first, we succeeded in doing so through noisecore, later heavily infected with industrial, and eventually mixed with electronics.
The current reality is that even with ESM, we do whatever we want and don’t let ourselves be tied down by genre conventions.
Of course, we’re aware that this approach is very counterproductive when it comes to finding fans and listeners.
What do you consider the strongest moment of your artistic career so far?
Nothing more and nothing less than the fact that I’ve made it all the way to today — without interruption.
An interesting story (or stories) from the band’s life that you can share? How high did you get on the decadence scale?
Nothing special comes to mind. A few concerts without an audience, fucked-up sound, searching for the venue, broken-down cars... no decadence at all, just completely dull, gray situations — the kind every band has experienced countless times.
What creative plans do you have for the future?
Once again, a very boring answer: to keep searching, experimenting, discovering, trying new things (including those many others already discovered long ago), recording, and communicating with the band members and musicians in general.
Do you feel like part of the domestic scene? If so, which one?
I’d like to belong to some kind of musical family, but apparently the right time (for me) hasn’t come yet.
If there are any scenes out there, I probably don’t belong to any of them.
How do you think the local scene has evolved since the 1990s, and what made each decade specific for you personally, for your band, and for the SK/CZ underground scene?
In the ’90s, I communicated a lot with anyone whose address appeared on flyers or in letters.
Music genres were more tightly knit back then, so it wasn’t a problem to exchange letters with various musicians and bands at home and around the world.
Today, everything has moved into the digital space — and I’ve grown lazier.
Undoubtedly, young people are still connecting, exploring, and collaborating — without me.
I try to reconnect with old contacts; with those who are still active, I continue to correspond without any problem.
In what ways do you think bands that started in the ’90s had an advantage over bands today, and conversely, what do you see as the advantages of the present time?
There was a certain kind of hunger (here, at home) and a sense of exoticism in discovering post-communist countries (abroad).
These factors — along with mutual solidarity — allowed some shortcomings to be forgiven.
The internet provides everything, or almost everything, which often works against common sense, because there’s no filter, no pre-selection.
Which SK/CZ underground bands and genres did you like in the past, and which do you like today?
I used to love and devour metal bands, but they wore me out with their clinging to repetitive patterns and clichés.
Of course, I realize those very attributes are what loyal fans find appealing.
In my listener’s heart, what’s stayed with me is grindcore, noisecore, industrial, noise, free jazz, experimental electronics, garage rock, weird pop — I’m even willing to tolerate bad or silly music from Japan.
What do you think is the common denominator that connects artists from different genres/scenes, and what divides them?
Connects: openness, tolerance, joy, helpfulness, friendliness…
Divides: closed-mindedness, intolerance, prejudice, obstinacy, clichés…
What annoys you about the domestic scene?
I don’t really perceive any “domestic scene,” so nothing.
We’re a small country — basically everyone knows about everyone else, and if not, they’ll hear about them soon enough.
Which sound (studio, album/band), artwork (album cover), and music video from the domestic scene have impressed you the most?
Since I no longer consume music as eagerly as before, I was pleased, for example, by the video clip from the Litvínov goregrinders Fuckers Freakers.
Nothing new under the sun, but it caught my attention with clean editing and excellent execution.
A music album, book, movie, series, computer game, tattoo studio, and beer you’d recommend — and why.
When I read, it’s usually the cultural magazine UNI, or books about music and musicians.
There’s plenty of beer everywhere, but personally I like products from small local breweries such as Ossegg or MiniPivovar Most.
Which domestic or international event is the best for you, and why?
Obscene Extreme Festival, because I can listen to classics, discover new acts, and chat with friends.
Vinyl or CD?
First and foremost CD, then digital, and finally vinyl.
Is there anyone on the domestic scene (active or inactive musician) you’d like to read an interview with on Jablká ďaleko od stromu?
Pavel Tušl – producer
Jan Šmejkal – sound engineer
Martin Čech – producer
Martin Brzobohatý – producer
Motto / favorite quote / message to close with:
Thanks for your interest.
No comments:
Post a Comment