Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
Tahle otázka není úplně na udělaná na míru pro rozhovor s kapelou, tak si dovolíme to vzít trošku po svém. Jmenujeme Phosgene Girls a už 15 let se pohybujeme na scéně. Momentálně si užíváme příchod jara a běžné věci jako obvykle – přátelé, naši blízcí, hudba, knihy.
Všichni pocházíme z Přelouče, malého města na Labi a už od půlky 90‘ spolu hrajeme v kapelách. Jirka na kytaru, Karel na basu a Ála zpěv (původně kytara). Ty kapely se jmenovaly Vokno, Tanec sv. Víta a teď Phosgene Girls. Mimo to ještě Karel fungoval v projektu Kruté Loutky a Ála s Jrikou zas ve Skrytém pohybu.
Na čom a cez čo hráš/spievaš a ako si spokojný so svojou výbavou?
Ála: TC Helicon, Waldorf Q
Jirka: Aktuálně mám kytaru Ibanez, zesilovač EVH 5150 a několik kytarových efektů. Jsem s tím naprosto spokojený, léta jsem hledal ten správný zvuk, až jsem ho konečně našel. Občas pokukuji po kytarách ESP Ltd. a po zesilovači Dual Rectifier od Mesa Boogie, to je legenda.
Karel: Krom baskytary a baskytarového aparátu používám nějaké efekty, aktuálně jsou to overdrive a chorus.
Povedz mi niečo o vašej poslednej nahrávke - ako vznikala, kto na nej spolupracoval ?
Karel: Šlo o jeden song pro kompilaci Dark Tunes form Czech and Slovak caves vol III., nahráli jsme to amatérsky ve zkušebně, mix a master dělal VeNa (ex-No Name Desire)
Čo ťa najviac ovplyvňuje pri tvorbe ?
Ála: Nevím, je to potřeba těla, roste to v tobě, zraje a ty pak sklízíš. Hraješ a tóny k tobě přichází, z venčí, vnímáš skrze senzory. Zároveň jsi tím zřídlem a ty a prostor kolem tebe jste jedno. Je to expanze těla.
Jirka: Ovlivňuje mě aktuální rozpoložení a improvizace v ten daný moment. V dlouhodobém horizontu pak hudba, kterou mám rád. Není to tak, že bych se snažil něco napodobovat, ale v někde v podvědomí ty hudební vlivy samozřejmě jsou.
Karel: Baskytara, je to nejlepší hudební nástroj (hehe)!
Ktorú skladbu, a ktorý text vlastnej kapely by si vyzdvihol ?
Ála: Můj vtah k naší tvorbě není takto objektivní. Každá skladba ve mě vyvolává jiný pocity. Když ji tvoříme, formuje se jedinečná atmosféra, svět zvuků a emocí, a to pak na koncertech sdílíme s dalšími lidmi. A když takovou skladbu hraješ po letech, je to jako portál v čase, ty věci se dostaví znovu a na chvíli jsi zas někdo, kým jsi býval kdysi. Který z těchto portálů bych měl vyzdvihávat? Snad vždy jen ten, který právě vzniká: "Nový svět, nový portál, co tě vrátí zpět“.
Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
Jirka: Chtěl jsem prostě hrát, dělat hudbu, potkávat se s lidmi, bavit se, něco tvořit … to se všechno povedlo.
Karel: Chtěl jsem hrát ve skupině temnějšího zaměření na baskytaru. A taková je i realita.
Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ?
Ála: Vždycky když bylo něco zajímavého, tak jsem to zaspal.
Karel: Za ty roky toho bylo celkem dost a o to těžší je vzpomenout si na něco zajímavého nebo dokonce vtipného. Zmínit bych mohl třeba jeden koncert v Brně, kdy jsem si cestou rozřízl ruku střepem z lahve od vína. Po zastávce ve Svitavské nemocnici a zásahu šikovného chirurga jsme pokračovali směr cílová destinace a já odehrál koncert s několika stehy na levé ruce. Opakovat bych to ale už nechtěl. Udělal jsem dobře, že jsem nedal na rady našeho tehdejšího řidiče, jehož progresivní samoléčitleské metody jsou mezi zainteresovanými legendární.
Čo chystáš v blízkej budúcnosti?
Ála: Nějaký koncerty, nějaký písničky...
Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ?
Karel: Ne, ve vodách, kde se hudebně pohybujerme nebo jim alespoň máme nejblíže, nic jako scéna dle mého názoru neexistuje. Spíš funguje několik ostrůvků, které vyvíjí aktivity, jako pořádání koncertů, provozování webu nebo dělání hudebních pořadů na internetu. Nezřídka se tito lidé rekrutují z řad samotných hudebníků či různých umělců, kteří tak řeší možnost prezentace svojí tvorby. Do samostatného proudu UG scény to má ale daleko.
Akú emóciu alebo reakciu chceš svojou tvorbou vyvolať?
Jirka: Mrazení v zádech.
Karel: Nad tímto nepřemýšlím.
Snažíš sa v rámci tvorby k niečomu priblížiť alebo naopak sa od niečoho odlíšiť ?
Ála: Ani jedno, jedinou mírou naší estetiky je temnota. Pochopil jsem a je to zajímavý, že spousta lidí, který jedou v jiných žánrech nedokážou ocenit niance mezi melancholickou a temnou hudbou. My jsme spíš na ty temnější věci
Karel: Tohle neřeším, je mi to fuk. Hraju, co se mi chce, bez ohledu na uvedené.
Máš nostalgiu za nejakým retro žánrom alebo dekádou ?
Jirka: To ne, poslouchám toho moc, napříč žánry a obdobími.
Karel: Do určité míry to budou osmdesátá léta minulého století s mírným přesahem do počátku devadesátek, kdy vzniklo asi nejvíc pro mě zásadních desek. V návaznosti na druhou polovinou sedmdesátých let jsou pro mě symbolem rozpuku kreativity a rozmanitosti v moderní i alternativní hudbě. To je něco, co se mi v hudební tvorbě od přelomu tisíciletí hledá hůř a hůř.
Ktoré dnešné trendy v rámci subkultúr môžeš, a ktoré ti naopak lezú na nervy ?
Ála: Zaznamenal jsem obrodu black metalové scény, ale jinak jde tohle mimo mě.
Jirka: Trendy a subkultury moc neřeším. Mám své oblíbené kapely, bez ohledu na žánr, a rád objevuju neustále něco nového.
Karel: Nevím, aktuálně trendy nesleduji a o žádných tím pádem nevím. Stejně mě všechny trendy vždycky sraly.
Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta ?
Ála: Hudba má schopnost vyvolávat v posluchači neopakovatelné emoce, a já beru jen ty, co jsou mi příjemný, to je asi to kritérium. Už se dál nezajímám o charakterové vlastnosti interpretů, jejich sociální status, preference a podobně. No a když někde na akci narazím na nějaký hovado, tak je to pro mě prostě setkání s hovadem ať už je to muzikant nebo ne.
Jirka: Nemám rád takovou tu prvoplánovou podbízivost.
Karel: Pokud o někom vím, že je vrah, nácek, násilník, propaguje násilí a agresivitu či podobně. Tvorbu těchto interpretů pak přijmout nedokážu bez ohledu na to, co tvoří po hudební či jiné stránce. Neumím to oddělit. V samotné hudbě či jiné tvorbě žádné hranice nevnímám.
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
Ála: koncert Ing a Lolita - je hustý, kam až je někdo schopnej zajít (hahaha)
Jirka: Z domácích kapel bych jmenoval třeba kapely Insania, Priessnitz, Vanessa, Kaviar Kavalier, Mortal Cabinet.
Karel: Na takovéto otázky se mi zpravidla odpovídá těžko. Neumím vypíchnout, co mě kdy zaujalo nejvíc, zajímavého bylo během těch let mnoho. Zúžím to proto na období od podzimu minulého roku. Z alb a kapel to je Schrödingerova Kočka, kteří mě zaujali jak svým vystoupením na posledním ročníku festivalu Oblátek, tak svojí deskou „I 0“, kterou jsem si tam od nich zakoupil. Ta sice vyšla už v roce 2020, ale objevil jsem ji až tam. Pak bych vyzdvihl poslední počin The Last Days of Jesus – :On Black:. Sice se jedná o výběrovkou, ale provedení fyzického nosiče na vinylu je impozantní a neméně zajímavý je i výběr skladeb i zvuk alba, celkově mě moc baví.
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš.
Ála: Hudobný album - NFD Trinity, kniha Sto roků samoty, film Království zombie: Ashin ze severu, seriál Království zombie a pivo minimálně 12°.
Jirka: Album: Editors - EBM, Iggy PoP – Every Loser, Ministry – Moral Hygiene.
Karel: Nějaké desky jsem už zmínil výše, přidám ještě třeba Opened Paradise - Buried In Rain. Z knih například Umberto Eco – Jméno růže. Film Monty Python: Život Briana a jinak bych doporučil vyhýbat se hollywoodským výplachům mozku, na seriály nekoukat a počítačový hry nehrát. A hlavně nepít slabá piva!
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia ?
Jirka: Castle Party
Karel: Z domácích je to PUNX PIKNIK ve Třech Dvorech u Kolína, který probíhá na konci léta a na jeho pořádání se podílí i několik přátel. Ze zahraničních jsem v posledních letech celkem pravidelně navštěvoval Castle Party v Bolkówě, i když po hudební stránce to není minimálně přes deset let úplně ono, je to pořád docela fajn.
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
Karel: Z těch, kteří zřejmě ještě rozhovor pro tento blog nedělali, by to mohla být skupina Výsměch? či Alvaréz Peréz.
Motto/obľúbený citát prípadne odkaz na záver.
Ála: Phosgeňácká bestie pochčije svatý hostie.
=================================================================
Linky:
No comments:
Post a Comment