#134 Flork Reviews: PSØL - Contradiction Syndrome (EP, 2024)

PSØL  - Contradiction Syndrome (EP, 2024) By Flork Almost a year ago, I had the chance to review PSØL ’s debut EP.  If I remember correctly,...

Najčítanejšie za 7 dní

Wednesday, January 31, 2024

#111 Lord Belial Reviews: Bloody Redemption - Hit to the Gore (2022)

 


Bloody Redemption - Hit to the Gore (2022)

by Lord Belial
 

V pachu se zdechlina pomalu rozkládá 

jakpak jí asi je? 

Nikdo ji nehledá, nikdo nepostrádá 

jen ať si tu hnije!! 

zdroj: internet

 

Skôr než sa pustím do písania, trochu žurnalistickej ekvilibristiky. Bloody Redemption pochádzajú z Revúcej, hrajú od roku 2012 vo štvorici pod taktovkou Jozefa „Falusoid“ Kováča a Martina Fodora, ktorí to s kapelou ťahajú od začiatku; od r. 2014 s nimi Maňo Švec hrá na basu a od r. 2020 na bicie Matúš Minich. V roku 2017 im vyšiel debut Infected Minds a v 2022 v Badíne nahrali druhý, práve recenzovaný album Hit to the Gore. Vydali ho Číňania Awakening Records a Bloody Redemption sa tak ocitli vedľa mnou veľmi uznávaných nemeckých thrash metalistoch Paradox (ich album Product of Imagination má u mňa kultové postavenie).

Album otvára krátke akustické intro No lives left to live, ktoré dláždi cestu neznámemu zlu. Dolámané, z kože zdraté obete ležia na dne hlbokej jamy pod horou smrti, ktorá triumfálne ožíva. Umučené duše, bezbranné telá, smrteľné bludisko, prekliata noc. Čierne diery namiesto očí tú skazu neuvidia, vyrezané jazyky neprehovoria, nevyrieknu svedectvo pradávneho mrazivého rituálu. Toto nebude o rozkvitnutých záhradách ani poľných kvetoch. Žiadne víly tancujúce pri lesných bystrinách. Žiadny princovia ani ich ctihodné panie. Jama si pýta krv, obete si sama nájde. Toto je old school death metal ako krava! 

Unknown Evil začal síce nádejným power / speed riffom, ale potom Falusoid začne chrliť smrteľné verše, a hneď je jasné, o čom bude táto jazda. Trochu tam počujem gréckych mytologických dark metalistov Nightfall a ich hit Lesbian show, konštatujem na rovinu. Nevylučujem, že sa tá bohumilá show odohráva práve v tej hlbokej jame; neviem, nebol som tam. Určite nedopadli dobre, supy sa zbiehajú. Aj tak sme len ich potravou, krehkým sústom. Zvieracou jednohubkou. Toto je svet, kde dôvera je len prach a pravda je ako dym. Ideológie, mentori, náboženstvá, kurvy; žijúce mŕtvoly, potrava pre supy. Ohlodané kosti, zvyšky zožerú červy. 

Hrá Vultures waiting. Tretí song, tretí zárez do zničenej kože, tretí smrteľný opus veľmajstrov. Deathmetalové vzkriesenie, krvavé vykúpenie, návrat ku koreňom, staré múdrosti, Ancient Knowledge. Zlovestný hymnus. Tisíce rokov uplynuli a stále sme stratení. Ako naloží moderná veda s poznatkami, čo nám tu zanechala mimozemská civilizácia? Navštívi nás ešte, aby nás zachránila pred vyhubením? Akokoľvek to s nami dopadne, nič iné si nezaslúžime. Ako žijeme, tak zomrieme. Kým sa tak stane, aspoň raz si vypočujte posolstvo Ancient Knowledge. Deathmetalová hymna, ktorá spojila všetko najlepšie dokopy. Melodický riff na začiatok, sypačka na vyžiadanie jak peklo káže, refrén s nenúteným hitovým potenciálom, gitarové vyhrávky. Tak sa hral kedysi death metal, keď sa ešte len formoval, skôr, než ho vlastné subžánre začali ochudobňovať o jeho vlastnú tvár. Hnisavá rana, ktorá sa nikdy nezahojí, nech je ochranou pred falošným svetom. Budem trpieť vždy, keď to budem potrebovať. Nikto mi nemôže ublížiť, moja bolesť je najsilnejšia. Ponorený do bolesti izolujem svoju dušu. Vôňa čerstvej krvi ma napĺňa čistým pokojom. Infekcia sa šíri v ústrety mojej novej chorobe. 

Hit to the Gore nie je žiadna balada, ale ani sa nikam neženie, definuje ju úžasný heavy metalový riff a prednes tak trocha pripomínajúci morbídnych anjelov. Zlo víťazí nad dobrom. Dobre mu tomu dobru tak. Príliš veľa zla okolo mňa formovalo môj život, temné rany na duši bolia vo vnútri. Nepoznám súcit, nepoznám žiadnu lásku. Nemám budúcnosť, moji vnútorní démoni budú rásť. Radosť z ubližovania ma dokonale napĺňa, je to pre mňa niečo nebeské. Je to moja temná stránka duše. 

The Dark Sides of a Human Soul. Ďalší epos. Epochálny ako ten pred ním. Silná atmosféra aj text. Metal bez kompromisov, jeho smrtiaci element je očividný. Vždy sme mali silnú death metalovú scénu, ale až teraz som objavil jej diadém. Každý raz prizná svoje zvrátené činy, aby si otvoril bránu temnoty. Klamstvá sa obrátili na pravdu, navždy sa stratili sny a s nimi všetko pekné. Chuť krvi sa zrazu stala veľmi príjemnou, ako aj silná túžba po nej. Toto je fantastický album! Ešte nie som na konci, ale už poznám pravdu. Sú však veci, ktoré môžu pravdu presahovať, a sú v nás hlboko zakorenené. 

 


 

Beyond the truth je typická death metalová stredne tempová klasika, kde si hlavne vychutnávam výraznú gitarovú ekvilibristiku podporenú skvelými bicími. Je smutné vidieť umierajúce sny, ktoré tak veľa znamenali. Myseľ a srdce cítia emocionálnu hnilobu. Bolesť sa stupňuje s každým novým dňom, stane sa súčasťou životnej cesty. Nemôžete to zmeniť, nechajte to plynúť, kým vietor neodveje poslednú nádej. Nechať sa unášať touto zvrátenou blaženosťou je príjemné, je príjemnejšie ako mizéria pozemského bytia. Je príjemnejšie ako uspávanka, zaspievaná zbraňou. 

Shotgun Lullaby začína nabitím. Spievam túto poslednú skurvenú pieseň (aj keď je predposledná a nie je skurvená), dotyk olova ma oslobodzuje. Žiadne milosrdenstvo, žiadny plač, žiadna nádej. Všade strieka krv, tvár sa mení na dieru. Srdce sa nechce vzdať, kým pľúca bojujú o posledný nádych. Nič zvláštne sa nestalo, vystrelená hlava, ďalšia hlúpa smrť. Užívam si svoje činy, oči, ktorými ťa sledujem, už nie sú na svojom mieste, myseľ, ktorou ťa vnímam, vyletela z hlavy, prestala pracovať. Zatvorte oči, nabíjam a strieľam, trhám hrádzu. 

Rapture of the Dam. Mohutný posledný klinec do kovovej rakvy. Melodický aj nekompromisný. Pozvoľna prejde do outra, a sme tam kde sme boli na začiatku. Kruh sa symbolicky uzavrel, príbeh ide odznova. Posledný pozdrav zo záhrobia, smrteľné tóny úzkosti, kladivo na čarodejnice, heavy metalové inferno. Benton si spokojne hladí svoj kríž na čele. Podarilo sa, Boha jeho! (ktorý nie je). Zatmenie slnka. Pomsta bude vykonaná. Stupeň šialenstva stúpa, začína nekontrolované zabíjanie. Priehrada v nás sa trhá, zničí všetko. Bičujúci nekonečný dážď padá každý deň. Niečo zlé rástlo hlboko v nás. Veľmi zlé. A veľmi hlboko. Nekontrolovaný útok, zabíjanie bez výčitiek, pomsta vykonaná, priehrada pretrhnutá. Vygradovaná sila pomsty. Vygradovaná sila death metalu.

Skutočného death metalu, nefalšovaného! Takého, aký som poznal v časoch, keď ho hrali bandy, z ktorých mnohé dnes už neexistujú, a mnohé hrajú úplnú inú, nie nevyhnutne špatnú muziku. Spomínam na Tiamat, Gathering, Pyogenesis či Therion, prípadne death doomové začiatky ikon My Dying Bride alebo Paradise Lost. Pripomínam si Gorefest, Asphyx, Pestilence z Holandska, Dismember, Grave, At the Gates zo Švédska, nemôžem zabudnúť na moravskú legendu Krabathor. Americká scéna, radšej nemenujem, toľko času nemám! Silná scéna bola aj na Slovensku, Dementor, Pathology Stench, Phantasma. Dehydrated, Depresy, a veľa ďalších. Bloody Redemption mne, odkojenom na heavy metale a neskôr dokrmovaným black a doom metalom, pripomína, že death metal rešpektujem viac ako som si pripúšťal. Že death metal je neoddeliteľnou súčasťou môjho metalového života. Že som mu krivdil, keď som mu nedal viac priestoru. Ostal som mu veľa dlžný, mám čo splácať.

Hlavnou inšpiráciou pre túto recenziu bol Chuck Schuldiner. Jeho cesta bola preťatá príliš skoro, ale veľkolepé diela, čo nám zanechal, ostanú neprekonané. Spomenul som si na Unleashed, Therion, Sanatorium, Coroner a Deicide, na kapely ktoré ma pred tridsiatimi rokmi naviedli na deathmetalovú cestu, z ktorej som nikdy nezišiel, hoci som ju dosť zanedbával. Spomenul som si na koncert Cannibal Corpse v DK Dúbravka 1998. To bolo peklo! Mobily a sociálne siete navždy zničili živočíšne prežívanie živých vystúpení legiend, kto tam vtedy bol, nemohol zabudnúť. Tie časy sa už nevrátia. Príjemným spestrením písania bola fľaška modranského Dunaja – bobuľový výber ročník 2021 od vinárstva Miroslav Dudo - MVD. Ale čo považujem za najdôležitejšie, nikdy by som sa neunúval napísať tieto riadky, ak by Bloody Redemption nenahrali tento fantastický album.

 

Monday, January 29, 2024

#231 Luneth / Blackgaze, Neofolk / Daniel a Zuzka / 16-1-2024


1 Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

D: Ahoj, volám sa Daniel, pracujem v IT sfére, ale hudba ma momentálne napĺňa najviac. V týchto dňoch hľadám spôsoby ako spropagovať naše prvé EP Luneth. Preto som aj vďačný za toto interview.

Z: Volám sa Zuzka, mám 22 rokov a momentálne som aktívnou študentkou vysokej školy v Banskej Bystrici. Počas voľného času počúvam veľa hudby, baví ma spev a poézia, čo ma vlastne doviedlo aj k tejto spolupráci.


2 V ktorých kapelách si pôsobil a na čo si hral ?

D: Doteraz som hral na elektrickej gitare iba v jednej cover kapele, ktorá sa rozpadla. A potom je tu náš projekt Luneth, pre ktorý som poskladal všetky nástroje.

Z: Nepôsobila som nikde, toto je moja prvá spolupráca.


3 Aký máš vzťah k svojmu nástroju/aparatúre a myslíš, že využívaš jeho/ich plný potenciál?

D: Rozhodne nevyužívam plný potenciál, EP bolo robené ako experiment, pokus, či sa nám podarí pozliepať hudbu na úrovni, bez akýchkoľvek skúsenosti s nahrávaním.



 

4 Povedz mi niečo o vašej poslednej nahrávke - ako vznikala, kto na nej spolupracoval ?

D: Nahrávky boli robené tzv. na kolene, cez mobilovú appku GarageBand. To znamená že som bol limitovaný funkciami, efektami, ktoré GarageBand ponúka. Niektoré elementy hudby teda znejú celkom slušne, s inými doteraz nie som celkom spokojný. O spev sa potom postarala Zuzka, ktorú som spoznal cez platformu SoundCloud. Konečný mastering vybavil Sean z SWS Recordings, ktorého som našiel na stránke Fiverr.

Z: Vznikla na základe inzerátu na bazoši, keďže som v tej dobe chcela založiť kapelu. Ozval sa mi Daniel a potom to už nejak išlo. Nemali sme na začiatku možno úplne rovnaké predstavy, no napokon sme sa dostali s Epčkom do vytúženej finálnej verzie.


5 Čo ťa najviac ovplyvňuje pri tvorbe ?

D: Rozhodne príroda, s ktorou sa mi spájajú až neopísateľné emócie. Myslím, že naša hudba by znela úplne inak, ak by nebolo mojich letných prechádzok v lese. Ďalej je mojou inšpiráciou život samotný, predovšetkým zasnené, melancholické a nostalgické vnímanie sveta, s dávkou nádeje. Z umenia ma určite najviac ovplyvnili fantazijná literatúra (Tolkien) a francúzske kapely, s ktorými rezonujem najviac (Alcest, Les Discrets, Amesoeurs).

Z: Povedala by som, že to budú klasicky situácie zo života. Či už sklamanie, alebo radosť. Samozrejme sú to aj moji obľúbení interpreti, ktorých považujem za veľkú inšpiráciu.


6 Ktorú skladbu, a ktorý text vlastnej kapely by si vyzdvihol ?


D: Myslím, že Haze je skladba, ktorá by mohla zaujať najviac poslucháčov. Má jednoduchú štruktúru a chytľavý spev. O texte by vedela povedať viac Zuzka, pre mňa pesnička predstavuje pocit únavy a stratenosti v modernom svete.

Z: Aktuálne je to skladba Haze z nášho nového EP Luneth. Melancholický inštrumentál som sa snažila doplniť o text, ktorý by bol na podobnej vlne. Myslím, že to do seba veľmi dobre zapadlo. Opisuje to zaslepenosť človeka, s ktorou sa nedá nič robiť, pokiaľ si to sám neuvedomí a nebude to chcieť zmeniť.


 

7 Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch keď si začínal a aká je realita ?

D: Dá sa povedať, že realita sa momentálne zhoduje s mojimi ambíciami. Jediná vec, ktorá nesedí, je že som prvé EP chcel vydať oveľa skôr. Bohužiaľ, fakt že som nevedel zohnať nikoho na spoluprácu a moja nízka sebadôvera spôsobili, že sa vydanie EPčka oneskorilo asi o 10 rokov.

Z: Už od mala som mala myšlienku, že chcem v budúcnosti robiť niečo s hudbou. Neskôr som začala pridávať covery na youtube, nečakala som od toho veľa, pretože je konkurencia silná. Preto som si pred dvoma rokmi povedala, že je čas niečo vytvoriť a tak som sa dostala až sem, ku tvorbe Epčka.


8 Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ?

D: Hrozilo, že žiadne EP nebude. So Zuzkou sme mali hotové len prvé dve pesničky a spoluprácu prakticky ukončenú. To mi prišlo veľmi malo. Nakoniec sa mi podarilo zvýšiť počet pesničiek na aspoň 4.


9 Čo chystáš v blízkej budúcnosti?

D: Rád by som rozšíril našu hudbu medzi čo najväčší počet ľudí. Ak si náš projekt nájde priaznivcov, chcel by som pokračovať ďalej. Mám nápady na ďalší full album.

Z: V blízkej budúcnosti by som sa chcela naďalej venovať vlastnej tvorbe, dať dokopy všetky nápady, ktoré mám zozbierané za posledné 2 roky.


10 Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ?

D: Určite nie, zatiaľ o nás dokopy nikto nevie. Ak mám ale povedať pravdu, zaujíma ma skoro celkovo svetová scéna, nie iba Slovensko.


11 Akú emóciu alebo reakciu chceš svojou tvorbou vyvolať ?

D: Snažím sa vytvárať hudbu, ktorú by som rad počúval, ak by som bol poslucháč ja. Vytvárať pomocou zvuku fantazijné svety, zasnené melódie, ktoré môžeš počúvať kedykoľvek, kdekoľvek. Myslím, že naša hudba má tiež upokojujúci účinok na poslucháča.

Z: To čo to u človeka vyvolá je hrozne individuálne, nechcem presne určovať čo by mal človek cítiť. Nové EP Luneth vo mne vyvoláva pocit "Slobodnej" Melanchólie. Možno to tak pocítia aj naši poslucháči.


12 Snažíš sa v rámci tvorby k niečomu priblížiť alebo naopak sa od niečoho odlíšiť ?

D: Snažím sa čo najvernejšie zachytiť isté pocity, ktoré slovami ťažko opíšeš. Nesnažím sa vyslovene od niekoho odlíšiť, ale nerád by som niečo kopíroval. Zo začiatku som mal pocit, že všetky naše pesničky znejú rovnako, teraz sa mi zdá byt každá iná.

Z: Uvedomujem si, že ma celkom ovplyvňuje hudba, ktorú počúvam (Sam Fender, Jeff Buckley, Radiohead). Proces tvorby ale väčšinou nechávam plynúť. Nechcem to umelo korigovať, pretože mi to potom berie pocit slobody.



 

13 Máš nostalgiu za nejakým retro žánrom alebo dekádou ?

D: Mám nostalgiu za časmi, keď som dokázal hudbu počúvať aj celý deň. Dnes na to akosi nemám už ani čas, ani chuť.

Z: Áno, celkom mi chýba zvuk ´90 a ´00 rokov na ktorom som vyrastala.



14 Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta ?

D: Snažím sa oddeľovať umenie od interpreta, tak aby ma neovplyvňovali napríklad jeho politické názory. Ak by som detailne skúmal postoje umelcov, myslím že by mi uniklo veľa kvalitných diel.

Z: Keď sa jeho tvorba/verejné vystupovanie nestotožňuje s jeho charakterom v súkromí, chovaním ku fanúšikom.


15 Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

Z: V poslednej dobe ma veľmi oslovila prešovská kapela Papyllon a ich nový album +1Y. Na slovenské pomery majú super zvuk a taktiež videoklipy. Čo sa týka album coveru, tak je to kapela Diptych.


16 Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš.

D:

- Album: Souvenirs dun Autre Monde (Alcest)
- Kniha: Húrinove deti (J. R. R. Tolkien)
- Film: Cloud Atlas
- Seriál: Haunting of the Hill House
- Pivo: Plzeň

Z:

- Album: Seventeen going under od Sam Fender
- Kniha: Najšťastnejší človek na zemi od Eddie Jaku
- Film: Once
- Seriál: Monk
- Pivo: Plzeň


17 Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?


Z: Áno, s kapelou Diptych.


18 Motto/obľúbený citát prípadne odkaz na záver.

D: Ďakujeme krásne za interview a pozdravujeme čitateľov jabĺk!

=========================================================

Linky:

https://luneth.bandcamp.com/album/luneth

https://www.facebook.com/profile.php?id=61555350123523

Friday, January 26, 2024

#110 Flork Reviews: Prie100r - Pierka vrán (2023)

 


Prie100r - Pierka Vrán (2023)

by Flork
 

Although it’s still early in 2024, in fact, we’re just 3 weeks into this year, I can already tell that Pierka Vrán will make it into my Top 10 favourite albums by the end of December. The latest release from Slovak dark electronic duo Prie100r immerses listeners into a captivating sonic journey that skillfully blends electronic textures, electric guitars (at times), and heavy bass tones. Comprising producer and multi-instrumentalist Radovan Činčura and multi-genre vocalist and musician Dominika Zdražilová, Prie100r unveils a distinctive sound that transcends traditional genre boundaries.

Following the albums 292 (2019) and Srdce z cínu (2021), the album introduces itself with the single Medúzy (Jellyfish), a track that intertwines Dominika's evocative vocals with ambient synthesizers, punctuated by live drums and a groovy bass line. From the outset, the duo establishes a moody and mysterious ambiance that draws the listener into a realm where electronic pulses intertwine with haunting melodies. Radovan, who is responsible for all instrumentation and production, provides insights into the creation process, with emphasis on spaciousness and freedom in the composition. In fact, Pierka Vrán unfolds like a cinematic journey, with each track contributing to the overarching narrative of the album. This is evident in the following tracks, Nezvestní v spojení (Lost in Connection) and Múr (Wall), where the use of heavy bass tones anchors the listener, creating a palpable sense of depth and weight to the music.

 


 

One of the standout features of Pierka Vrán is the masterful integration of Dominika Zdražilová's vocals, bringing a multi-genre approach that adds versatility to the compositions. The lyrics (which are sung in Slovak, although I can see Prie100r writing compositions in English to reach a wider audience as their career progresses) contribute to the overall immersive experience, conveying emotions and moods through evocative vocal delivery. The collaborative process of selecting vivid yet comprehensible imagery for the lyrics resulted in a theme, from what I can gather, centered around the coast and the forests which overshadow it (Medúzy, Krajina podzemia (Land of the Underground), Šum stromov (Rustling of the trees)). The final result is a landscape of gentle, dreamy, and nostalgic emotion.

The production quality is top-notch as well, and should definitely not be overlooked, with meticulous attention paid to detail that allows each sonic element to shine while maintaining a cohesive and atmospheric sound. Činčura masterfully integrates live drums into the electronic mood while infusing a plethora of otherworldly sounds. This is heard as well in Matej Turcer's role in mixing and mastering, who enhanced every composition throughout the recording process, especially in the other two singles which have been released to date, Ľad v Kvetoch (Ice in the flowers) and Šerosvit (Clairobscure). The final result is a compelling and immersive experience that marks another step forward for Prie100r in the dark electronic music scene.

 


 

And the Florkster’s prognosis? I admit that the 12-track album has found its way into lasting rotation and is hands down my favourite release so far in 2024. The fusion of electronic and rock elements showcases the duo's ability to experiment with diverse sonic landscapes, pushing the boundaries of their sound. As the Slovak duo continues to carve their niche, Pierka Vrán solidifies Prie100r as a force to be reckoned with in the realm of innovative and atmospheric music. The final track Nezabudni na to zabudnúť (Don’t forget to forget about it), which is my personal favourite, is pure genius and irony, especially the lingering beauty of Dominika’s voice, which closes the album. Pierka Vrán is definitely a memorable jewel full of talent and ambient beauty that showcases the duo's ability to create emotive and atmospheric compositions.

 

 

Wednesday, January 24, 2024

#230 Further Down / Noise / Dave / 11-1-2024


 

1 Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

Jmenuju se David, studuju v Praze doktorát z chemického inženýrství a ve volném čase dělám hluk pomocí synťáků a různých krabiček. Poslední dny se jednak snažím nezmrznout a jednak procházím žebříčky nejlepších desek roku 2023 a zjišťuju, co všechno jsem si ještě neposlechl, ale měl bych.


2 V ktorých kapelách si pôsobil a na čo si hral ?

Aktuálně mě nejvíc zaměstnávají kapely Manon Meurt (post/shoegaze), Chief Bromden (prog/post-punk), a pak můj synth/noise sóloprojekt Further Down, ve kterém realizuju svoje ambientní a experimentální choutky. Minulý rok jsem se podílel na výborné (a bohužel poslední) desce Foregone pražské postmetalové kapely Dreare. Kromě toho jsem působil například i v kapelách flush buttons nebo Unaffected Evolution. Všude hraju na synťáky, většinou analogové, klávesy, kazetové pásky, granulární sampler a různé noise mašinky.


3 Aký máš vzťah k svojmu nástroju/aparatúre a myslíš, že využívaš jeho/ich plný potenciál?

Netroufnu si tvrdit, že využívám plný potenciál, ale na používání analogového gearu mě baví to, že mě (na rozdíl od hudebních softwarů) limituje v tom, co je na něm možné nakroutit, a díky tomu má ten zvuk vlastní ksicht. Používám velkou škálu převážně levných efektových krabiček, staré synťáky nalezené na půdě, kazeťák na oldschool samplování a několik krásných noiseboxů od české undergroundové legendy Petra Válka, které tomu všemu dodávají kus nepředvídatelnosti.


4 Povedz mi niečo o vašej poslednej nahrávke - ako vznikala, kto na nej spolupracoval ?

Mým posledním dílem je dvacetiminutové EP / live session Further off grid, které jsem nahrál živě na skále Milštejn v severních Čechách. Richard z labelu SlashDashBackSlash (sdbs), pod kterým už nějakou dobu působím, mě dokopal k realizaci docela komplikovaného transportu vybavení na vrchol skály a zachytili jsme tam improvizaci na několik témat z mých předchozích alb i pár nových soundscapů, kde se mimo jiné snažím na synťák imitovat doom metal. Záběry na to, jak mačkám čudlíky, jsme doplnili honosnými záběry na okolní podzimní přírodu a výsledek je mnohem víc oku lahodící a mnohem míň punk, než jsem čekal. Krajina Lužických hor je moje domovina, takže to je těžká srdcovka.



5 Čo ťa najviac ovplyvňuje pri tvorbe ?

Poslouchám všechno možný, pro FD jsou relevantní moje ambientní modly Tim Hecker a Ben Frost. Určitě se tam dají najít i stopy Swans, Have A Nice Life, Coil, mých all-time favoritů Cult of Luna a norskýho synth noise jazzu Supersilent. Poslední dobou mě fascinují různý formy pomalýho metalu, což spustil náhodnej poslech nádhernýho alba Svet/lo slepých od Therapist. Díky němu jsem začal prozkoumávat všechny možný funeral doomy (Esoteric, Bell Witch) a sludge násery (Harvey Milk, Khanate, Kowloon Walled City), až jsem našel japonskou kapelu Corrupted, kterou beru jako největší klenot mýho hledání. Třeba alba Llenandose De Gusanos a El Mundo Frio jsou naprosto dokonalý.

 

6 Ktorú skladbu, a ktorý text vlastnej kapely by si vyzdvihol ?

FD je instrumentální projekt, takže vybírám jenom skladbu, a asi mě nenapadá nic lepšího než první track ze zmíněnýho Further off grid – ambient může být občas vnímaný jako hudba do pozadí, ale na youtube si k tomu můžete najít zmíněný video. Podzimní mraky válející se po kopcích ty zkreslený drony myslím hezky doplňujou.



 

7 Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?

Když jsem kdysi zkoušel doma vrstvit ambientní plochy, asi by mě nenapadlo, že s tímhle projektem budu i vystupovat a vydávat fyzický nosiče. To samo o sobě považuju za velkej úspěch. Stejně tak to, že s kapelama docela pravidelně koncertujeme po Česku i Slovensku a občas vyjedeme i do zahraničí. Nejdůležitější achievement ale vždycky zůstává to, že si můžu dovolit věnovat tolik času tvorbě něčeho, co mě baví, ať už sám nebo ve spolupráci s ostatními hudebníky.


8 Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ?

Tahání nástrojů na Milštejn v rámci Further off grid bylo celkem zajímavý. Zaměstnalo nás to tolik, že jsme to i zapomněli pořádně zdokumentovat, k několika fotkám se nicméně můžete proklikat tady: https://sdbs.cz/artists/further-down/#further-off-grid


9 Čo chystáš v blízkej budúcnosti?

Co se týče FD, mám v šuplíku jeden zatím nevydanej dvaceminutovej track, kterej se vydává někam do slowcore vod pomocí primitivního drum machine ze starých varhan Vermona. Vypadá to, že se v tomhle roce stane součástí nějaké konceptuální kompilačky v rámci labelu sdbs. S oběma aktivními kapelami vydáváme na jaře nový desky, takže z hlediska tourování se asi jen tak nezastavím. Rád bych mezitím občas někde zahrál naživo i s FD, uvidíme, jestli vyjdou nějaký letní akce.


10 Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ?

Díky sdbs poslední dobou do něčeho jako scéna postupně pronikám. V rámci labelu je nás relativně málo, ale postupně se to rozrůstá. Zatím jsem toho nicméně v rámci FD udělal málo na to, abych se cítil etablovanej v CZ/SK ambientních sférách. S oběma kapelama hrajeme spíš žánrový mashupy, než že bychom drtili konkrétní jasně ohraničenej žánr, takže možná proto ani u nich necítím jinou scénu než vágní označení „domácí alternativa“.


11 Akú emóciu alebo reakciu chceš svojou tvorbou vyvolať ?

Chci vyvolat podobný emoce, který sám zažívám, když poslouchám svoje oblíbený ambienty – fascinace hlukem a zvukem obecně, polohypnotickej stav, kdy se zvuk dostane člověku do hlavy, vyvolává v něm různý asociace a pohlcuje myšlenky. Naživo chci, aby to lidi nejenom poslouchali, ale aby to jimi fyzicky prostupovalo, takže to samozřejmě musí být nahlas.


12 Snažíš sa v rámci tvorby k niečomu priblížiť alebo naopak sa od niečoho odlíšiť ?

Ambient miluju, ale vlastně mi docela velká část toho žánru přijde strašně sterilní. Chci aby moje věci měly nějakou hranu, přičemž teda jde hlavně o míru hluku a množství věcí, který se v ní dějou. Taky se skrz analogovej gear snažím dostat k tomu, aby celkovej zvuk byl živej, organickej a v neustálým pohybu.


13 Máš nostalgiu za nejakým retro žánrom alebo dekádou ?

To se asi říct nedá. Občas se na základě různých dokumentů zamýšlím nad tím, že minulý dekády musely být fakt zajímavý z hlediska poznávání nový hudby a žánrů, když nebylo všechno dostupný na dvě kliknutí online, ale i tak, většina mých oblíbených věcí je z posledních dvaceti let.


14 Ktoré dnešné trendy v rámci subkultúr môžeš, a ktoré ti naopak lezú na nervy ?

Přijde mi, že poslední dobou se interpreti i fanoušci víc sdružují do různých labelů, kolektivů a platforem. Saturace kontentem je v éře sociálních sítí neúnosná a kolektivní činnost je snad jednou z možných strategií boje proti nadvládě algoritmů, PR strategií a showcase festivalů.



 

15 Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta ?

Neposlechnu si žádný otevřeně náckovský nebo homofobní kapely, ale to naštěstí v rámci hudby, kterou poslouchám, není úplně běžnej problém.


16 Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

Therapist už jsem zmiňoval, ale na Slovensku zůstanu, dlouhodobě miluju album Postalgia od Kataríny Málikové. Artwork: I've met a lot of people od 52 Hertz Whale a klip: Coexist od shallov. (ale v ČR máme taky plno skvělých věcí! fakt!).


17 Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš.


Album: The Angellic ProcessWeighing Souls With Sand
Kniha: Marek Šindelka – Chyba
Film: aktuálně Poor Things nebo cokoli jinýho od Yorgose Lanthimose
Seriál: Fargo S02/S03
Pivo: Dáma z novoborského pivovaru Born
(počítačovou hru i tetovací studio z důvodu nedostatku zkušeností s prominutím vynechávám)



 

18 Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia ?

Jednota v Neratově 2023, krásný zapadlý místo u polských hranic v Orlických horách, neskutečnej lineup (Supersilent, Xiu Xiu). Jinak se každoročně nejlíp cítím na akcích kolem Novýho Boru, kde mám nejvíc kamarádů, takže multižánrový festival Všudybud a podzimní undergroundová seance Smrt krásných stromků.


19 Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?

Mýmu kolegovi z labelu Sweeps 04 by to tu určitě slušelo! Poctivý drone / doom kytarový průhraby na rozvibrování vnitřností.


20 Motto/obľúbený citát prípadne odkaz na záver.


============================================

Linky:

https://furtherdown.bandcamp.com/

https://soundcloud.com/furtherdown

https://www.youtube.com/@Dave100DT


Sunday, January 21, 2024

#109 Lord Belial Reviews: Hrob - Hrob (Demo 2023)

 


Hrob - Hrob (Demo 2023)

by Lord Belial
 
Vtom svoj kostnatý prst k zemi priloží,
pod ním sa celá zatrasie dolina. —
A hľa! div hrozný! — hrob sa tu rozloží!
oj, Osud, čieho uložíš doň syna!?


Nedávno som sa doslova rozplýval nad fantastickou Samsarou, ktorá mi pripomenula staré dobré metalové časy, a hneď tu mám ďalší podobný unikát z domácich lúhov a hájov. Štyria bratislavskí hrobári vykopali hrob hlboký, siahajúci až do raných deväťdesiatok (ak nie konca osemdesiatok), aby sa prekopali priamo ku koreňom pôvodného death doom metalu, jediného skutočného, do čias, keď logá boli nečitateľné, albumy vychádzali na kazetách, obaly boli čiernobiele ručne maľované xerox kópie, zvuk surový, špinavý, umelo nevylepšený, na nejakú tú chybu sa sralo, autentickosť predčila vyfabrikovanosť. Áno, boli to po všetkých stránkach iné časy a netvrdím, že to, kde sa metalový hudobný priemysel nachádza dnes je vyslovene na škodu veci, ale pravidelný návrat do starých kovových čias je jednoducho nutnosť, ak chcete prijať a rešpektovať aj tie nové. 
 
 
Hrob vydali demo s názvom Hrob a fakt, že sa to udialo v roku 2023, je ťažko uveriteľný vo chvíli, keď v ruke držíte obal a z prehrávača sa valí ten ich ťažký zvuk. Toto je old school ako prasa po všetkých stránkach! Ťažkotonážny death metal s výrazným doom metalovým vplyvom, hlbokým growlingom, hutnými riffmi, decentnými sólami, klasickým demo feelingom. Bohová vec! Tri songy + intro, ani nie 15 minút, na začiatok stačí. Už vieme čo ste zač, už vieme že si zaslúžite rešpekt! Už vieme, že v slovenskom metalovom undergrounde vznikol ďalší mohutný element, ctiac si starých death metalových bohov, majúc k ním rešpekt a nadväzujúc na ich odkaz nesú záhrobné posolstvo zo smrteľného panteónu do tretej dekády nového tisícročia. Oduševnenosť a entuziazmus cítim z tohto dema, a práve preto je také autentické a uveriteľné.
 
Demo začína krátkym upršaným Introm, tajomne ponurým,  tak trochu black sabbatovským. Oceňujem že je naozaj krátke, navodí atmosféru, splní svoj účel a nenápadne pred seba púšťa prvý song s názvom Hrob. Je to len diera v zemi a v nej kopa mŕtvych snov. Keď zub času ohlodá všetky telá až na kosť, bude sa nad nimi týčiť hrob. Taký podstatný detail, slovenské texty. Oceňujem to, snáď to kapele vydrží. Najprv odsype klasický oldschoolový death metal, nadväzuje skoro až beznádejne znejúce doommetalové proroctvo. Storočie hada, zničí nás príroda! Možno áno, možno nie, máme to vo svojich rukách, ešte nie je neskoro. Záver je už zase svižnejší, absencia boha, zbytočná modlitba. Amen. Prichádzajú Blatové noci, potopa čiernej vody, plná tŕňov doby. Doom metalový song v tom najpravovernejšom zmysle slova a ako bonus - skvelé heavy metalové sólo. Na záver Údolie hrôzy. Tak ľahko z neho neunikneš! Ani nechcem. Nemám dôvod. Posledný song v sebe nesie prvky death aj doom metalu, nosný riff je na vysokej úrovni, niet čo vytknúť. 
 
Celkovo hodnotím toto demo veľmi kladne. V prvom rade, oceňujem a vyzdvihujem unikátny old school zvuk aj image. Je to (ne)skutočná pocta samotnému žánru! Kapela si zjavne váži legendy a má pred nimi rešpekt. Pozitívna inšpirácia je vítaná, pokiaľ sa neprejaví v lacnom kopírovaní, a toto Hrobu, na rozdiel od iných pohrobkov, v žiadnom prípade nehrozí. Štart ako hrom! Som veľmi zvedavý, čo bude nasledovať. Pokiaľ si chlapi udržia nasadené tempo a neuhnú zo svojej cesty, som presvedčený o tom, že nás čaká veľká vec! Už aby to bolo.

Starček nad hrobom sa už prežehnáva,
ústa mu šepcú ešte dač tajného —
už sa do božej milosti oddáva —
a — už sa púšťa do hrobu tmavého.


Inšpiráciou pri písaní tejto recenzie mi primárne bola samotná kapela, spomienky na minulosť ktorú mi navodila, Ján Botto a jeho báseň „Hrob“, a Cabernet Sauvignon Rosé od Château Rúbaň, ročník 2022.

 

 

Tuesday, January 16, 2024

#108 Flork Pre-Reviews: Therapist & FAT (Split 2024)

 


Therapist & FAT - Split (2024)

By Flork!

 

Release Note: This is a pre-review of the album which will be released on 26th January 2024 as digital and limited cassette release (JBLK-14, 2024).

In the enigmatic realms of Slovak doom metal, which is, unfortunately, the least strong of all the metal genres in the country, the collaborative effort between Therapist and FAT unfolds a mesmerizing auditory journey that breathes much needed life into the scene. The album, which comprises two expansive tracks and are cover versions of songs from the distant past (Therapist covers  Lazy by Low, released 1994, while FAT covers In the Light by Led Zeppelin, released 1975), stretches the boundaries of doom metal by blending elements of black, shoegaze and post doom, all the while portraying a vivid portrait of a cold, barren landscape of mountains and woods (even nothingness), laden heavily with human desperation based on the content of the originals. These cover versions actually blew my mind, and evoking the spirits of folk tales and legends that echo through the vast expanse.

The album opens with The Therapist cover of Lazy by Low, which is a sprawling 20-minute sonic odyssey that plunges the listener into the heart of a human relationship approaching its end, where resentment and frustration prevail over the lack of effort and participation from the other half. The doom metal elements create a brooding atmosphere, reminiscent of looming shadows of ancient trees, while the shoegaze influences add an ethereal quality, mirroring the loneliness and emptiness one usually feels when a breakup is on the horizon. Listeners can feel the black metal undertones surge through the composition like a turbulent storm, encapsulating the raw power of human love and conflict. This is a solid, heavy track full of dark tones and drones, completely instrumental with no need or aide of human vocals.  It is a vessel for introspection, where the listener can navigate the haunting terrain of solitude and despair within the music's intricate folds.


The absence of vocals in the Therapist cover is compensated by the monologues and heavy singing in FAT’s version of the Led Zeppelin track. And, although the instrumentation alone speaks volumes, echoing the eerie stillness of a world wrapped in the embrace of our internal struggles, the vocals themselves are pretty intense. Together, the haunting melodies and atmospheric layers of monologues and anguished vocals create a sonic tapestry that encapsulate the desperation felt by the solitary figures who navigate the unknown directions of roads we fail to see in the darkness of our lives. In the light you will find the road, you will find the road.

The narrative for both tracks, which delves deeper into the melancholic aura created by the cooperation of the two bands, serves as a brushstroke on the canvas of human mystique. Also, the prolonged duration of the compositions allows for a gradual immersion into the emotions and images of lonely people scattered across the woods and valleys or cities on our planet. And so, the music becomes a soundtrack to the tales of those who face the harsh realities of life in unforgiving terrain.  

And the Florkster’s prognosis? Therapist & FAT is an amazing testament to the emotive power of doom metal, either instrumental or with vocals. The collaborative effort between Therapist and FAT transcends the boundaries of the genre, creating an immersive experience that contrasts the haunting beauty and mystery of our universe and the emptiness of the human soul. This is a sonic journey that provides a musical sanctuary for those seeking solace in the embrace of loneliness and isolation. Two talented bands that complement each other well.

=====================================================

Order Info:

 

Cassette will be available for purchase here:

https://jablkadalekoodstromu.bandcamp.com/

or via e-mail: jablkadalekoodstromu@gmail.com

=====================================================

Album Credits: 

Therapist - Lazy (Low cover).
Recorded in Golden Hive studio in Prague.
Mixed and mastered by Amak Golden.
 

Therapist are:
Patrik - guitars, drums & vocals
Kristián - bass


FAT - In the Light (Led Zeppelin cover).
Self-recorded during summer 2023 in Lučenec.
Mixed and mastered by Peter Tatarka, Tetradrot Studio.
 

FAT are:
Radix - guitar, synth
Prasiak - guitar, vocals, synth
Jozef K. - bass
Fog - drums 

Artwork & layout by Samuel Duleba @getsomekindofsamuel

Experience the magic of our split record, featuring two otherworldly songs that resonate with our deepest passions.

Thank you for embracing our music and purchasing this tape!
Therapist & FAT

Released by Jablká ďaleko od stromu  in January 2024 (JBLK-14).  


 


Monday, January 15, 2024

#229 Zgurat Bukat / Avantgarde Black Metal / Vellen / 11-1-2024


 

1 Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

Já jsem takovej už vlastně starší poustevník Vellen. Je mi 38. Mám už svou rodinu. Tři děti, žena. Rodina, hudba a moje black anti hudba jsou vlastně převážně hlavní body zájmu. Moje celoživotní černé můry v mé hlavě jsou důvodem, že tvorba je můj nejlepší přítel a zaroven ten nejhorší mučitel. Mám těžký ocd. Jsem absoultní samotář hledající krásu v samotném pekle hnusu. Mezi lidma se nepohybuju a to téměř vůbec, krom mé ženy a dětí. V lůnu samoty, třeba hor tam lze dočasně zachytit klid, kterej utlumí démony uvnitř mě,  a ve své tvorbě. Jinak jsem vychodil gympl a pak šel na vysokou, kterou jsem musel ukončit kvůli peklu. Toto je vlastně po letech vůbec moje první komunikace s někym, když nepočítám děti, ženu a psychiatričku. Lidstvo neni dobro.


2 V ktorých kapelách si pôsobil a na čo si hral ?

V žádnejch kapelách jsem nikdy nebyl. Tak jsem se učil na nástroje sám. Ne, že bych to teda pořádně uměl :-):-):-) Ale dost, abych dělal to co chci, především sám pro sebe, mě nikdy nezajímalo co si o tom kdo myslí. Hudba je moje partnerka, spolu s moji ženou, ale hudbu znám déle a taky mě dokáže srát, stejně jako žena to je jasný. Tedy tak hraju na všechno sám a nahrávám to zvlášt. Mám ty nejlevnejší a nejstarší nástroje sice, ale na to abych nasral ostatní a sobě ulevi to stačí :-)



 

3 Aký máš vzťah k svojmu nástroju/aparatúre a myslíš, že využívaš jeho/ich plný potenciál?

Moje nástroje jsou jako moje léky a taky jako moje drogy.


4 Povedz mi niečo o vašej poslednej nahrávke - ako vznikala, kto na nej spolupracoval ?

Poslední album vzniklo z dlouhý etapy životních sraček a temnoty mojí hlavy. Vlastně všechny vznikaj stejně pořád, takže se asi opakuju jako debil :-):-) I když do každýho alba se zamotal příběh. Třeba pamatuju na fucking electric city, kdy jsem po večerech křižoval městem, čuměl na ty blikající lampy světýlka ze všech stran a hned jsem musel začít dělat skladby do kterých dostanu tu posranou elektřinu a tim nemyslím elektrickou kytaru ale kurevskou elektřinu jako fyzikální veličinu. Ještě mnohem dřív jsem v noci uprostřed lesa poslouchal ty zvuky je to já nevim 15let a tu sovu slyšim pořád a já si představoval příběh mrtvolnýho krále lesa Vagunuku, tam jsem nechtěl vůbec vokály ambient bicí kytary atak.


 

5 Čo ťa najviac ovplyvňuje pri tvorbe ?

Nejvíc při tvorbě mě ovlivnuje vlastní mentální stav. Jak moc jsem v temnotě. jakej příběh se rodí. Jak naseru stíny jak se vyseru na lidi.


6 Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?

Nikdy jsem neměl žádný hudební ambice, nějaka posraná sláva, nebo cokoli z toho mít od někoho jinýho. Vlastně šlo jen o mě. A alba vznikala léta na zpět a šla jen do šuplíku. Až vlastně poměrně nedávno jsem s nima začal vylejzat. Já jsem milovník zvuků i pazvuků. A že jsem je začal pouštět ven, možná abych ty svoje démony vypustil, možná, že už me sere jak vidím, že všechny hudební směry směřující za úspěchem se stávají jedním a tím samým blábolem bez duše at už té černé duše nebo i světlem, to už je fuk, Ta temnota je nakonec slinější. já miluju underground, kde to často začíná a pak v prdeli to končívá. Já poslouchal velkou škálu hudebních žánrů a nakonec všechny se nasměrujou na stejnou zkurvenou cestu těch nablejskanech stejnejch mrdek. At každej poslouchá co chce, mě je to vlastně jedno. Zvuky se zneužívaj k vydělání peněz. Já s hudbou mam temnej rituál a absoultně je mi jedno jestli každej řekne co to je za sračku, ptž to má bejt pořádná sračka, která leze z mojí hlavy a to zní dělá sice tu mou pravdu, ale skutečnou narozdíl od naleštěný lži. A taky chci nasrat, to neni žádnej příjemnej poslech :-) :-) :-)



 

7 Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ?

Jinak se naprosto necítím být součastí, žádný scény, tvořím si vlastní, idkybch v ní byl jen já sám. Žádna pravidla, žádnej stereotyp, žádná šablona, žádný postupy, jen čistě špinavá emoce. Možná to chci předat, nezaleží na ostatních pokud něco chceš dělat, dělej to pro sebe. ser na všechny kolem.


8 Máš nostalgiu za nejakým retro žánrom alebo dekádou ?

Ale jinak nostalgii cítím, ke starýmu black metalu, té myšlence kde to začalo, všechno zesrat, všechny nasrat, ty zvuky měli bolet a srát tě víc a víc. Mít chut z toho mlátit hlavou o zed. To nemělo mít žádný pravidlo. jen temnota pryč z duší a těl.


9 Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta ?

Jinak já akceptuju jakýhokoli interpreta, at si každej dělá co chce, ze svých důvodů, za vlastním cílem, jen na ně seru a oni at serou na mě a je to. To co mě se nelíbí může pomoci jinýmu, a líbit se a to je zas v pořádku.



 

10 Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

A co se týče domací scény tak poslouchám Morbivoda Stíny Plamenů jeho projekty mě pořád baví. Concubia Nocte z SK ten pagan black mě hudebně bavil. Jinak ono toho je dost co poslouchám ty starší bardy no. Třeba Mork to je moje srdcovka, když nemluvim vyloženě o těch průkopnících tý temnoty ty sou mým lékem taky napořád.


11 Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš.

A co se týče her tak to, abych nezapomněl já jsem odjakživa závislej na Rpgčkách a v těch světech jsem schopnej se opravdu ztrácet na dlouhé večery. ještě dnes si sebou nosím savy z diabla a moje vymaxovaný postavy pořád nezemřely :-) :-) :-) a miluju horory osvícení každej pátek zkouknu už dlouho dobu. To mi připomnělo zmínit Niklase Kvatrofa toho považuju za hudebního genia a Ennio Morricone na samotném vrcholu.


 

12 Motto/obľúbený citát prípadne odkaz na záver.

A na závěr snad jen, že tu sračku budu dělat do poslední chvíle, protože to je nejlepší pocit, pořádně se vysrat.

==========================================================

Linky:

https://zguratbukat.bandcamp.com/


Wednesday, January 10, 2024

RK#36 Čítanie po rannej káve so Sloth / Stoner Doom / 12-Dec-2023

 


1. Na kompiláciu Jablká & Doom Vol.4 ste prispeli skoro 18 minútovou skladbou Sloth - povedzte mi niečo o tom ako skladba vznikla a ako prebiehal proces nahrávania?

Strašně moc trávy a skoro 4 roky jamování. Nahrávání šlo už pak celkem jednoduše. Celé naše album bylo nahrané v Kabinetu MUZ živě asi za dvě hodiny.


2. Ako ste spokojní s výsledkom a čo plánuje kapela ďalej?

S výsledkem jsem spokojený. Co bude do budoucna se uvidí.


3. Kompilačka vyšla zatial digitálne (na kazete koncom novembra), mal si čas si ju vypočuť - ak áno aký z nej máš dojem?

Měl jsem možnost si ji poslechnout a výběr kapel je super. Určitě je co nabídnout.


 

4. Sú na Slovensku alebo v Čechách zoskupenia s ktorými sa viete hudobne stotožniť?

Osobně mám hodně rád Opium Warlock, Madhouse Express, Acid Row, Slať, RMUT, Gospel of the Future.


5. Kam sa posunula domáca doomová scéna od konca covidu - je tam badateľný progress?  

Progress je hlavně v tom, že můžeme zas konečně hrát koncerty.


6. Keby si sa mohol narodiť v minulosti, v ktorej dobe a kým by si chcel byť?

60.léta a chtěl bych být určité Lizard King.


7. Čo ťa naposledy nasralo?

Když jsem chtěl ve zkušebně ubalit špěka a nebyl tam žádný papírek.


8. Posledný videoklip, album alebo song, ktorý si si točil nonstop dokola?

Album WAR - Anthology 1970-1974.


9. Filmová tvorba - naj horror, komédia a niečo pri čom si poplačem?

Na horory se nedívám, jsem moc posera. Dojáky mě též neberou. :D Poslední komedie byla - This is Spinal Tap


10. Krátke (alebo aj dlhé) komentáre k nasl. hudobnej produkcii (linky dole):



Super instrumentál, nejsem moc fanda zpěvu.




Heavy AF riff. Bezva vokal.




Celkem uchylna věc, líbí se mi.




Působí to na mě dost neutrálně.




Další heavy riff. Připomíná mi to EW.



 

Bezva riff, oldschool vibe, líbí se mi zvuk.



Nic co bych si poslechl.




Krásně poskládaný ambientní track


11. Vyraďovačka - koho/čo si vyberáš ako spoločnosť/médium na pustý ostrov a prečo ?

Beatles alebo Rolling Stones?

Beatles

Ozzy Osbourne alebo Lemmy?

Ozzy


Staropramen alebo Starobrno?

Smrt


Skateboard alebo kolobežka?

Skate


Rickenbacker alebo Fender?

Fender


Orange alebo Marshall?

Orange


Tarantino alebo Eggers?        

Tarantino


12. Umelecké vyjadrenie ako únik z reality alebo naopak aktívna súčasť a odraz diania v spoločnosti?

Unik

13. Majú sa hudobné žánre a subkultúry miešať alebo je lepšia "žánrová čistota"?

Míchat, pak je to aspoň sranda.


14. V akom momente je už lepšie hudobné remeslo zavesiť na klinec a prenechať miesto mladším?

V ten moment, když nad tím začneš přemýšlet. 

==============================================

SLOTH na JBLK:

2022-Mar: Interview#148

Monday, January 8, 2024

#107 Flork Reviews: Tribunal - The Weight of Remembrance (2023)

 


 

Tribunal - The Weight of Remembrance (2023)

by Flork
 

As January 2024 kicks off, I diverge back into the past a bit, in fact, I turn the clock back almost one year to January of 2023. In this month, the Vancouver, Canada duo Tribunal released their debut full-length album, The Weight of Remembrance. Yet, why do I choose to review something from the near past and not from the present moment? That’s a good question, and not hard to answer. It’s because Tribunal is likely the best doom metal band you have never heard of to emerge from 2023. Really, it’s an amazing piece of work, full of emotion that evokes images of the Carpathian Mountains here, in Slovakia, rather than the west coast of Canada. And though it took a full year for this hidden gem to make its way to the foothills of Carpathia, I can say honestly that the wait has been well worth it.

The Weight of Remembrance explores a range of doom and gothic metal styles. Beyond their influences, Tribunal creatively blends haunting female vocals and black metal growls, showcasing a dynamic interplay of dissonance and melody. Soren Mourne, the bassist and vocalist, who is also, by the way, a trained cellist, brings a classical element to the music, incorporating her beautiful voice with the backdrop of gloom and darkness set by the music. And yet, I can’t give her all the credit, as guitarist Etienne Flinn complements her with skillful riffs and obvious talent as a musician. And while the duo has been together since the summer of 2018, initially rehearsing and playing shows with other musicians, they have tightened their musical relationship as their style develops and evolves as a result of the pandemic and collective resentment that prevails in Canada and around the world.

The album, marked by lengthy, yet focused compositions, delves into raw emotions of resentment and sadness, offering a darker and more introspective take on gothic metal. It begins with Initiation and is followed by Of Creeping Moss and Crumbled Stone. Both of these compositions are heavily-laden with dark emotion, painting pictures of places far away and long forgotten. The latter track is, perhaps, paid an epilogue with the final track The Path, a 12-minute journey of soul searching where light at the end of the tunnel may or may not appear. The lyrics on every track, in fact, touch on themes of depression, fear, and eternity, creating a compelling oeuvre of despair and misery that combines diverse arrangements, strong song writing, and vivid imagery. Take Without Answer, for example, which is, in my opinion, the darkest song on the album, with contrasts and juxtapositions between nature and broken human spirits. But please, don’t let the words I write discourage you. The Weight of Remembrance is packed with beautiful melodies and rhythms that are at many moments uplifting, yet inevitably capable of annihilation and tearing down of the human soul and existence. This is doom metal at its finest, with influences like Black Sabbath and My Dying Bride as well as elements of stoner doom, but definitely atmospheric and ambient with strong originality in style. 


And so, as the uncertainty and fear of 2024 looms ahead of us, I press repeat and listen again from the beginning. The Weight of Remembrance is a stunning debut that will appeal to those who are inclined to depression and anxiety and seek solace in the shadows. The hangover of 2023 may take a while to cure, but my misery at least has company.

 

Friday, January 5, 2024

#106 Tom/EZR Reviews: Moonvampire - Weird Tales (EP 2023)

 


Moonvampire - Weird Tales (EP 2023)

by Tom/EZR
 

Weird Tales is a four tracks EP released via Bandcamp by the enigmatic artist moonvampire who appears to be composing, recording, and releasing their atmospheric darkwave/goth music from one of Bratislava’s own bedrooms. As there hasn’t been much happening in this genre in Bratislava recently, this news is quite exciting for a city that was once known for its vibrant goth club scene.

The EP opens with two-minute track „Have You Feel the Night?“ which presents a melodic throwback to the steamy goth dancefloors of the 80’s, featuring a catchy melody composed of a well-structured combination of bass and guitar along with pleasing synth elements and sampled drums. The vocals are monotonous, more like recitation than singing, which suits the music perfectly. It’s very atmosperic, pleasantly dark and melancholic. The second track „Pathetic (Techno Remix)“ carries in the vibe of the first track, albeit with programmed bass and drums as it’s a techno remix. I give credit for a beautiful guitar play, which fits the the song’s overall mood splendidly. „The Sky Full of Bats“ once again features programmed bass, up/down-tuning synth and echoed whispering repeating the phrase „look at the sky, the sky full full of bats“, this time without the guitar. The final track „Afterlife“, begins with crows cawing, a simple bass riff (this time it sounds like real bass), and a cool synth melody, all leading into a catchy chorus. The verses are accompanied by vocals, followed by the return of the synth in the next chorus. It’s a straightforward yet powerful song structure, offering everything needed for a solid piece of catchy, atmospheric darkwave.

In conclusion I must admit I‘m instantly captivated by moonvampire’s production and eagerly anticipate their upcoming releases. Undoubtedly, an artist worth checking out.

 

 

Tuesday, January 2, 2024

2023 Fotky z koncertov + Súťaž (hlasuj do konca marca'24).

Fotky z týždenných výberov za rok 2023. Ďakujem fotografom za sprostredkovanie zážitku. Vyhlasujem súťaž a  začiatkom februára vylosujem výhercov, ktorí dostanú zaujímavé UG vinyly a kazety.

🄵🄾🅃🄾 🅁🄾🄺🄰 🅄🄿🄳🄰🅃🄴!!
 

akcia "foto roka" pokračuje (dajme tomu, že do polky februára). ak máte záujem sa zúčastniť, hlasujte o foto roka cez:
 

1️⃣ e-mail: jablkadalekoodstromu@gmail.com
2️⃣ FB messenger Jablká ďaleko od stromu
3️⃣ koment pod FB postom o foto súťaži
 

Vylosujem (random number generator) 6 výhercov
:
=> fotograf, ktorého fotka bude mať najviac hlasov
=> fotograf č.2-3 ... vinyl alebo kazeta
=> účastník č.1 .... vinyl (alebo kazeta) + špeci cena
=> účastníci č.2-3 ... vinyl alebo kazeta

       Week#1

Band/Gig: Cameleon @ After X-mass Eve benefit Vol.XI, Žilina (25/12/2022)
Photo by: DxG

 

       Week#2
 
 Band/Gig: Wargame @ Kulturák, Bratislava (17/12/2022)
Photo by: Werdza Photography 
 
       
Week#3
 
Band/Gig: Vlado Nosáľ @ Pink Whale, Bratislava (13/1/2023)
Photo by: Soňa Maletz
 

 Week#4
 
Band/Gig: Blamage @ Weranda, Bratislava (13/1/2023)
Photo by: Adisko Mŕtvolka Zlysko
 

 Week#5
 
Band/Gig: Zmyrna @ Wake Up, Zvolen (20/1/2023)
Photo by: Silvia Ševcová  
 

 Week#6
 
Band/Gig: Můra @ Parlament, Plzeň (21/1/2023)
Photo by: Ivo Oskar Osvald / Zbytečné fotky
 

 Week#7
 
Band/Gig: Solipsism @ Kulturák, Bratislava (21/1/2023)
Photo by: Ad-mi-rall
 

 Week#8
 
Band/Gig: Otras @ Pankahyttn,Vienna (20/1/2023)
Photo by: @dianapijepivo  
 

 Week#9
 
Band/Gig: Dušan Vlk @ Stromoradie, Prešov (23/2/2023)
Photo by: DxG  
 

 
Week#10

Band/Gig: Stercore @ Kulturák klub, Bratislava (25/2/2023)
Photo by: Werdza 
 

 Week#11
 
Band/Gig: Bratislavské Dievčatá @ Weranda, Bratislava (8/3/2023)
Photo by: Braňo Vartovnik  


Week#12

Band/Gig: Oheň @ Randal Club, Bratislava (30/9/2022)
Photo by: Alena Červeňanská, Valhalla.sk 
 

Week#13

Band/Gig: Brizolit x Priama Čepel @ FUGA, Bratislava (11/3/2023)
Photo by: Braňo Vartovnik 
 

Week#14

Band/Gig: Ondrey Zintaer @ BAŠTA, Bardejov (30/3/2023)
Photo by: DxG 
 
 
Week#15
 
Band/Gig: Krolok @ UT Connewitz, Leipzig, DE (1/4/2023)
Photo by: Ben Zodiazepin  


Week#16

Band/Gig: Goatcraft @ Little Devil Bar, Tilburg, NL (14/4/2023)
Photo by: Niels T Hoen 
 

 Week#17
 
Band/Gig: Nerva @ Klub za rampami, Nové mesto nad Váhom (15/4/2023)
Photo by: Adisko Mrtvolka Zlysko  


Week#18

Band/Gig: April Weeps @ MMC, Bratislava (28/4/2023)
Photo by: Martin Mayer 
 

 Week#19
 
Band/Gig: Hrobár @ Kulturák, Bratislava (28/4/2023)
Photo by: Adisko Mrtvolka Zlysko  


Week#20

Band/Gig: Beton @ Collosseum Club, Košice (7/5/2023)
Photo by: Turčo Macabra 
 

 Week#21
 
Band/Gig: Craggy Collyde @ Pub U Dvou přátel, Brno (9/5/2023)
Photo by: Szim  


Week#22

Band/Gig: Vole @ Collosseum Club, Košice (19/5/2023)
Photo by: Turčo Macabra 
 

 Week#23
 
Band/Gig: The Newies @ Weranda, Bratislava (2/6/2023)
Photo by: Daniela Bičanovská  


Week#24

Band/Gig: Besna @ Amfiteáter Banská Bystrica (3/6/2023)
Photo by: Jana Potocká 
 

Week#25
 
Band/Gig: Black Passenger @ Pink Whale, Bratislava (17/6/2023)
Photo by: Daniela Bičanovská  


Week#26

Band/Gig: Sněť @ Randal, Bratislava (18/3/2023)
Photo by: Tomáš Lichtle 
 

Week#27
 
Band/Gig: Shallov. @ Garáže pod Prístavným mostom, Bratislava (12/6/2023)
Photo by: @jenistasimon 


Week#28

 Band/Gig: 2 Manky Hookers and a Racist Dwarf @ Weranda, Bratislava (8/6/2023)
Photo by: Dominik Kovačič 

 


Week#29

Band/Gig: Controlled Existence @ Garáže pod Prístavným mostom, Bratislava (10/7/2023)
Photo by: Ogrgel 


Week#30-31

Band/Gig: Funus @ Fuga, Bratislava (22/7/2023)
Photo by: Tomáš Lichtle


Week#32

 Band/Gig: Bahratal @ Kulturní dům, Slavonice (10/7/2023)
Photo by: Tomáš Lichtle 


Week#33

Band/Gig: ŸPERITIFF @ Hájovňa, Žilina (12/8/2023)
Photo by: DxG  


Week#34

Band/Gig: Small Town Life @ Nová Cvernovka, Bratislava (19/8/2023)
Photo by: Werdza 


 Week#35

Band/Gig: Udånde @ Koncerty na garážach, Poprad (25/8/2023)
Photo by: DxG  

                

Week#36

Band/Gig: Bratislavské Dievčatá @ PUNKÁČI DEŤOM, Trenčín (23-26/8/2023)
Photo by: Daniela Bičanovská 


Week#37

Band/Gig: Shallov. @ Fekete Zaj, Mátra, Sástó, HU (16-19/08/2023)
Photo by: Norbert Breszkovics / @deafening_moments  


Week#38

Band/Gig: Nazi Tampons @ Collosseum Club, Košice (2/9/2023)
Photo by: DxG


 Week#39

Band/Gig: Krolok @ Randal, Bratislava (22/09/2023)
Photo by: Adysko Mrtvolka Zlysko  


Week#40

Band/Gig: S.A.T.A.N. @ Collosseum, Košice (23/09/2023)
Photo by: DxG 


 Week#41-42

Band/Gig: Bjes @ Collosseum, Divadlo pod lampou, Plzeň (30/09/2023)
Photo by: Ivo Oskar Osvald / Zbytečné fotky


 Week#43

Band/Gig: Personal Spaces @ Pink Whale, Bratislava (6/10/2023)
Photo by: Tomáš Lichtle 


 Week#44

Band/Gig: Möbius @ Risko, Trnava (10/10/2023)
Photo by: DxG  


Week#45

Band/Gig: Necromanth @ Parlament Club, Plzeň (28/10/2023)
Photo by: Pavla Sirůčková 


 Week#46

Band/Gig: The Last Days of Jesus @ Pink Whale, Bratislava (11/11/2023)
Photo by: Daniela Bičanovská 


 Week#47

Band/Gig: Gutalax @ MMC, Bratislava (17/11/2023)
Photo by: Braňo Vartovník  


Week#48

Band/Gig: Do Shaska! @ A4, Bratislava (17/11/2023)
Photo by: Martin Mayer


Week#49

Band/Gig: Terminator X @ Klub, 007 Praha (26/11/2023)
Photo by: Ivo Osvald / Zbytečné Fotky  


Week#50

Band/Gig: Otras @ Collosseum, Košice (9/12/2023)
Photo by: DxG 


Week#51

Band/Gig: Terminal State @ Meet Factory, Praha (9/12/2023)
Photo by: Václav Šimána  


Week#52

Band/Gig: Nothine @ Randal, Bratislava (21/12/2023)
Photo by: Lívia Schieber