Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
H: Ahoj, jsem člověk, podnikám. Nejvíc mě v současný době zajímá moje dcera.
K: Ahoj, šestnáct měsíců jsem mámou na fulltime, takže se víceméně vše točí kolem dcery.
Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.
H: Hraju ve dvou kapelách na kytaru. První z nich je Sekeromlat - raw black metal, druhá je Můra, která je více hozená do death/doomu, ale blackové příměsi je v ní také dost. Sekeromlat má na kontě EP/demo z roku 2019, Můra vydala demo během karantény, a to u floridskýho labelu Caligari records.
K: Pátým rokem hraju s klukama na baskytaru v BM kapele Sekeromlat.
Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?
H: Čím víc muzikantsky stárnu, tím míň toho potřebuju. Jednu dobu jsem fungoval s pedalboardem, když naše basačka těhotná. Pedalboard jsem tak využíval ke splitu signálu a modulaci jednotlivejch tónů - basy i kytary. Už to ale nějak nepotřebuju - v současný chvíli hraju na setup Engl Fireball 60 (vyráběnej ještě v Německu), kytara Jackson Monarkh, snímače Bare Knuckle Ragnarok. V Můře pak hraju na půjčenej Peavey 5150 s pedálem Digitech Drop.
K: Jsem v tomhle hroznej neandrtálec. Od počátku hraju na baskytaru Washburn, kterou jsem sehnala za pár šlupek na hudebním bazaru, stejně jako zesilovač Behringer (myslím, že bx4500?), který mi ale, zdá se, nedávno dal vale, takže se musím poohlédnout po něčem lepším. Parťáka mi dělá taky boss overdrive, se kterým si krásně vystačím.
Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?
H: Za mě attitude > skill. Všímám si, že přetrénovaní hudebníci občas postrádají vlastní rukopis a jsou si zvukově hodně podobní. Nemám rád profesorské hraní. Umění je o subjektivním prožitku. Schopnost navodit silný subjektivní prožitek u velké hromady lidí můžeme označit za objektivní? Pokud vůbec něco lze označit za objektivní?
K: Umění je subjektivní, samozřejmě. Co jednoho nechá chladným, druhýho může totálně rozparádit. A co se týče druhé otázky: V hudbě je konkrétně pro mě tím momentem cit a přirozený nadání. To je podle mě téměř nemožný vydřít. Buď ho máš nebo nemáš a o to víc musíš makat.
Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?
H: Určitě nefandím násilí jako uměleckému prostředku.
K: Na tomto se s H. shodneme.
Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?
H: Vzhledem k rodinné historii bych určitě nepodpořil nic, co by glorifikovalo komunismus. Dále pohrdám nácky, rusofilními idioty, ale i hysterickými levičáky, co mají potřebu lidem říkat, jak žít. Jsem ale v některých případech schopen muziku oddělit od lidí, co za ní stojí. Ať už se jedná o black metal nebo Jarka Nohavicu.
K: Jakýkoliv směr vyhrocený politicky přes čáru-ať už směrem doprava nebo doleva.
Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?
H: Satan.
Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?
H: Neumím posoudit, jsou songy, na které jsem víc pyšný a na jiné méně. Obecně platí, že se ve své tvorbě moc nenimrám a spíš koukám, co složit dalšího.
K: Mrazí mě po těle ze songu Rituály, který máme na demu. Je to jedna z ranějších věcí, kterou H. přinesl a kterou dokážeme i po těch letech na koncertě parádně dos*at. Pro mě je to epická záležitost, která mě mimo jiné vrací v čase do zkušebny v promrzlých garážích, kde jsme začínali.
Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?
H: Viz výše.
K: Rituály i po stránce textu.
Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
H: Moje ambice byly splnit si v 27 pubertální sen, vzít po letech opět kytaru do rukou a být aktivní hudebník. To se mi myslím povedlo.
K: Moje naivní vize na základce byla, že se dostanu na konzervatoř studovat hru na piano. Skončila jsem s baskytarou v ruce, malujíc si na obličej warpaint před koncertem.. docela dobrej paradox, ale já jsem takhle spokojená,haha.
Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?
H: Tyjo nevim, moc neumím uvažovat v kontextu nějakých “špiček” nebo “top momentů”, při pohledu zpátky vidím souvislý proces, který mi dělá radost. Ale myslím, že furt stojim na začátku.
K: Každý koncert, každá vydařená zkouška je pro mě takovej menší nebo větší highlight. Kdybych byla cílevědomější a víc na sobě makala, možná bych byla někde jinde a dokázala odpovědět zajímavěji. Faktem ale je, že jsem s tím takhle, v souladu s mým dosavadním osobním životem, v pořádku.
Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?
H: ...klasickej fetáckej alkoholismus, nic, co by čtenáři neznali.
K: To si asi nemusíme takhle veřejně sdělovat. Myslím, že je naprosto jasný, co se někdy před/při/po koncertech dokáže dít za zvěrstva.
Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?
H: V obou projektech chci vydávat desky, jezdit koncerty a být ještě mnoho let aktivní. Osobní ambice je one-man project. Tak jsem kdysi začínal a cítím, že si to dlužím.
K: Momentálně mě stojí nemálo úsilí udržet tempo s kapelou. Tvořit poctivě svoji basovou linku a být pevným článkem Sekeromlatu je tím pádem můj plán i do budoucna. Nic složitýho.
Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?
H: Naah, když se řekne “scéna”, vybavim si střední školu. Serou mě lidi, co mají hudbu jako záminku pro exhibici a společenské korzo. Sekeromlat se hlásí k odkazu československého black metalu. Jinak se cítím součástí kolektivu přátel a lidí, kterých si vážím. Ale proč to nálepkovat?
K: Pro škatulkáře bude nejspíš Sekeromlat součástí domácí, nebo spíš pražský black metalový scény. Doba je taková, že je potřeba pořád někoho někam umisťovat, zařazovat a hodnotit. Ok, úplně mi to žíly netrhá.
Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK UG scénu?
H: 90s ti nepovim, byl jsem malý škvrně. Do extrémní muziky jsem vlezl někdy kolem roku 2004. S tou dobou se mi pojí krásný vzpomínky na nekonečný hádky na internetovym fóru Black Metal na lide.cz a stahování gigabajtů černýho kovu z tehdejší sítě DC++. Pak přišly první koncerty a psaní do legendárního webzinu Mortem. Velká nostalgie. Sekeromlat vznikl až v roce 2017. Muzikantská zkušenost tak přišla podstatně pozdějc, než posluchačská. Považuju to za splněnej sen.
V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?
H: No hele jednoduchá rovnice, čím jednodušší je nahrávat, tím je více zahlcený prostor balastem. Nyní je jednodušší tvořit, ale o mnoho těžší se prosadit. Nebo ne? Necítím se komfortně ve vynášení těhle verdiktů. O 90s vim hovno.
K: V devadesátkách byla výhodou absence sociálních médií, technologií a toho, že používání internetu se teprve rozjíždělo.. Hudba se víc prožívala hlavně live, lidi nestáli strnule s mobilem nad hlavou, ale pařili do umření. V tomhle vidím jedno mínus dnešní doby, i když teď není problém dostat se prakticky k čemukoliv. Vše má svoje pro a proti.
Ktoré SK UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?
H: Mám konstantně rád black, death a doom. Z CZ/SK: Master’s Hammer, Inferno, Algor, Korium, Maniac Butcher. Z novějších věcí určite Somniate, Mallephyr, Malokarpatan, Černý kov
K: Snažím se z hlavy vytlačit nějaký SK interprety, ale pardón, nenapadá mě nic. Z Českých je toho mraky.. Od V. Mišíka přes Marsyas, Kritickou situaci, milovala jsem taky Root. Poslouchala jsem a poslouchám dodnes.
Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?
H: Lidi se rádi houfujou, to je celý.
K: Potřeba pomoci je velký pojítko – lidem, přírodě.. Umění je ale pořád o lidech a jak dobře víme-my lidi se dokážeme skvěle stmelit a držet při sobě, stejně jako se nenávidět.
Čo ťa na domácej scéne serie?
H: Sere mě, když někdo používá hudbu jako rukojmí své potřeby se předvádět. Tuhletu retardaci ještě víc umocňuje Facebook, kterej každýmu dává pocit, že svět dychtivě čeká na naše výkřiky. Ale i když nejsem ještě dědek, troufám si tvrdit, že jsem příliš starej na to, abych se těmahle věcma vyloženě nasíral.
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
H: Hu, ty mi dáváš… Zkusim něco z poslední doby, protože all-time, to je moc přemejšlení. No hele, nevim, zvukově mě moc nic z Čech nebaví, ale vybaví se mi artwork, co mě bavil hodně v poslední době: Sněť - Mokvání v Okovech. A klip samozřejmě all-time best Maniac Butcher - Co je dobré pro mne, dobrým jest
K: Sněť - deska Mokváni v okovech od á do zet a jejich klip k songu Folivor. Vont – hudba a klip k Palečkovi (a fakt nejde o žádnou pohádku)
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.
H: Album: Lenka Dusilová - Řeka (Protože tu nikdo nic podobnýho neudělal)
Kniha: Friedrich Nietzsche - Tak Pravil Zarathustra (Protože člověk je provaz.)
Počítačová hra: Planescape Torment, Baldur’s Gate 2, Fallout 1 & 2 (Protože si neumim vybrat.)
Tetovací studio: Hell / Evil Hand Tattoo (Protože zvyk je železná košile.)
Pivo: Cokoliv od Zíchovce (Protože jsou boží a mají fantazii.)
K: Album - Type o negative - "October rust" - nejlepší volba pro chladný podzimní večery
Kniha - Štěpán Kopřiva "Rychlopalba " - čte se samo
Film - Nevyhrožuj - tak blbý, až je to výborný
PC hra - Fallout 2, 3 & New Vegas - je to kult!
Pivo už moc nepiju, zato doporučuju kvalitní cider z Cidrerie Kliment, protože to není žádnej přeslazenej patok
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?
H: Poslední dobou jako návštěvník preferuju zahraniční akce. Ukázalo se to jako daleko lepší investice. Už se kurva těšim, až se to zas otevře!
K: Už řadu let je to Obscene extreme. Zatím jsem nenarazila na jinou akci, kde bych se cejtila stejně svobodně a příjemně, jako právě tady.
Top zážitky z předkoronovejch dob:
H: Chaos Descends 2019
Killtown Deathfest 2018
Never Surrender 2018
K:
Black pyramid v Praze 2019
Windhand ve Vídni 2019
Demon head v Praze, 2018
Vinyl alebo CD ?
H: Vinyl
K: Vinyl
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si ssi rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
H: Bruno Ferrari
K: Pošlete nějaký fajn otázky Janě Kratochvílový, ta ženská je ma-gooor! Haha
Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.
H: “Neni mu nic!”
“Je mu hodně!”
Neznámí komentátoři Svartova skoku
K: Neřeš, co nevyřešíš.
==============================
Linky:
https://sekeromlat.bandcamp.com/releases
https://muradoom.bandcamp.com/
No comments:
Post a Comment