#125 Bahratal. Black metal z Prahy. Odpovedajú Plenitel, Achnaton Válka, Pranýř, Sexekutor a Kobra.

 

Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

Plenitel: Jsem Plenitel, v Bahratal zpívám. Zajímá mě spousta věcí, v těchto dnech jsem bohužel zaujatý zejména prací, marností lidského snažení a pomíjivostí existence.

AV: Achnaton Válka, toho času doma s nemocnou rodinou - všichni covid, já jsem zatim negativní, takže dělám ošetřovatele a kuchaře. Zrovna teď poslouchám první mixy nové nahrávky Vole, která vyjde příští rok na splitu s Brněnským pochodem smrti. Po čtyřech letech jsem na pracáku, takže sjížídím kvanta muziky, rozhovory a dokumenty s kapelama, co mě zajímaj. Včera byl Darkthrone day, takže jsem objevil poklad jménem Soulside Journey (r. 1991), dobrý den, zmrdi.

Pranýř: Tady Pranýř, momentálně si znova a znova hrnu do hlavy novou desku Antichrist Siege Machine a netěším se na vyjebaný pondělí a další pracovní tejden.

S: Sexekutor. Po poslednim vydatnym vikendu jsem dostal info ze jsem byl v kontaktu z pozitivne nakazenym. Tak jsem sebral domu vsechny nastroje co mam a pripravil se na to, ze 14 dni budu drtit nahravku death metaloveho demace doma. Ve finale jsem negativni, takze mam dobru vymluvu proc to nemusim delat, haha. Ale ted' uz to zacina byt otazkou casu kdy nekdo z nas skonci v karantene. Asi s tou vymluvou moc dlouho nevydrzim.

Kobra: Zdar, já sem Kobra a v Bahratal hraju na kytaru. V těchto dnech se snažím ze všeho neposrat a mít alepoň trochu čistou hlavu a střízlivej pohled na věci, který se dějou.


Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.

Plenitel: Voice Inside, !úl.., Kilgore Trout, Lakmé, Dakhma, Osawatomie, Remek, Marnost, Lament. Aktuálně vedle Bahratal jsem ještě ve V0nt, nikde jsem na nic nehrál.

AV: Aktuálně kytara v Bahratal, Vole a Tábor. Minulost je předlouhá, srát na to.

Pranýř: Bicí v Bahratal a Plešatý zpěvačce.

S: Momentalne aktivni mam jen Bahratal. Kdysi davno jeste byl takovy zajimavy projekt jako Hrobokop, kterym prosla cela strunova sekce Bahratalu, kde jsem hral na kytaru. Jelikoz stupen nihilismusu nedal ani ja, ani AV, ani Kobra, tak bylo receno ze je to prose zaklety a nejde to. Jsou jeste 2 projekty ktere tezkym usilim se snazim derigovat, ale uvidime jestli to nekdy uvidi svet.

Kobra: Po tom, co se sestava Bahratalu změnila a odešel Krvák s Bucharem, jsem se octnul sám s Pranýřem a začali jsme jamovat bicí/kytara a kytara už mi zůstala, dříve jsem hrál na basu. Krom Bahratalu hraju na kytaru ve Sněti, na basu v Lezok a v Dingu střídám akustickou/elektrickou kytaru a basu. Začínal jsem v punkový kapele Láska a přátelství, kde jsem hrál na kytaru

 

Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?

AV: Pedály - TurboRat, BigMuff, Boss DD-6, Boss TU3, Kytara Greco SS65 Black. Zesák Orange CR120H, bedna Marshal 4 x 12 1960. Pro mě je zajímavý, že po 21 letech hraní v kapelách mám vůbec ňákej vlastní gear.

S: Jelikoz jsem vzdycky hral na kytaru a v Bahratalu iniciativne vybral hrat na basu tak zatim sockuju cizi veci. Nastesti mam docela dobrej backline ktery me pujcujou konciny. Drzim se minimumu, za TDW a Punx Treffen mi se osvedsilo ze cim min toho mam, tim mensi sance ze neco se posere. Konzerty jsou intenzivni, publikum dela bordel uz na zvukovce. Zatim mam vyzkousenu mecem a ohnem kombinace. Mam stary japonsky Fender Precision, ktery jsem koupil v rusku od borce co hral v kapele Crownear, ktery hraly predkapelou Cannibal Corpse na Monsters Of Rock. Rikal jsem si ze toho uz se nikdy nezbavim, ale ted koukam na B.C. Rich Mockingbird. Mame radi s Kobrou metalacke kytary se zvlastima tvary, a je to trochu i dan' tradice. Kobra driv hral na basu, mel Mockingbirda ktery padnul na Fluffu '19 a byl jsem toho svedkem. Nicmene, zbytek je Gallien Krueger RB1001 a EBS 4x10 bedna. Je to nesmrtelny transistorovy zesilovac ktery ma spoustu moznosti nastaveni zvuku. Pedaly mam jednoduche, Boss TU-2, TC Electronic Dark Matter a TC Electronic Spectra Comp.   

Plenitel: Já mám palcát. Palcátem můžu někomu rozbít hlavu.

Pranýř: Fakt to mám vypisovat? Bubenickej gear nikoho nezajimá tyvole.

Kobra: Standardně používám zesilovač Peavey 5150 II jak do Sněti, tak do Bahratalu. Ve Sněti valím s fuzzem a v Bahratal s tube screamerem. Stran kytar, tak  používám B. C. Rich Iron birdy – do Bahratal mam černej, do Sněti červenej.
Pak mám B. C. Rich mocking bird, epiphone Les Paul jako záložní kytary. Doma pak mám ještě mexickýho Fendera Jaguar. Z baskytar mám červený Gibson Flying V a kopii Rickenbackera. Míval jsem B. C. Rich Mockingbird basu, ale ta bohužel zůstala zlomená vejpůl po křestu naší desky na Fluffu.
Obecně jsem fanda B. C. Rich nástrojů, jdu především po designu a ten mi naprosto vyhovuje, jsou to nejextrémnější tvary na světě, ultimátní metal a je mi jedno, že je to vyrobený z překližky.

 

Je umenie subjektívne alebo objektívne ?

AV: Typíčo, to sou otázky jak z minulýho století, si děláš prdel, ne?  

Plenitel: Subjektivní.

Pranýř: Tuhle otázku nechám koňovi, ten má větší hlavu.

S: Je to jenom lidsky konstrukt, da se o tom bavit z obou stran. Vnimani umeni je vec subjektivni, umeni jak takove muze byt cokoliv. Zalezi na tobe, ci vnimas zednika jako umelce nebo blby kseft.

Kobra: Myslím, že je umění subjektivní, ikdyž existují nějaký všeobecný měřítka, dalo by se říct i vkus, ale i tak to vždy vychází z tvýho subjektivního pohledu na danou věc a tvůj zájem danou věc pochopit.


Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?

AV: Musíš to hovno víc rozechcat.

Kobra: Koncept tý věci.


Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?

Plenitel: Nemyslím si, že je možné si vybírat témata. Témata si vybírají mě. Píši zejména o úzkosti, nenávisti, totalitě a náboženství. Zajímá mě stalinismus, nacismus a obecně život v totalitě, přizpůsobení se a konformismus. Někdy kolem roku 2005 jsem chtěl napsat text o ježdění na kole, tomu by asi bylo lepší se příště vyhnout.

S: Absolutne ne. Umeni musi vyvolat emoce, na tematu nezalezi. Umeni musi byt reflexi, muze to byt i kontraverzni. Umeni nemusi byt hezky, nemusi byt cernobile a nemusi mit zadne moralni hranice.

AV: Současnému umění chybí hlavně hořící hranice, o tom něco věděli Dominikáni.

 

Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?

Plenitel: Hodně z věcí, které mám rád, je pro většinu lidí asi daleko za hranou přijatelnosti, ale nevadí mi to. Mluvím o zájmu o hudbu a koncept, ne o sympatii nebo podpoře myšlenky nebo lidí, kteří za tím stojí. Styl hudby, který většinou poslouchám je postavený na nenávisti a násilí, dá se očekávat, že velká část scény budou lidsky totální dementi.

AV: Jediným kritériem je to, jestli je daná věc kvalitní, nebo jestli je to sračka.

Pranýř: Poslední dobou zjišťuju, že existuje fakt málo věcí, který jsou pro mě „za hranou“.

S: Kdyz me bylo 17, mel jsem stazeny film "Exit Through the Gift Shop". Osobni doporuceni. Skvely dokument. Ani nebudu to nejak spoilovat. Driv jsem myslel ze je umelec, ale je UMELEC! Proste takovy ten clovek co ma unikatni pohled na svet, abstrakti mysleni a tak. Ale vlastne staci jen o tom predsvecit lidi, ze jses umelec. Koncept "umelec" jako takovy je dost subjektivni vec. Beru kazdeho jako umelce, i kdyz jemu se dari ojebavat lide. Je to taky svym zpusobem umeni.

Kobra: Mám problém s NS věcma, vadí mi když jsou ty lidi politicky aktivní, je to celý houpý a nejhorší na tom je, že mám pocit, že tím ty lidi můžou ovlivnit další debílky, který týdle snůšce hoven uvěřej.
Sere mě, že každej třetí blackovej band je v tom nějak namočenej... nejenom blackovej. Dřív sem to až tak nebral, pořád je pro mě na prvním místě muzika, ale vždycky, když se pak dočtu, co je to za lidi, tak mě to zklame a nasere...
Ale Plenitel to má jinak, jeho zajímají osudy, zajímá ho proč a co ty lidi k tomu vede, studuje to a není blbej, aby se tím nechal ovlivnit a to respektuju, ikdyž toho mám někdy plnou prdel.


Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?

S: v Bahratalu zatim se nejvic osvedsila prvotni nasranorst. Funguje to jako hodinky. Asi hodinky taky nedko vymyslel kdyz byl nasranej, ze nevi kolik je hodin.

Plenitel: V bídě všednosti, v knihách a hudbě.

AV: V prdeli, tam jsem nejčastěji.

Pranýř: V potřebě vybít se ze všech věcí, co mě serou v běžným životě.

Kobra: Jsem hudební fanoušek, jsem metalovej fanoušek, chci aby mě hudba, co hraju bavila a užil bych si jí já sám, kdybych byl na našem koncertě. Tím chci říct, že mě to naplňuje, baví a pořád mám motivaci to dělat dál.
Inspirace jsou různý, je to dost daný tím, co zrovna prožívám.
Pak jsou to knihy, filmy, výtvarný umění, vlastní sny atd.

 

Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?

Plenitel: Kladivo intolerance, protože rozdrtí křivé prsty pozérů.

AV: Nejradši mám Kladivo intolerance, protože jsme ho eště nenahráli. Těšim se na to jak bílá svině.

S: Posledni desku povazuji za velice povedeny material. Je to nekompromisni, jak argumentace pesti. Vlastne nejsme nejake avangardisti-prukopnici, ale kdyz Bathory se strida Black Sabbathem tak to evokuje uplnou caveman chut nicit a palit. Me to prijde absolutnim smysmlem metalu.

Kobra: Celkově mě baví naše nový songy, ze starý sestavy a desky nehrajeme už nic. Teď máme s Achnatonem různý zdvojený melodie a ta kytara mě baví víc než basa, ikdyž možná nese trochu víc odpovědnosti. Mám rád Vargovinu, kvůli začáteční melodii a ultimátním bangeru vprostřed.


Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?

Plenitel: „bába ví, že jsi v píči“

AV: Plenitel píše dobrý hlody, je to maskovanej pacient, kterej radí jinejm pacientům, jak zlepšit svůj bezcenný život. Nový lyrics Bahratal, alespoň co jsem slyšel, jsou víc agro, což je dobře. Mohly by bejt eště víc oi, to by bylo eště víc dobře. Ze starých fláků mám rád V rašelině: "Licencovaný produkty / tolerovaný klony / mentalita slouhů / ať se mládí vydovádí / dokud je čas se bavit / Co peklo schvátí / Nenavrátí."

S: Привет, меня зовут Зюзана.

Kobra: Mám rád všechny Plenitelovy texty, který můžou bejt až sociálně kritický, reflektují dnešní dobu a když se navracej k historii, tak do Ruska, do komunistickej čistek a různejch podivnejch příběhů viz. Baba Vanga.
Myslím, že se textama odlišujeme od tradičního black metalovýho klišé, čertů apodobně. Ikdyž to mám taky rád, evokuje to ve mě klasickej teenage přístup k věci a hovaďáctví, který mam na metalu a punku tak moc rád.


 

Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?

Plenitel: Žádné ambice jsem dříve neměl, teď už nějaké mám. Dnes mi záleží na tom, co dělám, chci tomu dát tu nejautentičtější kvalitu, jaké jsem schopen. Moje ambice je dělat to pořádně v exklusivní společnosti legionu ubožáků.

AV: Na začátku jsem chtěl dělat bordel s kámošema ze základky. Teď chci dělat bordel s vysoce kvalitníma zmrdama, s nimiž tvoříme něco jako rozšířenou rodinu.

Pranýř: Ze začátku žádný ambice nebyly a teď taky vlastně moc ne. Pro mě je to o tom dělat totální heavy humus a trávit čas s magorama, co mají podobný smýšlení. Koncerty, desky a podobně, to je k tomu jen takovej bonus.

S: Kdy bych ted' potkal 13 leteho sebe ktery jen zacal jezdit na skejtu a rekl by mu ze takhle bude vypadat za 15 let, tak uprime si myslim ze by neselhal svym predstavam. Ale radsi by mu to prkno zlomil a rek at' jde do kozervatore, haha

Kobra: Vždycky jsem chtěl hrát, bejt na pódiu a zažívat legraci, to byly moje ambice a to se vlastně nezměnilo. Hlavní je si k tomu vybrat správný lidi, který tě neserou a nemáš pocit, že jde tvoje energie do prdele, je to jak píše Achnaton, jsme taková rozšířená napůl nefunkční rodina haha.


Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?

Plenitel: Všechno, co se stalo.

AV: TRIUMPH DES FUCKIN WILLENS 2021. Epic.

Pranýř: Souhlas s Achnatonem, to byl hodně kvalitní mayhem.

S: Asi ten skateboarding. Otevrelo me to svet subkultury kterou vsichni nenavidi, zaroven skatevidea mely nejlepsi OST, visualy a styl. Dalo me to vlastne nejvetsi skolu zivota, rvacky s nackama, sileny party v bytech pronajatych na cizi doklady, holky, hlast, drogy, zlomene vsechno mozny aj srdce. Bylo to super, pure punk.

Kobra: No todle všechno! Že to mám možnost dělat a mám na to pořád energii. Plním si tím všechny sny. Velmi důležitý je pro mě i to, že s muzikou můžu spojovat svojí profesi grafika a realizovat návrhy triček, obaly desek a kdejaký píčoviny, který mě na tom taky strašně baví.
Konkrétní momenty jsou, ano jak psali kluci, turné Triumph des willens, to považuju za něco naprosto unikátního. Pak určitě úspěch Sněti a zkušenost s country kapelou Dingo, která mi dala trochu jinej pohled na muziku mimo metal a punk.

 

Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?

Plenitel: Těch zážitků je hodně, rád vzpomínám na druhý Triumf vůle, kdy jsem upadl do ohně. Hezkých chvil jsem v životě zažil mnoho.

AV: V roce 2018 mi Kropenka nachcal do huby před jednou holkou.  

Pranýř: Nahánění se s fízlama po celejch sudetech na druhým Triumfu vůle. Chrchlání krve po 4 dnech heavy kouření a chlastání myslivce na letošním Triumfu.

S: Triumph Des Willens 2021. 4 dny nejlepsich zazitku, skvelych konzertu a nejlepsich lidi pohromade.

Kobra: jednou sem sral a měl sem pocit, že mi hovno jede na ptáka, tak sem ho rychle vyndal a nachcal sem si do bot.


Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?

Plenitel: S Bahratal chceme nahrát novou desku jménem Kladivo intolerance, osobně chci dokončit další číslo zinu, který dělám. Mám i další hudební plány se existujícími i neexistujícími projekty, chci se věnovat zejména skinheadství.

AV: Zvýšit kytarové skills, zalátat díry ve vzdělání důkladnou zimní študýrkou, bylo by dobrý taky obměnit gear, pedály, trochu potunit zvuk, ale to je všechno u píči. Co je nejdůležitější: rok 2022 si přeju pořádný tour, nový desky Bahratal, Tábor i Vole. Osobně se nemůžu dočkat na Triumph des Willens 2022.  

Pranýř: Zlepšovat se na bicí, co se rychlosti sypaček týče. Těším se na nahrávání desky.

S: Nahrat desku Bahratal. Dat do hromady sve projekty, zacnu zas fotit asi.

Kobra: Jak píšou kluci – nahrát novou desku Bahratal a vymyslet k ní skvělej obal. Příští rok složíme novou desku Sněti a doufám, že konečně jednou něco doděláme s Lezok.

 

Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?

AV: Jsem součástí Hluch Crew - promotérskej kolektiv, kterej sem tam udělá nějakej punk gig. Osobně navštěvuju koncerty v Praze, když mě něco zajímá, jinak to moc nestíhám.

Plenitel: Jsem součástí scény, nevím, jestli to jde bez toho. Pro mě v tuhle chvíli není nutné hledat nějakou škatulku, osobně mi aktuálně asi nejvíce vyhovuje označení DIY nebo třeba underground, stylově jsem rozkročený mezi black metalem, punkem a noise/power electronics, industriálem.

Pranýř: Hele asi jo. Asi nedokážu říct, která to přesně je, ale je třeba fajn přijít na koncert na sedmičku, vidět známý ksichty, mít natočený pivo od supr lidí za barem a cejtit se tam jak doma.

S: Byl jsem narozen 4000+km odsud'. Neni to uplne easy zapadnout do mistni sceny, co si budem. Ale sedet doma na prdeli je to nejhorsi, takze jsem chodil na akce ktere delali kluci z Kreas a Hluch crew. Pomalu jsme se nejak seznamili, pak uz jsem pritah i par kapel z homelandu.

Kobra: Já sem už pár let součástí Kreas promoting assholes. Děláme undergroundový koncerty metalovejm kapelám, což nám částečně otevřelo dveře do světa. Pak se podílím na dvou festivalech – Eternal noise misery a nový Tones of decay, takovej derivát Killtown death festu.
Jak píše Plenitel, taky bych to neškatulkoval, všichni jsme kamarádi a přihřejváme si polívčičky. Mám rád akce, co dělaj Hluch, vřele doporučuju například Dragon H fest, nebo Punxtreffen, ale klidně zajdu i na koncert, co dělají Obscure.


Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK UG scénu?

Plenitel: SK UG scénu moc neznám, respektive, znám jen malou část. Sám jsem se v tomhle kontextu začal vyskytovat někdy od poloviny 90.let, do scény jsem pronikl o trochu později, což bylo způsobené hlavně tím, že pocházím z maloměsta, kde žádná scéna neexistovala. Za dobu, kdy se ve scéně pohybuji jsem zažil relativně dost věcí, od radikálního škatulkování až po současné pronikání a lehké stírání hranic u projektů, které můžou mít společné průsečíky. Mám rád akce Hluch crew nebo Stoned to Death records, kde se nerespektují stylové kategorie a zdánlivě neslučitelné projekty fungují společně. Ortodoxní styl mi v důsledku přijde čím dál trapnější.

AV: O tom vole nic nevim.

Pranýř: O slovenský scéně vim hovno v roce 2021, natož v 90. letech.

S: Я нихуя не знаю что у вас тут происходило в 90ых. Mamka a ja v 1990 sdrhavali na Ukrainu od mafianu z Cheljabinska, takze byli jine starosti.

 

V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?

Plenitel: V 90. letech byla scéna tolerantnější k tomu, když hraješ totální sračku. Dnes je laťka nastavená výš a je to dobře, nikdo nechce poslouchat sračky jen proto, že jsou to tvoji kámoši, nebo není nic lepšího. Výhodou a prokletím dnešní doby je jednoznačně internet. Díky tomu člověk může být v kontaktu s lidmi, ke kterým by se jinak nedostal, na druhou stranu to spoustě frustrátů dává pocit výjimečnosti založený na falešné sebeprezentaci.

AV: Nevim. Já v devadesátkách lítal furt po venku, nosil bombra, poslouchal jsem Orlíky, Metallicu a Black Sabbath, hrál jsem fanaticky hokej, a nic jinýho mě nezajímalo. Teď je to de facto stejný.

Pranýř: Možná byla dřív výhoda v ne úplně definovanejch hranicích žánrů. Dneska zkusíš zahrát něco trochu mimo vyznačený mantinely a hned se na tebe snese hněv všech moudroprdů světa.

S: Byl to cas prukopnictvi, extremniho pohledu na veci. My jsme uz decka v cistem piskovisti. Asi uz nekoho nezajma paleni kostelu v dnesni dobe. Mame vyhodu v pristupnosti informace, delame ironie nad ironii a uzivame posledni chivili pred valkou za vodu.

Kobra: Jak píše Sexekutor, byl to čas průkopnictví a především pro kapely z Čech a Slovenska to znamenalo otevřený do světa, mít najednou ke všemu přístup atd. To si asi nedovedeme my, resp. já, kterej se narodil po revoluci ani představit. Teď můžeme hrát kdekoliv a poslouchat cokoli. Proto taky hrajeme na hřbitovech a opuštenejch kostelech odkud nás vyhazujou policajti.
Samozřejme z celosvětovýho měřítka je konec 80tek a začátek 90tek doba, kdy vznikly nejlepší alba a pilíře stylů. Formoval se death metal a black metal, ale to tady nemusím rozebírat.


Ktoré SK UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?

AV: Pravěk: Davová psychóza, Lord Alex, Slobodná Európa. Na živo se mi letos vela pačil Pakostěn, Otras, Beton a Goatcraft.

Plenitel: Ze SK scény mám rád aktuální black punkovou vlnu – Otras, Batlick, Teufelsmauer. Baví mě i některé diy punkové kapely, například Absolutní nula je super. V minulosti jsem byl v kontaktu zejména s DIY punk kapelami, což je vlastně pořád stejné, jen mě víc baví, když ty kapely hrají hudbu nasáklou hnusem a nenávistí.

Pranýř: Mravcolev, Pakosteň i předchozí Hydrauliter, Otras. Goatcraft na křtu Sněti taky skvělý.

S: Mam v tom uplnou diru. Mam hodne naposlouchano Yugoslavkseho goth rocku a nejake jazzove veci ktere me brutalne bavi. Moderni scenu mam rad, vidim ti xichty casto. Otras jsou uplne vyborny primitive Black Metal. Total Caveman Holocaust. Beton jsem videl nazivo minuly vikend a byl jsem z toho nadseny, jsou to skvele borci co tomu totalne davaji vsechno.

Kobra: Mám rád, co dělá Demolator – Goatcraft, Radiation, Demolizer. Zmíním Vránův label Atomic vision, kde vydává nejenom starý klasiky, jako třeba demáče Amon, který jsem nedávno koupil. Pak určitě zmíním Beton, Otras a začátky Dehydrated, Malokarpatan a ač to není uplně UG, tak mám strašně rád Slobodnů Europu, tomu jsem uplně propadnul a poslouchám to už půl roku takřka každej den. No určitě jsem na něco stejně zapomněl.

 

Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?

Plenitel: Pro mě je to určitě způsob, jakým přistupují ke své tvorbě. Většinou nemám rád ambiciózní projekty, cením, když někdo dělá věci pro samotnou tvorbu, ne pro potenciální úspěch, to mi smrdí vlezlým ubožáctvím.

AV: Všechny tydlec zmrdy spojuje potřeba něco tvořit. Co všechno je rozděluje, to nelze vyjmenovat.

S: Myslenka, ze jednou v tom budou prachy

Kobra: Tak je to potřeba tvořit, jak psal Achnaton, nějaký fanouškovství, který ty lidi sdílej a taky, což je dost důležitý je to přátelství. Co je rozděluje jsou názory.


Čo ťa na domácej scéne serie?

Plenitel: Vidláctví.

Pranýř: Přehnaný tlačení svý posraný kapely.

S: Pohodicka. Mistni pohodicka, ze staci to tak jak to je. Zahrajes pro svuj rybnicek, kamosi ti poplacaji po ramene ze jsi skvely a to uz staci. Mistni crowd, ktery to bere jako vec samozrejmnou ze se to cely deje. Ale uprime, mam pocit ze ted' je ta nejlepsi chvile co mistni scena zaziva, mame spousty schopnych lidi na svem miste. Je to naprosto skvely a cisty, cen'te to prosim.


Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

Plenitel: Zvukově nemám preference, záleží na stylu. Z těch aktuálních namátkou: líbí se mi zvuk singlu Otras, baví mě zvuk desky Zmyrna, zvuk s velkým Z mají Vole, super je třeba sound kazet noise projektů Morbus, Talk=Trouble nebo věci, co dělá NBDY (obzvláště ta aktuální klidnější poloha).
Vizuálně mám rád věci od Mitury, Dědy a Myšinky a samozřejmě od Seeruse.
Klip jsem viděl jen od skupiny Sněť, ten se mi líbil. Mám rád i Hřbitov od Root a staré cz metalové klipy obecně.

AV:  LP "Sněť - Mokvání v okovech" je highclass ve všech ohledech, Eternal Hails. Ke studiu: obecně se mi dobře pracovalo s Amákem v Golden Hive Studio, jinejch studiovejch zkušeností moc nemám.  

Pranýř: Zvukově mě hodně bavila kazeta Oči vlka. Jinak co se týče vizuálních věci, tak souhlas s Plenitelem.

S: Deverova chyba je pro me asi jednou z top kapel co se tady vypukla, co se tyce originality. Mam moc Snet' za retro  video, Tomasovi vyrazy jsou instant mood na cely den. SABOT za skvely videoklip z flashbakcem z Petrohradu. Konciny za neljepsi album cover, logo a koncept. Vole za nejlepsi vsechno, je to top kapela subjektivne.

Kobra: Mám rád starý věci, starý pořádky a starý designy. Mám rád starou metalovu estetiku, starý klipy, starý kytary a prašivej zvuk. Zároveň, ale dokážu ocenit i fresh design a zvuk současnejch především punkovejch kapel. Jmenovitě mě baví, co dělá Štěpán Adámek, Tomáš Mitura, Seeruus, Lucie Lučasnká, David Dolenský, Štěpán Brož, Jan Uličný, Jan Kostohryz, Filip Krauz apod.
Zvukově nevím, moc studií jsem nevyzkoušel. Naposledy jsme nahrávali u Amáka a bylo to super, uplně jinej postup a přístup i tím, že sme nahrávali základ dohromady a tím pádem jsme nemohli moc švindlovat. Jinak Dödsmord Studio v Eternii a Lukáš Polák / dříve Krvák, kterej nám nahrával singly s Bahratal.

 

Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.

Plenitel: To je pro mě těžká otázka. Aktuálně čtu knihu Luciferův trůn, to je legrace. V poslední době čtu hodně filozofických knih, zajímá mě pojetí tradice a její vnímání v postmoderním světě. Další témata, která mě hluboce oslovují jsou totalita a pohanství.

Z hudby je to možná ještě těžší, věci, které se mě nějak dotýkají reflektuji v zinu Kolyma Tales, mám i facebook, kam píšu krátké recenze na novinky, pokud tě to zajímá, není těžko to najít.
V playlistu posledních dnů jsou dema Goatskin, split kazeta Helm / Andutsyn, kazeta Kasturn, nová kazeta Pure, obě nahrávky Blutschwur, desky Maestro Croque Mort, Ildjarn, včera jsem si pouštěl Deathcrush od Mayhem, dnes jsem poslouchal Lamp of Murmuur, Current 93, Kreyson a Violent Way.
Existuje pár nahrávek, ke kterým se vracím celoživotně, pořád nějaké přibývají. Namátkou: Root – Zjevení, Kreyson – Anděl na útěku, Born Against – Nine Patriotic Hymns, Integrity – Humanity is The Devil, Mayhem – Deathcrush, Burzum – Filosofem, Bone Awl – The Lowest Road, Blasphemy – Fallen Angel…

V posledních letech mi většinu tetování tvoří Obří kat a tak to pravděpodobně bude i nadále.

Co se týče piva, je potřeba zejména říci, že pivo je dobré. Z mainstreamu preferuji Radegast, pro jeho hořkost a pohanské konotace, z undergroundu, alias craft beer, mám rád IPA produkci z pivovarů Sibeeria, Nozib nebo třeba Matuška, skvělá je tripple IPA One Last Beer z Břevnovského pivovaru, to najíždí už po třetince.

Z filmů a seriálů mohu mluvit jen o 30 případech majora Zemana, Malém pitavalu z velkého města či tvorbě Otakara Vávry. To mám velmi rád.

AV: Tak já jsem tady hlavně přes ten chlast, takže: krom komerčních chcanek typu Plzeň nebo Radegast 12° mohu doporučit jedině Chříčské pivo - Pazdrát 11° nebo Vzkříšení 13°. Rovněž doporučuju návštěvu pivovaru, velice vkusně a minimalisticky zrekonstruovaná ruina, kde parta vaří to nejlepší pivo v ČR.
Muzika: během toho, co píšu tendle rozhovor, sjíždím diskografii Hexenbrett, slušnej highschool crush. Seriál: s manželkou teď sjíždíme Lajnu 3, to se prej hodně líbí i Slovákům. Kniha no. 1 forever: Lidská tragikomedie od Klímy. Na kérku doporučuju navštívit sluj Obřího kata, strupařina.

Pranýř: Protože trávím většinu času v práci před monitorem, tak je moje chuť něco číst většinou dost nízká. Každopádně jsem si teď po shlédnutí Duny v kině objednal všechny knihy, tak se celkem těším až si to zase přečtu. Jinak mám dost rád Lovecrafta a nedávno jsem četl Inferno od A. Strindberga.

Co se hudby týče, tak skoro fanaticky poslouchám war metal a podobný humusy. Poslední dobou hodně jedu, jak jsem už psal, nový Antichrist Siege Machine, cokoliv od Black Witchery, Ruin Lust – obě desky úplně skvělý, miluju Hatred for Mankind od Dragged into Sunlight, všechno od Profanatica, nebo prasečiny typu Infernal Coil. Z trochu punkovějších vod mě hodně baví Nyredolk. Když nevím co, tak sáhnu po osvědčený klasice jako je Leviathan.

V pivu jsem poslední dobou hodně zbalíkovatěl, speciály mi většinou neurobí dobře a ty kocoviny zas tak moc nemusím. Takže Radegast, Unětice a podobný osvědčený klasiky.

Ze seriálů mě za poslední dobu nejvíc chytlo totální psycho vidláctví v Trailer Park Boys.

S: Doporucuju zivak Morbital - Solar Ritual. Nadlidsky vykon bubenika, kytarove sola ktery zni jak rev cloveka hozeneho do pekla rovnou, zpev propasti do ktery chudak byl hozeny, absolutni basovy bagr.

Kniha? No, Capaev a Prazdnota, Viktor Pelevin. Psychodelic Revolutionary Mayem.

Film? Ex Drummer. Kdyz chcete vedet co byl vlastne ten Hrobokop.

Serial? Babica vs. Sapik, to mame radi.

Tetovaci studio? To jeste existuje? Nejlepsi je obyvak Tomase Mitury a Davida Dolanskeho. U Serhija Dakiva taky se dejou parady obcas.

Kobra: Hodně mě teď baví punk a post věci, konkrétně Greet death, Chain whip, Sweeping promises, Electric Chair, Warthog, ale i třeba Gulch a nová deska Vole a Kurvy češi. Je to pro mě v tý záplavě metalu strašně fresh.
Jinak se snažim najíždět novej death metal – doporučím třeba nový album death doomovejch Worm, nebo Sovereign to je ultra prasárna.
Teď čtu Námořní deníky Jamese Cooka, na seriály ani filmy moc nekoukám. S jednou mojí milovanou osobou se snažíme dokoukat jeden film už asi na pětkrát, ale zatím se to nepovedlo.
Na počítačový hry nemám čas,  ale vyrost sem na tom docela dost. Jsem velkej fanda Diabla II. Pak mám rád Dooma a Quakea kvůli svejm metalovej vizuálům. Líbí se mi, že Trey Azagoth byl, nebo je velkej fanda počítačovejch her a skládal dungeon synthový skladby, který jsou na albech Morbid Angel.
Pivo Radegast 12 a nechodím do tetovacích studií, tetují mě kamarádi – Tomáš Mitura, David Dolenský, Kuba Hrdla a když mám možnost, vždy si rád nechám něco od Areka, nebo Careless Lina. Pak třeba Bronislava Orlická – Ahoj Tattoo, nebo Jen sen Tattoo

 

Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?

Plenitel: Už několik let se těším na Never Surrender fest v Berlíně, snad už konečně covid umožní, aby proběhl.

Pranýř: Never Surrender fest taky, někde se mi doma válej už pár let (tyvole fakt už se to tak může napsat) lístky.

S: Dragon H fest vol.1. Protoze po tom co jsem poslal stagedive z pod stropu byl jsem zvan do Bahratalu. V zahranici byl super koncert Eyehategod, byl jsem v berline 3 dny bez spanku, bytu a penez. Ani nebylo na drogy. Nevim jak jsem to dal.

Kobra: Punxtreffen, Dragon H fest, Thrash nightmare a celkově akce v Písku mám hodně rád, protože je to true, tak jako koncert Deathhammer, který tam hráli.
Pak mám rád akce v Kapu v Linzi. Chtěl bych se někdy podívat na Keep it True a příští rok se poprvé podívám jako interpret na Chaos Descends.


Vinyl alebo CD ?

Plenitel: Vinyl a kazety.

Pranýř: Vinyl. Když není vinyl, tak kazeta.

S: Nemam to rad moc. Jelikoz jsem furt stehoval tak uz mam zvyk redukovat mnozstvi veci co vlastnim. Ale ted' mam paradniho stareho Mercedesa s CD prehravacem, takze spis CD.

Kobra. Vinyl

 

Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?

Plenitel: Namátkou Pakosteň, Oči vlka, Morbus, NBDY, Sekeromlat…

AV: Chtěl bych si přečíst rozhovor s nějakou současnou slovenskou pornoherečkou.

Pranýř: Dal bych si klidně ještě 5 až 10 rozhovorů s Markem Drahotou.

S: s Big Bossem, a co si mysli na to ze hrajeme cover, haha

Kobra: Christopher / Krabathor


Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.

Plenitel: Lágry všem!

AV: Chcípni o kus dál.

Pranýř: Mám v píči, je to tak?

S: Live. Laugh. Love.

Kobra: Co čumíš vole, nohy a dick na stole.

=======================================================================

Linky:

https://bahratal.bandcamp.com/

#124 Sekeromlat. Black metal z Prahy. Odpovedajú H. a K.

 

Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

H: Ahoj, jsem člověk, podnikám. Nejvíc mě v současný době zajímá moje dcera.

K: Ahoj, šestnáct měsíců jsem mámou na fulltime, takže se víceméně vše točí kolem dcery.  


Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.

H: Hraju ve dvou kapelách na kytaru. První z nich je Sekeromlat - raw black metal, druhá je Můra, která je více hozená do death/doomu, ale blackové příměsi je v ní také dost. Sekeromlat má na kontě EP/demo z roku 2019, Můra vydala demo během karantény, a to u floridskýho labelu Caligari records.

K: Pátým rokem hraju s klukama na baskytaru v BM kapele Sekeromlat.


Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?

H: Čím víc muzikantsky stárnu, tím míň toho potřebuju. Jednu dobu jsem fungoval s pedalboardem, když naše basačka těhotná. Pedalboard jsem tak využíval ke splitu signálu a modulaci jednotlivejch tónů - basy i kytary. Už to ale nějak nepotřebuju - v současný chvíli hraju na setup Engl Fireball 60 (vyráběnej ještě v Německu), kytara Jackson Monarkh, snímače Bare Knuckle Ragnarok. V Můře pak hraju na půjčenej Peavey 5150 s pedálem Digitech Drop.

K: Jsem v tomhle hroznej neandrtálec. Od počátku hraju na baskytaru Washburn, kterou jsem sehnala za pár šlupek na hudebním bazaru, stejně jako zesilovač Behringer (myslím, že bx4500?), který mi ale, zdá se, nedávno dal vale, takže se musím poohlédnout po něčem lepším. Parťáka mi dělá taky boss overdrive, se kterým si krásně vystačím.
 

 

Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?

H: Za mě attitude > skill. Všímám si, že přetrénovaní hudebníci občas postrádají vlastní rukopis a jsou si zvukově hodně podobní. Nemám rád profesorské hraní. Umění je o subjektivním prožitku. Schopnost navodit silný subjektivní prožitek u velké hromady lidí můžeme označit za objektivní? Pokud vůbec něco lze označit za objektivní?

K: Umění je subjektivní, samozřejmě. Co jednoho nechá chladným, druhýho může totálně rozparádit. A co se týče druhé otázky: V hudbě je konkrétně pro mě tím momentem cit a přirozený nadání. To je podle mě téměř nemožný vydřít. Buď ho máš nebo nemáš a o to víc musíš makat.


Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?

H: Určitě nefandím násilí jako uměleckému prostředku.

K: Na tomto se s H. shodneme.


Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?

H: Vzhledem k rodinné historii bych určitě nepodpořil nic, co by glorifikovalo komunismus. Dále pohrdám nácky, rusofilními idioty, ale i hysterickými levičáky, co mají potřebu lidem říkat, jak žít. Jsem ale v některých případech schopen muziku oddělit od lidí, co za ní stojí. Ať už se jedná o black metal nebo Jarka Nohavicu.

K: Jakýkoliv směr vyhrocený politicky přes čáru-ať už směrem doprava nebo doleva.


Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?

H: Satan.

 

Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?

H: Neumím posoudit, jsou songy, na které jsem víc pyšný a na jiné méně. Obecně platí, že se ve své tvorbě moc nenimrám a spíš koukám, co složit dalšího.

K: Mrazí mě po těle ze songu Rituály, který máme na demu. Je to jedna z ranějších věcí, kterou H. přinesl a kterou dokážeme i po těch letech na koncertě parádně dos*at. Pro mě je to epická záležitost, která mě mimo jiné vrací v čase do zkušebny v promrzlých garážích, kde jsme začínali.


Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?

H: Viz výše.

K: Rituály i po stránce textu.


 

Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?

H: Moje ambice byly splnit si v 27 pubertální sen, vzít po letech opět kytaru do rukou a být aktivní hudebník. To se mi myslím povedlo.

K: Moje naivní vize na základce byla, že se dostanu na konzervatoř studovat hru na piano. Skončila jsem s baskytarou v ruce, malujíc si na obličej warpaint před koncertem.. docela dobrej paradox, ale já jsem takhle spokojená,haha.


Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?

H: Tyjo nevim, moc neumím uvažovat v kontextu nějakých “špiček” nebo “top momentů”, při pohledu zpátky vidím souvislý proces, který mi dělá radost. Ale myslím, že furt stojim na začátku.

K: Každý koncert, každá vydařená zkouška je pro mě takovej menší nebo větší highlight. Kdybych byla cílevědomější a víc na sobě makala, možná bych byla někde jinde a dokázala odpovědět zajímavěji. Faktem ale je, že jsem s tím takhle, v souladu s mým dosavadním osobním životem, v pořádku.


Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?

H: ...klasickej fetáckej alkoholismus, nic, co by čtenáři neznali.

K: To si asi nemusíme takhle veřejně sdělovat. Myslím, že je naprosto jasný, co se někdy před/při/po koncertech dokáže dít za zvěrstva.


Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?

H: V obou projektech chci vydávat desky, jezdit koncerty a být ještě mnoho let aktivní. Osobní ambice je one-man project. Tak jsem kdysi začínal a cítím, že si to dlužím.

K: Momentálně mě stojí nemálo úsilí udržet tempo s kapelou. Tvořit poctivě svoji basovou linku a být pevným článkem Sekeromlatu je tím pádem můj plán i do budoucna. Nic složitýho.

 

Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?

H: Naah, když se řekne “scéna”, vybavim si střední školu. Serou mě lidi, co mají hudbu jako záminku pro exhibici a společenské korzo. Sekeromlat se hlásí k odkazu československého black metalu. Jinak se cítím součástí kolektivu přátel a lidí, kterých si vážím. Ale proč to nálepkovat?

K: Pro škatulkáře bude nejspíš Sekeromlat součástí domácí, nebo spíš pražský black metalový scény. Doba je taková, že je potřeba pořád někoho někam umisťovat, zařazovat a hodnotit. Ok, úplně mi to žíly netrhá.


Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK UG scénu?

H: 90s ti nepovim, byl jsem malý škvrně. Do extrémní muziky jsem vlezl někdy kolem roku 2004. S tou dobou se mi pojí krásný vzpomínky na nekonečný hádky na internetovym fóru Black Metal na lide.cz a stahování gigabajtů černýho kovu z tehdejší sítě DC++. Pak přišly první koncerty a psaní do legendárního webzinu Mortem. Velká nostalgie. Sekeromlat vznikl až v roce 2017. Muzikantská zkušenost tak přišla podstatně pozdějc, než posluchačská. Považuju to za splněnej sen.


V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?

H: No hele jednoduchá rovnice, čím jednodušší je nahrávat, tím je více zahlcený prostor balastem. Nyní je jednodušší tvořit, ale o mnoho těžší se prosadit. Nebo ne? Necítím se komfortně ve vynášení těhle verdiktů. O 90s vim hovno.

K: V devadesátkách byla výhodou absence sociálních médií, technologií a toho, že používání internetu se teprve rozjíždělo.. Hudba se víc prožívala hlavně live, lidi nestáli strnule s mobilem nad hlavou, ale pařili do umření. V tomhle vidím jedno mínus dnešní doby, i když teď není problém dostat se prakticky k čemukoliv. Vše má svoje pro a proti.


Ktoré SK UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?

H: Mám konstantně rád black, death a doom. Z CZ/SK: Master’s Hammer, Inferno, Algor, Korium, Maniac Butcher. Z novějších věcí určite Somniate, Mallephyr, Malokarpatan, Černý kov

K: Snažím se z hlavy vytlačit nějaký SK interprety, ale pardón, nenapadá mě nic. Z Českých je toho mraky.. Od V. Mišíka přes Marsyas, Kritickou situaci, milovala jsem taky Root. Poslouchala jsem a poslouchám dodnes.


Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?

H: Lidi se rádi houfujou, to je celý.

K: Potřeba pomoci je velký pojítko – lidem, přírodě.. Umění je ale pořád o lidech a jak dobře víme-my lidi se dokážeme skvěle stmelit a držet při sobě, stejně jako se nenávidět.

 

Čo ťa na domácej scéne serie?

H: Sere mě, když někdo používá hudbu jako rukojmí své potřeby se předvádět. Tuhletu retardaci ještě víc umocňuje Facebook, kterej každýmu dává pocit, že svět dychtivě čeká na naše výkřiky. Ale i když nejsem ještě dědek, troufám si tvrdit, že jsem příliš starej na to, abych se těmahle věcma vyloženě nasíral.


Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

H: Hu, ty mi dáváš… Zkusim něco z poslední doby, protože all-time, to je moc přemejšlení. No hele, nevim, zvukově mě moc nic z Čech nebaví, ale vybaví se mi artwork, co mě bavil hodně v poslední době: Sněť - Mokvání v Okovech. A klip samozřejmě all-time best Maniac Butcher - Co je dobré pro mne, dobrým jest

K: Sněť - deska Mokváni v okovech od á do zet a jejich klip k songu Folivor. Vont – hudba a klip k Palečkovi (a fakt nejde o žádnou pohádku)
 

Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.

H: Album: Lenka Dusilová - Řeka (Protože tu nikdo nic podobnýho neudělal)
Kniha: Friedrich Nietzsche - Tak Pravil Zarathustra (Protože člověk je provaz.)
Počítačová hra: Planescape Torment, Baldur’s Gate 2, Fallout 1 & 2 (Protože si neumim vybrat.)
Tetovací studio: Hell / Evil Hand Tattoo (Protože zvyk je železná košile.)
Pivo: Cokoliv od Zíchovce (Protože jsou boží a mají fantazii.)

K: Album - Type o negative - "October rust" - nejlepší volba pro chladný podzimní večery
Kniha - Štěpán Kopřiva "Rychlopalba " - čte se samo
Film - Nevyhrožuj - tak blbý, až je to výborný
PC hra - Fallout 2, 3 & New Vegas - je to kult!
Pivo už moc nepiju, zato doporučuju kvalitní cider z Cidrerie Kliment, protože to není žádnej přeslazenej patok



Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?

H: Poslední dobou jako návštěvník preferuju zahraniční akce. Ukázalo se to jako daleko lepší investice. Už se kurva těšim, až se to zas otevře!

K: Už řadu let je to Obscene extreme. Zatím jsem nenarazila na jinou akci, kde bych se cejtila stejně svobodně a příjemně, jako právě tady.


Top zážitky z předkoronovejch dob:

H: Chaos Descends 2019
Killtown Deathfest 2018
Never Surrender 2018

K:
Black pyramid v Praze 2019
Windhand ve Vídni 2019
Demon head v Praze, 2018


Vinyl alebo CD ?

H: Vinyl

K: Vinyl

 

Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si ssi rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?

H: Bruno Ferrari

K: Pošlete nějaký fajn otázky Janě Kratochvílový, ta ženská je ma-gooor! Haha


Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.

H: “Neni mu nic!”
“Je mu hodně!”

Neznámí komentátoři Svartova skoku

K: Neřeš, co nevyřešíš. 

==============================

Linky:

https://sekeromlat.bandcamp.com/releases

https://muradoom.bandcamp.com/

#2 Review: Flork! reviews 2 Manky Hookers and a Racist Dwarf - Demo (2021)

2 Manky Hookers and a Racist Dwarf - Demo (2021)
By Flork!

(photo source: Facebook page)

I know that I’ve heard that line before, yes, wait a moment… of course, Brendan Gleeson’s wry exclamation from the movie In Bruges: “Two manky hookers and a racist dwarf, I think I’m heading home”. Obviously, someone must have thought “What a great name to call a punk rock band!” and thankfully someone at some point did, a young group of punk rockers from Bratislava, a group I am eager to listen to, who upon hearing their demo remind me that punk’s not dead. 

2 Manky Hookers and a Racist Dwarf is one of those groups who transports me back to a time long past, way back to the 1980s in the midst of Duran Duran and MTV, when kids wore eyeliner (males more than females) and used hairspray instead of gel, when punk rock, like real punk rock (Piccadilly Circus and CBGB), which was accompanied by an anarchist lifestyle and heavy drug usage, was taboo and antisocial, although some bands back then like The Clash or PIL did take it to a commercial level. Punk emerged from the 1970s into the 1980s at a time when young people were beginning to identify themselves in American and Canadian high schools based on their musical tastes, such as New Wavers, Metal Heads, Bat Cavers, and so on, or the Preps (Preppy kids who dressed somewhat conventionally and listened to Bryan Adams or Madonna, aka the popular crowd).  But there were also a few punks around, skinny kids with mohawks (or faux-hawks for the less-daring like myself), who smoked and drank and skipped class and identified as anarchists. They wore cut-off jean jackets with holes in their black skin-tight jeans and safety pins in their ears, modelling themselves after Sid Vicious or Johnny Rotten. They had few friends other than their own kind and were regarded as fuck-ups who got Fs in math class and physics and were feared by everyone, even by the music genres mentioned above. 

Anyways, I’m rambling again, too full of nostalgia and perhaps a touch of ADHD. I play the first track off the demo by 2 Manky Hookers and a Racist Dwarf and I’m blown away. The track Tsunami is such a cool song, beginning with Brendan Gleeson’s infamous line, and then I’m captivated by the singer’s voice. I don’t know her name, but she has just rocked my world and I am intrigued and need to hear more. I won’t be able to sleep tonight or the rest of the week. I’m quickly addicted. The song is over too quickly, running for just over 2 minutes like all the tracks on the demo (the whole compilation lasts just under 12 minutes). Track number 2 Rožky is equally amazing and it too leaves me wanting more. The remaining tracks, Vírus, Feminista, Šikana, and Samota, all one-word titles like the opening tracks, inspire mosh pits, riots, and anarchy. They are all great songs that are backed by strong talent and experience, a band that knows what they are doing.

2 Manky Hookers and a Racist Dwarf have an extremely tight sound filled with honest and raw energy, punk music that fuses into postpunk thrash, or crust, a product from the underground punk scene of the previous decades that lives on in the 2020s and is thankfully played here in Slovakia. The studio production and mastering are also top-notch, even the simple artwork seems appropriate.

This is an amazing band with loads of talent in their veins and I can’t wait to see them live. 2 Manky Hookers and a Racist Dwarf may never make it into the Top 40, nor get airplay on Fun Radio, but so what? This band doesn’t need any help to go far in the world of punk rock. If this were Bez Servitky, they would definitely get 10 out of 10 and hopefully invite me back to dinner someday.

#123 Interpunkce. HC/Punk z Prahy. Odpovedajú Oskar, Kulík, Oťass a Dan.

 

Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?

Oskar: Čau, jsem Oskar. Dělám hrozně moc nepodstatnejch věcí jako práce a sport a akce, který se kvůli covidu zase zrušej, takže se bavím tím, jak v Česku probíhá předvolební boj o koryta. Občas to dcera přepne na nějaký pohádky, ale ty většinou bývají smysluplnější.

Kulík: Jsem Kulík, snažim se zajebávat na basu. V posledních dnech se snažim neposrat z nedostatku času.

Oťass: Štípám dříví na bicí. Poslední dobou přemýšlím, proč je tento svět v takých hovnech.

Dan: Zdar, jsem Dan a v Interpunkci hraju na kytaru a řvu. Za měsíc u nás volby, takže aktuálně teď sleduju, jak lidem hrabe. Mimo to kontroluju vývoj pravidel pro vycestování do Polska, jelikož tam máme jet příští měsíc hrát.


Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.

Kulík: ex Vylitý Braníky ex Galanti ex Slavery ex Chátra SS ex SayRaid (na 3 zkoušky tak doufám že je tim nenaseru). V současný době (září 2k21) INTERPUNX a SOLITÄR 5

Oskar: Hrál jsem asi od 15 let v hroznejch studentskejch kapelách. Od 2010 existuje Interpunkce, kde jsem nejdřív hrál na bicí, ale skončil jsem u mikrofonu, takže to moc hra na bicí asi nebyla, haha. Interpunkce měla ale první koncert až 2015, rychlost žejo vole Dane.

Dan: V šestnácti jsem si na protest proti klavíru koupil první kytaru a někdy kolem roku 2009 jsem začal zaskakovat za kamaráda v jedné vesnické kapele hrající klasickej punk rock. V roce 2010 jsme začali s Oskarem mluvit o založení kapely, což nám vydrželo první 4 roky. Koncem 2014 jsme to začali brát víc vážně a od roku 2015 se dá mluvit o fungující kapele. Mimo to od roku 2017 hraju taky na kytaru v HC punkové kapele Třetí stupeň tortury. Mimo muziku občas dělám grafiku pro kapelní label S kudlou v zádech.

Oťass: Jen bicie a zpev. Interpunkce, Terminator X, Human Ketchup, Dub Artillery, Shakk Attack, Currywurst Corps, atd..

 

Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?

Dan: Vlastně od začátku řekněmem veřejnýho hraní mám Epiphone Les Paul Standard, na kterou jsem tenkrát vydělával po brigádách asi 4 měsíce. Těch deset let zápřahu se na ní dost podepsalo. Půlka elektroniky de facto nefunguje, občas nějakej šrám na dřevě, sem tam trochu rzi. Zbytek kapely ten krám nesnáší, ale už je mezi náma citové pouto. Jako zesík mám Peavey 6505+, má to kulervoucí zvuk, kde zní každej tón, ale tahat to do schodů je teda něco.

Kulík: Mám rozmrdanou starou basu, kterou sem podědil. Ještě horší hlavu zn. Fýdek Plzeň. A docela frajerskej box behringer, což je ale stejně k ničemu víšjak. Všichni z kapely řikaj at si koupim normální vybavení který funguje. Je prcám žejo dementy.

Oskar: Kytara Vintage V130 , doublecut co má jeden snímač P90. Radnall RD50 nebo Orange TH30, celý to je zajímavý akorát tim, že na to v Interpunkci nehraju, protože hraju jen dva songy na kytaru, takže to používáme max při nahrávání nebo zkouškách.

Oťass: Hraju na to co mi zrovna přijde pod ruky. Posledne som hrál na Majovo customy. Fasa popi*či!
 

Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?

Dan: Popravdě nevím, jak se umění definuje a ani bych to slovo nepoužil jako popis toho, co děláme. Podle mě jde o formu, která nese nějaký názor/myšlenku/sdělení, popřípadě chce v lidech zbudit nějaký emoce a jelikož jde o vnímání, myslím, že je umění subjektivní. Ale jako forma bez obsahu mi přijde jako masturbace.

Kulík: Subjetivně ho nevnímám, objektivně ho mam v píči. Zručnost cenim.

Oťass: Umění je individuální přístup k realitě. Nebo nevim.

Oskar: Já na tyhle řeči nebyl nikdy moc stavěnej, prostě nekecej a hraj, haha. Podle mě ta hranice je někde mezi tim, když dělám něco, co mě baví, to je většinou spojený s tim, že mi to i jde, a něčím co potřebuju. Umění by na rozdíl od zručnosti mělo mít nějaký přidaný efekt, mělo by to jít nějak uchopit, mít nějaký význam.


Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?

Kulík: Limity jsme my.

Oskar: Uměním se většinou reflektuje téma, o kterém chceme, aby se mluvilo. Je asi nemožný chtít, aby umění někam nezasahovalo, to by hraničilo s cenzurou.

Dan: Ne. Když pomineme nějakou vyprázdněnou komerční tvorbu na zakázku, umění může sloužit a taky slouží jako protestní kanál. Vyvolává otázky, podněcuje debaty, ukazuje na problémy. Umění se dá pojmout jako hlas těch, kteří by nebyli jiným způsobem vyslyšeni. Samozřejmě ale záleží na tom, jakou formou necháme svůj hlas zaznít, viz další otázka.

Oťass:  Umění nemá hranice ani limity


Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?

Kulík: Rasismus, sexismus, politickej přešlap a podobný sračky.

Oťass: Až na fašistický a náckovský svině mám většinu rád.

Oskar: Myslel jsem si, že to je jen pravicový extremismus. Jak o tom ale dál přemýšlím, tak je to i nahota – jak na podiu, tak i ve videoklipech. Případně i sexismus. Dost se mi hnusí i ty svatební cover kapely nebo kapely zaměřený na děti. Nehrají svojí tvorbu a jejich jediný účel je zisk, to je druh komerce, který bych zakázal.

Dan: Tady si neodpustím jedno cliché, ale je to pro mě jeden ze základních stavebních kamenů tohohle i spřátelených žánrů a myslím, že by to mělo zaznít a to je nulová tolerance pro jakoukoliv formu nenávisti, rasismu, xenofobie či homofobie. Nejenom, že považuji za nutné se proti tomu přímo vymezit, ale za selhání interpreta beru i to, když problém bagatelizuje, nebo dělá, že neexistuje. Narážím na to, že některým kapelám nedělá problém hrát s jinými kapelami, o kterých se ví, že jsou nějakým způsobem závadné, popřípadě hrát v klubu/pro organizátora s takovou minulostí. Pro mě za mě ať mě někdo obviní z kádrování, ale mezi kapelama tahle samofiltrace funguje a je to jedině dobře.

 

Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?

Kulík: 1. Musim bejt buď psychicky v píči, nebo 2. lemtat ve svý oblíbený hospůdce každej den a pak to chodí samo. Ale všichni víme že ten D-takt noize attack neni uplně složitej na vymejšlení. Mimojiné mi v tvorbě hodně často pomáhá Otassův xicht, vždycky když ho vidim, napadá mě hromada hroznejch věcí. (což mě většinou ale posouvá zpátky k bodu 2.

Oťass: Z toho, co řekne Kulík.

Dan: Co se týče muziky a riffů, většinou někdo něco přinese na zkoušku a tam to kolektivizujeme, dokud se to neustálí v nějaké podobě, se kterou jsme ok. Zpravidla z toho nakonec vyleze něco úplně jiného, než byl původní záměr. V textech pak většinou na něco nebo někoho nadáváme, při čemž se necháváme inspirovat tím, co se ve světě děje, popřípadě co nás aktuálně sere. Máme tudíž nevyčerpatelnou studnici inspirace.

Oskar: S Danem se asi shodneme, že inspirace textů jsou problémy, který nás ve světě serou. Většinou spojený s politikou. Inspiraci k tvoření hudby jsem nikdy nijak neřešil, prostě si doma drnkám na kytaru nebo něco jinýho a něco mě napadne. Většinou v noci, takže všechny vzbudim a pak na zkoušce mi kluci řeknou, že už to něco je.


Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?

Oskar: Vždycky to nejnovější, protože to nejlíp reflektuje aktuální situaci textově i hudebně. Aktuálně tedy Ideologie Nadřazenosti LP.

Kulík: Mám strašně rád song "Kolaborant a zrádce" z našeho posledního alba "Ideologie nadřazenosti" protože je celej vykradenej od výbornejch švědskejch INFERNÖH a zabijáckejch kanadskejch MASSGRAVE. A taky proto že se mi pouze jednou povedlo ho nahrát na desku ale pokaždý naživo ho dojebu..

 

Dan: Zrovna aktuální playlist, který hrajeme naživo. Nové songy většinou vytlačí starší, a jelikož teď hrajeme především letošní desku, tak asi ta.

Oťass: Mám rád splitko se S.P.O.T.S. protože to má hezký obal.


 

Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?

Kulík: To je velice záludná otázka, vzhledem k tomu že všechny texty co kdo přinese si Oskar předělá, jen protože je línej trochu víc otvírat hubu. Ale docela v poho úryvek je  "Z bezedných koryt obchodu s chudobou přetéká nenasytnost" to cenim.

Oskar: Nejsem ten, co má texty v šuplíku. Těch textů, co se dalo použít je málo ale mezi ty lepší patří Bez boje. „Nesnít a bojovat za lepší svět, tít do živého, není boje bez jizev.“

Dan: Hodně se mi líbí text k songu „Neviditelné mříže“ z poslední desky. Zaobírá se domácím násilím, což je téma, které by si určitě zasloužilo více pozornosti nejenom v muzice. Do jisté míry je to stále hodně tabuizovaný problém, což naznačuje poslední verš.

„Hnijící pach úzkosti, v níž tyran je králem
Bolavé rány, zuřivý řev je trýzní nekonečnou
Výkřiky do šedé ulice zůstávají bez odezvy“

Určitě bych vypíchl další, ale moc se ni chce hodnotit texty vlastní kapely. To raději nechám na ostatních.

Oťass: Doporučím určitě přečíst všechny naše texty. Ale jeden přece jen musím vyzdvihnou a to song Perníček a Mařenka. "..všechny radosti co poskytuje tenhle svět nenahradí piko héro ani žádnej jinej fet, takže místo toho abys začal fetovat, radši dej si pivo rum a makej POGOVAT.." Chci touhle cestou moc poděkovat Kulíkovi. Díky.


Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?

Oťass: Vždycky jsem snil že budu hrát za velký peníze pro hodně lidí. Realita je dost blízko. Hodně peněz to stálo a dlužím mnoha lidem.

Kulík: Po pravdě vubec žádný, nikdy bych do naší kapely neřekl že odjede takovejch koncertů včetně několik super tour pokaždý s hodně nice lidma, nahraje dva vinyly dvě kazety a neskončí po tom na jipce.
Je to vlastně dost příjemný zjištění.

Dan: Pivo zadarmo! :D Bane, od tý doby, co jsem začal chodit na koncerty, jsem věděl, že to chci dělat taky. Člověk ani v tomhle žánru mít ambice nemůže, respektive může, ale je to jako chtít mít nejlepšího fichtla na vesnici.  Stejně je nakonec důležitý to, že se sejdete s fichtlama s ostatníma klukama a že vás to baví. Jasně, lidi se víc ozývají a jezdíme hrát ven, ale přístup máme furt víceméně stejnej. Je ještě pár míst, kde bych si chtěl zahrát, ale jinak je mi dobře, tam kde jsme. A hlavně, to pivo zadarmo, žejo….  

Oskar: Je to stejný, hrát protože mě to baví. Vlastně jsme si vyzkoušeli velkej festival (fluff), tour na 10 dní po evropě, dokonce dvakrát. Myslím, že nějaký ambice nám jsou ukradený a jen oběvujeme svět undergroundu plnej super lidí, co dohromady tvoří to pulzující srdce undergroundový kultury, ke kterýmu se snažíme taky občas přidat nějakou akcí.

 

Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?

Dan: Za hodně silné momenty považuju evropské šňůry a obecně koncerty venku. Nejde a priory říct, že jsou ty koncerty lepší než v Čechách, člověk ale vidí, jak to funguje jinde, vidí spoustu zajímavých míst, pozná nové lidi, většinou se to dá spojit i s trochou turistiky. Když se nad tím tak zamyslím, možná jsou to právě ty vazby s lidmi ze všem možných koutů a vzpomínky, které si člověk vytvoří, co je tím nejsilnějším, co vám ten kapelní život přinese.

Oťass: Piju jen ve středu a o víkendech.

Kulík: Jednoznačně to že mě v hospodě Bar Ré po šesti letech uznali za štamgasta. Taky bylo fajn zahrát si na fluffu kde jméno Interpunkce vyvolalo opravdu rozporuplné názory mezi lidma s ponožkama pod koleny.

Oskar: Když mi brácha dal ke 13 narozeninám jeho starej první červenej Squier telecaster.


Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?

Kulík: Žebříček dekadence.. toho bylo opravdu hodně. Myslim si že celou kapelu musim říct že nejvíc dekadentní vyjma alkoholu je moje angličtina na tour. Jinak faktor pařby je dycky 5 žejo.

Dan: Toho se stalo tolik, že by to vydalo na samostatnou knížku. Naštěstí toho část vyzmizíkoval alkohol a zbytek je stejně nepublikovatelnej. Většinu si pamatuju jenom Oskar, jelikož nepije, ale ten nic nepráskne, doufám. Za sebe rád vzpomínám na moment, kdy jsme byli s kapelou poprvé u moře. Bylo to u Dunkerku ve Francii. Tenkrát tam s námi byli kamarádi z Disavoir Vivre a jeden jejich člen tenkrát viděl moře poprvé v životě. To byl moc pěknej moment.

Oťass: S Kulíkem se občas líbáme.

Oskar: Třetím rokem nepiju, takže toho nemám moc. Ale když jsme hráli poprvé v Ostravě, tak nás zastavili policajti a mě při ukazování techničáku vypadli z kufru cédéčka, tak jsem tomu jednomu na otázku „co tu děláme, pražáci“ odpověděl „Hrajem, tady máte CD“.


Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?

Dan: Mám rád, když je pořád něco rozdělané. Máme venku relativně čerstvou desku, která vyšla z důvodu pandemie až letos, takže se nijak zběsile do vydávání další věci nehrneme. Postupně ale dáváme dohromady nový materiál, ze kterýho mám dobrý pocit. Ještě jsme ale mezi sebou moc neřešili, jak s nim naložíme. Teď hlavně nejvíc jako všichni doufám, že se svět a s nim i kultura brzo vrátí do doby před pandemií a začne se normálně hrát. V téhle době si nikdo nechce vzít na triko větší akci, aby jí pak nemusel rušit a ani se jim nedivím.  

Kulík: Začal sem tegovat a sprejovat, takže čekám až mi někdo na ulici zlomí ruku a vyhoděj mě ze všech kapel za to že jsem neschopnej. Jinak bych si chtěl založit písničkářskej sólovej projekt a zpívat o bohu. Jenže tohle už mi vyfouknul Dan.

Oťass: Chci si konečně okovat křivák.

Oskar: Máme skoro na další desku, splitko, kazetu, cokoliv. Každoroční benefice na ABC, pár dalších akcí. Snad už budou kapely na tour a kultura začne žít.


Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?

Oskar: Pokud se dá říct underground scény. Ve smyslu non-profit aktivit. Nerad škatulkuju na punk, hardcore, powerviolence, grind, rocknroll, tekkno.

Dan: Nemám to slovo rád a zpravidla ho nepoužívám. Řekněme, že nás jako kapelu považuju za součást kolektivu motajícího se kolem DIY hardcore punku a jeho derivátů. Část kapely je i hodně aktivní v labelu S kudlou v zádech, který dělá akce a vydává věci.

Kulík: Jako jednotlivec nechci být součástí punkové scény, ačkoli jsem v ní velmi aktivní, protože nesouhlasím s osobním chováním určitých lidí k sobě sama. Pražská punková scená je srovnatelná s
beverly hills a ta brněnská je ještě lepší. Zato jako kapela si myslim že do ní hodně aktivně patříme co se týče organizace koncertů, benefitů, dělání frajerů na baru a vaření vegešlichty pro podvyživený kapely.

Oťass: Junglist Massive Dub Steppas D-Takt Junkie SxE Vegan Noize Crust Mängel scéna.


Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK UG scénu?

Oskar: Ten porevoluční rozmach vnímám, i když dekády nejsem schopný rozlišit, přecejenom jsem se vyskytoval ve školce a to moc underground není :D Spíš cenim kapely co hráli i před revolucí a potýkali se s každodenním otravováním Stb.

Kulík: Nejenom pražskou scénu a podle mě i zbytek tehdy "undergroundovýho" československa začal formovat Robert Vlček (kritická situace) kterej sem aktivně od nějakýho 87 vozil punkový a hlavně hardcorový desky, psal si s lidma a dotáhl sem hromadu HC kapel což podle mýho začalo v brzkých 90 trasformovat punk spolu právě s KRITICKOU SITUACÍ v hc a mezi lidi se dostaly nový hudební škatulky, nový politický témata, práva zvířat a obecně se začal formovat anarchismus kterej tu sice předtim byl, ale zhruba asi v takovym pojetí jako ho berou současný posluchači SPS.

Oťass: Vím že to nebylo jednoduché ale nakonec to všechno dopadlo dobře bych řekl. Zatím se stále formujeme ještě asi mám pocit.

Dan: Z kraje devadesátek jsem se narodil, takže většinu informací mám zprostředkovaně. K punkový muzice jsem se dostal až v době, kdy už byla řekněme očištěna od rasistických tendencí devadesátých let.  Avšak poslední dobou vidím tendence tohohle nahnědlého trendu se do muziky vracet.

 

V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?

Oťass: Výhodu měl a má vždy ten kdo vlastní gramofon a sbírku brutálních námrdů.

Oskar: Nevím, jestli je dnešní doba sociálních sítí a prakticky veškerých informací online výhodou pro nás nebo pro ty, co začínali v 90. letech. Nesporná výhoda je, že ti dovezou struny nebo paličky všude pod nos.

Kulík: Rozhodně si nemyslim že začínat v 90 by mělo nějaký výhody, spíš naopak. Hlavně na našem malém konzervativním území, kde nedokážeme vytáhnout hlavu z prdele ani po 30ti letech kde nám jí tam před tim držel bolševik.

Dan: Jejich největší výhodou bylo jednoduše to, že byli první. Bylo to něco nového, neotřelého, najednou se otevřel úplně jiný svět. Jelikož chybělo srovnání, kapely mohly hrát cokoliv. Dnešní doba zase skýtá daleko větší možnosti, co se týče technologií a dostupnosti vybavení. Člověka by mohlo napadnout, že při dnešním množství kapel je těžší dostat se do podvědomí lidí. To ale podle mě problém není. Nechci znít rezignovaně nebo ufňukaně, ale mám pocit, že tvrdší podoby punku svoje zlatá léta už pomalu přežívají. Dnešní dospívající tahle hudba moc nezajímá, chtějí spíš rapovat, hrát indie nebo dělat EDM, což nikomu nevyčítám, tak to prostě chodí. Možná se to někdy zase otočí. A jestli ne, asi to tak má být.


Ktoré SK UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?

Kulík: Mám hrozně rád vranovskou crustovou vlnu HIPPIE KILLER, DISCUSION, HAARP, ze snv miluju punkrockový ZOPSAHLAVA samozřejmě se nedaj nezmínit současný WILDERNESS

Dan: Na střední jsem poslouchal spoustu slovenskýho punk rocku. Můžu zmínit třeba Davovou psychózu, Načo Názov, Ilegality, Rozpor apod. a stále mám tyto kapely rád. Dneska už jsou to spíš d-beat/crustové kapely jako například Beton, Roxor, Adacta (především starší tvorba s ženským vokálem). Z posledních let na mě největší dojem udělali asi The Wilderness a Wargame. 

Oťass:  Jako dítě Konflikt. Jako adolescent Municia.

Oskar: V mých punx letech to byla Slobodná europa, Ilegality a Dimenzia X. Postupně pak The Wilderness, Lutra, Adacta.


Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?

Kulík: Chlast /spojuje i rozděluje/

Oskar: Touha po svobodě, nějaký formě útěku a vymezení se vůči stereotypnímu způsobu života. Naopak neschopnost tolerance a závist je možná něco co může rozdělovat lidi, nejen umělce. Samozřejmě až po všech ismech, zvlášť těch pravicových, kteří nemají jako základní cíl umění ale názor spočívající v nenávisti. (ty kapely jmenovat nebudu)

Dan: Určitě je spojuje společní zájem a touha tvořit. Hudba má velikou sílu lidi spojovat a žánry jsou potom pouze otázka vkusu. Kromě punkových žánrů a subžánrů si rád pustím třeba skáčko, dancehall, -billy, nebo třeba i jugle a tekno. Celkem pospolitá je podle mě DIY kultura. Prostě muzika dělaná z lásky a ne z lásky k prachům. Naopak rozdělující faktor mohou být naprosto odlišné názory. S někým, kdo vidí svět diametrálně jinak, si dvojdomek nepostavíš.

Oťass: Vždycky to bývá přátelství co spojuje. Naopak to bývá arogance nebo přehnané mínění co odrazuje od spolupráce.


Čo ťa na domácej scéne serie?

Kulík: Že se tady všichni berou až moc vážně a místo toho aby řešili reálný problémy, řešej jenom vztahy.

Dan: Řešení problémů, co neexistujou. Dále machismus, buranství (charakterový, ne geografický) a hlavně hnědnutí, který dávám za vinu zvyšování vlivu různých nacionalistických a populistických tendencí, který bohužel prosakujou i mezi nás. Každopádně naštěstí se nic z toho nevyskytuje v nějaký neúnosný míře, asi tak jako v každý větší skupině lidí.

Oskar: Žabomiší války, přes který se není jedna nebo druhá strana schopná přenést. Apolitický hovada. Vzhledem k tomu že nepiju, tak i ten alkoholismus a s tim spojená neproduktivita. Ty lidi by mohli udělat hrozně moc, ale jen pár jich využívá svůj potenciál aspoň z poloviny.

Oťass: Že máme dva ministry scény.


Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?

Oskar: Jakoby, doteď jsem nepochopil, co předvádí Šaman u sebe doma, ten má uši ze zlata. Artwork nikdy nijak neřešim protože jsem grafickej antitalent tak se do toho neseru. Netuším kdo má videoklip z cz/sk scény, podle mě nikdo a když jo, tak není zajímavej.

Kulík: Za studio si jako kapela nahráváme všechno sami. Ale u ostatních kapel se mi poměrně líbí zvuk v hellsoundu a i v tom davosu. Mixmastr je dobrej Anders v pražský eternii převážně na temnoty. Za mě je ale mistr zvuku Šaman (gattaca,v0nt)!!!! Covry mě bavěj koláže od Miruse z Brunner todesmarch. Má super xerox zinovou estetiku. Videoklip kromě Sergej B.-713 cenim WILDERNESS -čo s tým hnevom, což podle mě probouralo pomyslnou zed´ mezi názorovym punkem a rapem.  

Dan: Už jsem to nakousnul, ale když zůstanu u Slovenska, nejvíce mě zaujali již zmínění Wargame s jejich prvotinou „1st“. Zvuk jak víno, poctivej d-beatovej válec. Na živo mě pak hodně oslovili The Wilderness, muzikou je to zase trochu něco jiného, svého, neokoukaného. I když se přiznám, že poslednímu splitku s Active Minds jsem na chuť zatím nepřišel.

Oťass:  Nejraději mám Brünner Todesmarsch. Taky mám rád Kurvy Češi. Ale mám rád mnoho mnoho dalších.

 

Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.

Oťass: Album: Brünner Todesmarsch - Legální lágry ilegální lidé ..je to prostě moc pěkné. Kniha: Básník Ticho - Růže pro Miladu ..tématicky jedinečné. Film: Big trouble in little China ..je tam všechno. Seriál: Breaking bad ..je to poučné. PC game: Vietcong a Mafia ..no comment. Tattoo: ..support your locals pls. Pivo: můj aktualní top je Lemon CheeseCake od Raven a Radegast Ratar.

Kulík: album: Complicité candide - Zapalte ohně/mrtví havlové 2001 mě asi už nikdy neomrzí.
       Hugo Toxxx - 1000 je top af
kniha: Dům o tisíci patrech- Jan Weiss
       Karl Marx - Sebranné spisy III
pc: Hell let loose
    Zombie panic source
tetování: už ne pls
pivo: Radegast 12 / ratar nejvíc bomby

Oskar: Momentálně čtu super knížky od českýho zpravodaje Jakuba Szántóa, obě zaměřený hlavně na Izraelsko-Palestinský konflikt a Blízký východ. Hudbu nedoporučuju, jsem v tomhle hrozně pomalej a nic nestíhám, poslouchám pv a fastcore hodně teď – s Terminatorem jsme teď hráli s výbornou novou kapelou Lickspit. Naposledy mě tetovala Viky z Brna, zpěvačka Death culture deprivation a Blind pride.

Dan: Uf, muziky poslouchám strašný kvanta, takže jenom takovej průlet, co mi poslední dobou utkvěl v paměti: Khaos Mortem (Saccage), Eternal Death (Shitgrinder), The Absurdity of Humanity (Mass Grave), Nuclear Ambitions (Sunshine Ward), Cellar Dweller (Impalers), Karneval kolapsu a droga kontroly (Brünner Todesmarsch) a mnoho dalšího. Na filmy, seriály a hry nemám čas, co mám děcko, ale z knih bych určitě zmínil edici reportážních románů „Prokletí reportéři“ od nakladatelství Absynth (myslím, že je to od vás dokonce). Koho zajímá trochu anarchistické teorie, tak doporučuji nabídku nakladatelství Neklid a pro fanoušky splatter punku pak trojici autorů KKK – Kulhánek, Kotleta, Kopřiva. Z velkých pivovarů Radegast 11° Ratar a z craftových pak Raven 15° White IPA.


Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?

Dan: Žádnou konkrétní akci asi nepovažuju za nejlepší, ale nejradši mám DIY akce na neobvyklých místech na agregát, jako jsou podchody, pod mosty, opuštěné budovy atp. Tyto akce mají vždycky nejlepší atmosféru.

Kulík: More noise for life. Protože tam ze sebe mužu dělat debílka a výborně tam zapadnu.

Oskar: Všechny akce a všichni lidi, kteří po covidu něco dělají, protože přivádí scénu zpátky k životu.

Oťass: Všude doma, dobře nejlíp. Nejraději mám hraní na tour se zahraničními interprety.


Vinyl alebo CD ?

Oťass: WAV.

Oskar: Kazety (dělam si prdel, jasně že desky)

Kulík: Cdčko je mrtvý. Vinylu mam dost škráblejch co přeskakujou, ale: Kazeta a nejlíp namotaná do magiče

Dan: Nemám doma nic, co by dokázalo přehrát CDčko, takže asfalt.


Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?

Dan: Battle Čaputová vs. Kotleba. Prosím.

Kulík: Zajmali by mě undergroundový slovenský rapeři na okraji punkový scény. Taky by mě zajímalo pokud máte u vás někoho podobnýho našemu pražskýmu Markovi Zefvovi Dočekalovi, jestli byste s ním prosím neudělali rozhovor? Tyhle lidi maj vždycky nejvíc co říct.)

Oťass: Yzomandias


Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.

Kulík: všechno co řiká Oskar na koncertě mezi songama je gold. Ale je toho tolik že se to nedá sepsat..

Oťass: Je Municia Oi nebo Krast?

Dan: „Když budeš všude chodit zkratkami, za chvilku přestaneš chodit úplně.“ - Jarosław Grzędowicz (Pán ledové zahrady IV)

Oskar: Nemám co dodat, dík Kulíku :*

===================================

Linky:

https://interpunkce.bandcamp.com/

https://www.facebook.com/interpunkceband/