Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
Jmenuju se Ada pracuju jako topič v nemocnici a právě v těchto dnech mě zajímá pořád jen hudba.
Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.
Takže vezmu to od začátku ještě v totalitě a tu jsou kapely a projekty-Heparoid, Presidents, Absolutní Bezedno, Zdá se že u Hyklů je vše v pořádku, Betonová Zahrada, Absolutní Bezedno 2 a tyhle dvě poslední už vznikly začátkem 90let a budu pokračovat až do dneška Černý Potkan, Stará Dobrá Ruční Práce, dj Ada, Supertankers, Jindra Holubec + Ada, Mancuso, Zabloudil, Ada+Black Rat, Aerodromon, Dj Forest+Ada, Massola, Sklo, Otloukánek, Mara Tons, Strakův Pojízdný Cirkus většinou jsem hrál na saxofon a v některých projektech na klarinety což trvá dodnes a v jednom případě jako dj na gramofony.
Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?
Tak poslední můj nástroj je kontraaltový klarinet předposlední největší klarinet za všech a je pro mě zajímavej svým spodním basovým rejstříkem.
Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?
Pro mě určitě subjektivní a moment oddělující manuální zručnost od umění je podbízivost a snaha uměním vydělat za každou cenu.
Má mať umenie hranice resp. sú temy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať ?
Určitě a můj názor je že by nemělo zasahovat do politiky.
Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?
Kriminální a politická aktivita umělce.
Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?
V obyčejném životě ve filmech a v pivu.
Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?
Nejradši mám první album Massoly pro její spontánní provedení a syrovost.
Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?
Bohužel rád bych uvedl texty Absolutního Bezedna ale už si je nepamatuji.
Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
Uplně jednoduché jen hrát a hrát svou hudbu mimo oficiální kulturu, svobodně,nevýdělečně a tak to mám i v dnešní realitě.
Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?
Určitě tyhle kapely - Absolutní Bezedno, Černý Potkan, Supertankers, Betonová Zahrada a Massola.
Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?
Tak příhod bych měl více, ale sna postačí jedna, takže ještě za doby komunistické jsme měli hrát s Betonovou Zahradou na svazáckém festivalu Rockfest, což já jsem moc nechtěl a ani tam nakonec nehrál, před koncertem jsem se v Ostravě, kde se to konalo totálně vožral v hospodě Spolek a pak jsem se rozhodl, že se tam podívám na chlapce, sotva jsem vešel do plného klubu šel jsem hned pod podium, hrála zrovna Betonová Zahrada, v tom mě spatřili, přestali hrát a basák nasraně ani se mu nedivím vykřikl do mikrofonu - to je náš saxofonista vyvedte ho ven a takhle skončilo moje hraní s Betonovou Zahradou sebral jsem se a šel a od té doby jsem viděl už jenom kytaristu a co se týká druhé části otázky, tak na vrchol dekadentního žebříčku jsem se dostal ještě na základní škole, tuším tak v sedmé třídě měli jsem přinést všichni do školy svou moč, asi kvůli nějaké zdravotní prohlídce a nějak mi jeblo a já tu svou moč vylil spolužačce na hlavu a potom mě vyloučili z pionýra a to mě hodně štvalo, že jsem nemohl na letní tábor či co, ale postupně to přebolelo a já byl nakonec rád že mě vykopli, rodiče z toho neměli moc radost, ale co už a spolužačku jinak moc pěknou ženu, byla hezká už tenkrát jsem pak po letech potkal a téhle podivné až nechutné příhodě se zasmáli i když tehdy to moc sranda nebyla no vlastně není i dnes.
Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?
Moc neplánuju spíš žiju ze dne na den i když ted mě oslovilo pár kapel abych jim nahrál saxofon do nějakých skladeb, dokonce i jedna zahraniční kapela, mám studio doma v compu a nemusím nikam jezdit a v klidu domova nahrávám, živého hraní v téhle pojebané covid době moc není, tak jsem vděčnej alespon za tohle, ale zrovna píšu tuhle část a pomalu se u nás rozvolnuje a my máme s Massolou už nějaké koncerty takže doufám že budeme hrát více a že se vše pro kapely v dobré obrátí a my budem zase hrát koncerty které mě nabíjejí energii a dávají mi chut něco dělat a hlavně žít, ale jsem spíš pesimista tak uvidíme jak to dopadne.
Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej ?
Necítím se být součástí nějaké scény i když někteří to mohou vidět jinak, ale já prostě kopu sám za sebe.
Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK/CZ UG scénu?
Domácí scéna v 90 letech byla alespon pro mě nejplodnější jak v Česku tak na Slovensku, najednou mohli hrát svobodně kapely, které měli za komunismu zákaz, anebo neměli příležitosti k hraní my jsme se s Absolutním Bezednem z totáče přehoupli do svobody a najednou toho hraní bylo více i stylově jsme se posunuli od Plastikovského undergroundu k experimentálnímu rocku s freejazzovými prvky, tak nějak to bylo podobné ve Staré Dobré Ruční Práci, kde jsem hrál souběžně s Černým Potkanem s první kapelou to byl takovej punk s freejazzovým nádechem, Černý Potkan byl už ve znamení bluesu a jazzrocku, od půlky 90 let tuším tak 1996 jsem přičuchl k elektronické hudbě a hrál ji z gramofonů a už tehdy se mnou hrálo pár živých muzikantů většinou studovaných jazzmanů, abych tu elektroniku trochu oživil hudebním nástrojem, více se mnou hráli dechaři a basák a někdy klávesák a prakticky až do dnešních dnů jsem pořád s někým hrál a hraju, nesledoval jsem moc ostatní spíš mě bavilo, že kapely různých stylů a žánrů mě oslovovali a oslovují ke spolupráci.
V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?
Tak určitě měli výhodu, že najednou se ocitli z totality do svobodného světa a byl hlad po zajímavé a nekomerční hudbě, oproti tomu co jsme slýchávali v komunismu, takže založit kapelu nebyl problém a hraní bylo rozhodně pro tyhle kapely více než za totáče, desky se moc netočili spíš probíhaly živé koncerty, no a dnes samozřejmě taky není problém založit kapelu a hrát, dnes muzikanti mají větší výhodu oproti 90tkám, protože prezentace náhrávek probíhá na internetu kde tu hudbu můžete za okamžik dostat k lidem.
Ktoré SK/CZ UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?
V minulosti jsem měl rád Plastic People of The Universe, Mikoláše Chadimu, Už jsme doma, E, Z Kopce, Pro Pocit Jistoty a ze Slovenska Bez Ladu a Skladu a z těch neundergroundových Fermátu, Collegium Musicum, Deža Ursinyho a skvělého saxofonistu Lubomíra Tamaškoviče. Jinak co se týká žánrů tak to jsem široce rozkročenej,poslouchám co mě zaujme a styl neřeším a tak to mám i dnes.V současnosti se občas vracím k Plastikům a Fermátě, ale jinak mám moc rád Sheevu Yogu, Pražský Improvizační Orchestr a tři saxofonisty Marcela Bártu, Michala Záčka a Miru Totha, samozřejmě poslouchám toho daleko více, ale to by se sem nevlezlo kdybych měl všechno vyjmenovat.
Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?
Určitě je spojuje přátelství, spolupráce a podobné hudební postupy a myšlenky a rozděluje jich závist a zloba.
Čo ťa na domácej scéne serie?
Prakticky nic, protože se necítím být součástí žádné domácí scény,
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
Tak zvukové i hudebně všechny alba Tomáše Dvořáka aka Floex, artwork je pro mě naprosto skvělej obal desky Machinarium od Tomáše Dvořáka a z klipů mě nejvíc zaujal Im (Not Really) Optimistic od Exstasy of Saint Theresa.
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.
Album určitě John Coltrane - A Love Supreme, protože je jedno z nejdůležitějších jazzových alb vůbec tohoto saxofonisty, které ovlivnilo spoustu muzikantů po celém světě. Z knih doporučuju Kosti mistra od George Crana, která popisuje cestu buddhistického mnicha za ztraceným srdcem Číny. Film Jaro, léto, podzim, zima.... a jaro neskutečně krásnej fim od skvělého korejského režiséra Kim Kiduka a to proto že kniha i film nám ukazují pokoru, smíření, znovuzrození i pomíjivost tohoto pozemského života. Seriál každopádně Červený trpaslík a proč no protože je skvělej a zábavnej. Počítačové hry a tetovací studio jdou naprosto mimo mě a pivo jednoznačně Zubr Maxxim speciální čtrnáctka, kterou vaří hlavně okolo vánoc a velikonoc a má skvělou hutnou chut a velice dobře se pije.
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?
Tak domácí akce pro mě určitě Play Fast or Dont, kterej probíhal asi 10let každej rok v Hradci Králové a byl to festival punkové a extrémně tvrdé hudby, sice nejsem skalní fanoušek této hudby, ale líbilo se mi tam, protože za prvé jsme tam hráli s Massolou na jednom ročníku a na druhém jsem byl jen jako divák a posluchač a za druhé se mi líbilo, že to bylo taky hlavně o veganství a vegetariánství, pozitivním přístupu bez hulvátů, ochranky a dalších kokotin no naprosto skvělé mě tam zaujali dvě Japonské noisecorové kapely Sete Star Sept a Final Exit, ale samozřejmě jsem tam objevil spoustu dalších zajímavých kapel no jinak z první jmenované s námi v sobotu večer vystoupila basistka Kae a byl to nářez a škoda že tenhle skvělej nekomerční festák už skončil. A zahraniční ač jsem tam nebyl nikdy osobně, většinu jsem slyšel a viděl na youtube a to je Montreux Jazz Fest ve Svýcarsku a proto že na tomto jazz festu, kromě jazzu byl taky ke slyšení a vidění funk, hiphop, rap, soul, blues, freejazz, jazzrock a spoustu další zajímavé experimentální hudbya a v tomto žánrovém a stylovém rozkročení na festu, kterej má v názvu jazz vidím tu pozitivitu v hudební pestrosti a otevřenosti.
Vinyl alebo CD ?
Každopádně vinyl!!!!!
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
Tak naprosto přesně to vím a tím hudebníkem je skvělej kytarista se kterým jsem měl tu čest si zahrát a je to Tomáš Zavadil alias Hermaphrodit/Hermafrodit pro mě naprosté zjevení!!!!!
Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.
Oblíbený citát na závěr zní "Učení končí až smrtí" a řekl ho můj oblíbenej saxofonista Peter Brotzmann.
==========
Linky:
No comments:
Post a Comment