Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
Ahoj, jsem Dan, v kapele Nervy hraju na bicí. Aktuálně si užívám léto. Jsem výletnickej typ, takže kdykoliv je příležitost, tak se snažím vypadnout z města.
Ahoj, volám sa Juraj. Hrám na basu a čiastočne spievam v Nervy. Na väčšinu otázok som tu už odpovedal v rozhovore s V0NT v januári tohto roku, ale skúsim to znovu, pretože svet sa posunul a ja s ním. Naposledy som písal, že ma zaujíma, či Rusko napadne Ukrajinu a to sme sa už dozvedeli. Teraz ma momentálne zaujíma ako napchať hromadu plánov na cestovanie do tak krátkeho leta…
Oi, já jsem Blum. V Nervy hraju na kytaru a zpívám. Aktuálně mě zajímá, co v Olomouci smrdí za zápach kouře a zjišťuji, že je to asi z velkého požáru v Českém Švýcarsku, což je vzdušnou čarou 250 km ?
Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.
Dan: Pokud pominu kapely z teenage dob a zmíním jen ty, který měly aspoň nějaký koncerty, tak to byly Daleko (cca 2011-12), Avvika (cca 2014-15), Gattaca (cca 2015-2020) a teď Nervy. Ve všech kapelách jsem hrál na bicí.
Juraj: Teraz sú to hlavne NERVY a V0NT, basa a synťáky/efekty.
Blum: Kytara - aktuálně Nervy, Gattaca. V minulosti Nidal, Dakhma.
Bicí - Aralkum, Marnost
Vokál - Osawatomie
Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?
Dan: Mám bicí značky Pearl Export, ale nehrál jsem na ně od posledního tour Gattaca a už si možná ani nevzpomenu na to, jakou mají barvu. Činely mám Paiste Rude Crash 20” a teď úplně nově Paiste 2002 Ride 20”, který vystřídal předchozí Paiste Rude Power ride. Neřekl bych, že je na nich cokoliv zajímavýho, krom toho, že jsou extrémně hlasitý a dokážou na koncertě spolehlivě přehlušit cokoliv jinýho. Na jednom z posledních koncertů nás zvukař nutil, ať na ně přivážeme mikiny na ztlumení.
Juraj: Od minula nič nové nepribudlo. V NERVOCH hrám na Fender jazz bass modern player, dookola opravujeme tranzistorový zosík HH a milujem klon od Darkglass Microtunes B3K bass overdrive. Myslím, že som si našiel zvuk, pekne to basuje a reže zároveň.
Blum: S ohledem na to, že mám malé diy nahrávací studio, mám výbavy poměrně hodně. Ale vypíšu svojí kytarovou sestavu. Sovtek MIG 100, Hiwat custom 100, Soundcity L110 4x12, Soundcity 4x12 Greenback, Marshall 1960A Lead, Marshall 1960B Greenback. Fender Musicmaster, Gibson SG. OCD - Blackaudio, Turbo Rat - Black Audio.
Cítiš sa byť súčasťou domácej scény a kde má táto scéna u nás najsilnejšie podhubie ?
Dan: Už delší dobu se necítím být součástí nějaký konkrétní scény. Na koncerty chodím málo a vlastně moc nesleduju, co se děje. Silný zázemí má scéna logicky ve velkých městech.
Juraj: Vždy som sa cítil byť súčasťou diy hc/punku, s Nervami je to vlastne tak stále, ale baví ma, prelievanie aj do iných “scén” a hudobných žánrov. Diverzita je zdravá, ale stále mám potrebu v tom vidieť niečo viac ako hudbu a držať určité myšlienky a postoje, cez ktoré pre mňa nejde vlak… Tu to asi najviac žije v Prahe, Olomouci, Brne, také tie tradičné miesta, na Slovensku asi Trnava, na východe sa tiež rodia nové veci, čo je dobre. Podhubie, no neviem, skor mi príde, že to už tak úplne nefunguje, pretože je teraz všetko dostupné cez net. Niekedy boli mestá a kluby/skúšobne, okolo ktorých sa formovali nové kapely, koncerty, akcie, ale teraz môžeš vlastne kukať na stream koncertu kľudne z new yorku a môže ťa ovplyvniť čokoľvek… Ale asi dosť kecám, je teplo, klimatická kríza, nechce sa mi rozmýšľať..
Blum: Nevím kde je hranice scény, ale hraju v kapelách, dělám koncerty, chodím na koncerty, tak asi jsem součást scény. Aktuálně je asi nejsilnější Praha a Brno. Za dobu mé existence to bylo Valašsko, Orlová, Jihlava, Mostecko a Liberec. Samozřejmě to může vnímat spoustu lidí jinak, ale tohle jsou lokality, které daly scéně svůj xicht.
Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's, boli podľa teba jednotlivé dekády niečím špecifické ?
Dan: Nedokážu mluvit o tom co bylo v 90´s, na koncerty jsem začal chodit až cca v roce 2002. Zkusím zmínit pár rozdílů mezi tím, co bylo dřív a jak je to teď, ale určitě by se toho našlo víc. Řekl bych, že dřív byly lidi obecně nadšenější a odhodlanější. Akcí bylo míň, takže byly pro lidi vzácnější. Dříve byl obecně platnej koncept subkultur, lidi měli větší potřebu se identifikovat s nějakou skupinou lidí. To se v posledních letech hodně rozmělnilo a už neplatí to, že jdeš na koncert a všicni tam vypadají úplně stejně :) Dřív lidi hodně řešili nácky. Bylo to takový všudypřítomný téma, který postupem času naštěstí vymizelo. Troufám si říct, že dřív byla scéna kolem hc/punku víc chlapácká a macho, což se naštěstí taky změnilo k lepšímu.
Juraj: Toto som tu už podrobne rozpisoval, tak sa nebudem opakovať. Koho by zaujímali moje spomienky zaslúžilého pamätníka, nájdite si rozhovor V0NT z januára 2022.
Blum: Rozdělení na dekády by asi nebylo objektivní. Vývoj scény se vyvíjí napříč dekádami, ale nějak podvědomě si historii zařazujeme do dekád. Já jsem začal s punkem začátkem nultých let a pohyboval jsem se mezi tehdejším diy punkem a hardcore/metalem. Československou punkovou historii si dost často datujeme od roku 1990. Je to do jisté míry logické, ale vývoj probíhal i dříve. Každopádně scéna postupně absorbovovala základní témata jako ekologie, veganství, osvobození zvířat, antirasismus a antifašismus, anarchismus, feminismus apod. a různé subžánry tyto témata reflektovaly ve větší či menší míře. Já jsem se pohyboval v prostředí kde bylo veganství a osvobození zvířat základním tématem a dost jsem vyhledával kapely, které byly v těchto tématech radikální. Postupem času se tyto myšlenky staly základní napříč subžánry a z jiného koutu scény zase přišel třeba feminismus. Zde je patrný jasný vývoj myšlenkového proudu celé scény. Hudebně to bude asi dost podobně.
V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešným kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?
Dan: Dneska je pro kapelu díky internetu a sociálním sítím určitě jednodušší vyhajpovat desku nebo domluvit si turné po Evropě. Ale zase to vede k tomu, že je koncertů fakt hodně a tím se trochu devalvuje jejich kvalita. Já osobně jsem z tohohle důvodu skoro přestal dělat koncerty v Praze, protože jsem nedokázal přilákat dostatek lidí, aby to mělo smysl.
Blum: Samozřejmě obrovskou výhodou byla celospolečenská nálada hledat nové věci. Týkalo se to i scény a lidi byli nadšení z kapel, které sem začaly jezdit a samozřejmě o to větší euforii zažívali okolo nových místních kapel. Jak jsem psal, devadesátky jsem ve scéně nezažil, ale bez koncertů a nahrávek o tobě nikdo nevěděl. Dneska si natočíš demo, klidně nahrané na telefon. Hodíš na net a pak je to buď otázka náhody a nějaké záhadné chemie a jsi v hypu, nebo to musíš celé odmakat jako za starých časů. Každá doba mělo a má svoje a asi nedokážu srovnávat. Každopádně zázemí pro DIY kapely je dneska na mnohem vyšší úrovni, prostě se to celé za těch 30 let vybudovalo.
Čo si myslíš o trendoch v rámci UG scény, aký trend alebo trendy sú momentálne "IN" a aký trend bude "IN" najbližšie?
Juraj: Mňa trendy do určitej miery vždy srali. Akože, letí BM, tak hrajme a počúvajme všetci black (resp. dosaď akýkoľvek hudobný štýl) mi príde fakt ujeté a debilné. Asi sa tomu nedá vyhnúť a scéna a hudba sa takýmto sposobom vyvíja, ale mňa to takto nikdy nebavilo. Ak v tom nie je srdce, tak to stojí vždy za hovno, resp. je to pre mňa prázdne. Dosť hype má teraz asi metal punk, egg punk a rôzne ďalšie odnože agro punku v modernom prezlečení, dosť vyrástol a ešte sa drží zase death metal, ale za pár rokov po týchto hudobných štýloch zase neštekne pes. Som dosť rád, že umrel post rock black metal a konečne by mohol umrieť aj falošný post punk. A ak sa vráti nu metal a metalcore, tak sa zaštím od smiechu…
Blum: Trendy tu vždycky byly a budou a někdo je k nim otevřenější víc a někdo méně. Momentálně asi jede recyklace 80´s hc/punku se špinavým zvukem. Tedy v té části scény kterou znám a kde dokážu srovnávat.
Dajú sa UG žánre ešte niekam posúvať v rámci hľadania originality alebo je dôležitý skôr "template", do ktorého sa treba napasovať, aby sa kapela mohla hlásiť k určitému žánru alebo subkultúre ?
Juraj: Ja určite netvorím podľa template, ani nechcem zapadnúť do nejakého žánru. Ak to takto niekto robí a má pre to svoje silné osobné dôvody, tak prečo nie, ale mňa skôr baví úprimná tvorba. Dnes už niečo posúvať v termínoch hudby a žánrov nie je jednoduché, myslím, že sa všetko skôr opakuje. Ale i tak v záplave kapiel a interpretov stále dokáže niečo vytŕčať a keď na to narazím, tak ma to baví dvojnásobne.
Blum: To je otázka celkového vývoje kultury. Do značné míry jede a pojede recyklace. Na postupech, melodiích se toho moc vymyslet nedá, a tak je to už víc otázkou zvuku a nějakým vkusným mícháním žánrů. Aktuálně si asi vybavím The Body, kteří vzali zajetý styl, udělali si svůj sound, promíchali s elektronikou a fenomén byl na světě. DIY nebo UG je dneska hodně otevřený a častokrát je to víc o přístupu a zvuku, než konkrétním žánru.
Čo je moment, v ktorom dnes môžeš povedať o interpretovi, že vynikol-prerazil ?
Juraj: Hral som raz koncert, kde náš spevák prerazil stenu päsťou (nebolo to s Nervami). S Nervami dúfam, že neprerazím seba na stejdži.
Blum: Když vydá desku o které se mluví a na koncerty chodí lidi.
Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?
Juraj: Mňa drivuje hlavne asi smútok a frustrácia, beznádej a zlo a špina, ktorej sú ľudia schopní. Pozitívne veci sú skvelé, ale do skladania hudby a textov ma nikdy moc nemotivovali. Mám moc rád proces tvorenia, dosť to zanedbávam, čo je smutné, ale nakoniec, keďže sa nám podarilo vydať desku s NERVY to nebude asi až také zlé no…
Blum: Moje odpověď je totální cliché, tzn nasranost na svět. Potřebuju se někde vybít a hraní v kapelách mi v tomhle strašně pomáhá. Velkou inspirací je taky prostě hrát, být s nejlepšími kámoši, užívat si luxusu DIY scény. Po té co šla Gattaca do hibernace mi hraní strašně chybělo a mít hotový set, desku a zase hrát je obrovská motivace.
Ktoré skladby vlastnej kapely máš najradšej, a ktorý text by si vyzdvihol ?
Dan: Mám rád všechny songy z naší desky. Nejradši mám asi Udav se tou představou a Volavka a to jak hudebně, tak co se týče textů.
Juraj: Čtyři mrtví, textovo aj hudobne za mňa asi najviac. A aby som si prihrial svoju polievočku, tak potom text Vlčí hlad. Písal som ho sám, je to taká osobná spoveď, keď ho spievam, tak sa mi vracajú pocity, keď sa vo mne zrodil a vždy sa z toho trochu roztrasiem. Som asi padavka.
Blum: Mám rád všechny naše songy, ale vyzdvihnu asi ten, který jsem napsal a to Volavka. Je úplně jednoduchý, ale zároveň jsem měl potřebu to ze sebe vyblít. Je to o kauze Fénix, o tom když nás sebrali fízlové na výslechy, pronásledovali nás, odposlouchávali a některé úplně zbytečně zavřeli do vazby. Ambiciózní fízl si sprostě vymyslí kauzy, rozjebe životy několika lidí a po té co to uzavře soud a všechny osvobodí, se ten zmrd ani neomluví. Sorry že jsem vulgární, úplně jsem se nasral.
Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
Dan: Upřímně jsem neměl žádný ambice a nemám je ani teď. Hrát v kapele je pro mě o přátelství, případně o sdílení postojů v rámci komunity. Bez těhle věcí by mě to nebavilo, ale to, jestli to někam dotáhneme pro mě nikdy nehrálo velkou roli.
Juraj: Ambície neboli a nie sú. Vždy som sníval ísť tour, teraz po niekoľkých po všetkých kútoch Európy asi už kapelné sny ani nemám. Vždy ma baví zahrať skvelý koncert, keď sa ti energia, ktorú vydáš vráti späť.
Blum: Když jsem začal hrát, neměl jsem ambice větší, než si někdy zahrát koncert. První koncerty mě bolely prsty, od křeče způsobené nervozitou. V té době jsem si totálně nemyslel, že jednou budeme s kapelou jezdit po Evropě a vydávat desky. Přesto, že to byl sen. DIY scéna je bez velkých ambicí, ty základní ambice jsou prostě jen hrát. A je to pak o tom, jak si to celé mezilidsky sedne. Jsou kapely, které jsou úplně bez ambicí a hrají si lokální koncerty , stejně tak jsou kapely, které mají chuť to celé vyhecovat a být aktivní.
Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ?
Dan: Asi tě zklamu, ale žádný skandály se nekonají. Nic, co by stálo za vypíchnutí, mě nenapadá. Třeba si někdo jinej na něco vzpomene.
Juraj: Neviem, asi sme suchaři. Je to relatívne nová kapela, tak príhody možno ešte prídu (možno niekto stupí do kýbla s farbou, alebo niečo také…)
Blum: Nervy vznikly v průběhu covidu. Vnitřně mám celé to období v mlze. Nemohli a nechtěli jsme se potkávat a pak najednou se to trochu uvolnilo. Na víkend jsme se zavřeli v SF Mini, hráli pinec, vařili si jídlo a byla společně sranda. Náš vztah je hodně blízký a z toho vychází i náš humor. Není tam nic zásadního, s čím bychom pobavili ostatní.
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
Juraj: Pardon, ale na toto neviem odpovedať. Od konca marca nepracujem v platenom zamestnaní a som prevažne na cestách, alebo niekde v horách. Takže som teraz posledných pár mesiacov takmer nič nesledoval a bol som väčšinu času aj offline od informácií. Robí niekto na domácej scéne klipy?
Blum: Nová deska Protijed má luxusní zvuk. Nahrával to Amák, což je asi nejvíc skloňované jméno v souvislosti se zvukem a studiem.
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.
Dan: Skvělých alb je nespočet, ale nedávno jsem si po letech pustil Juggling Jugulars - Salute No One a Jeunesse Apatride - La Victoire Sommeille a obě mě dost bavily. Z knih doporučím dvě od Åsne Seierstad - Jeden z nás a Dvě sestry. Obě jsou to rozsáhlý reportáže z Norska. První zmíněná je o Breivikovi a druhá o dvou sestrách, který uvěřily ISIS propagandě a utekly do Sýrie, aby se přidaly k Islámskýmu státu. Počítačová hra jednoznačně Red Alert 3. Na seriály koukám poslední dobou hodně. Kdybych se měl vyhnout těm opravdu profláklým, tak doporučím třeba seriál Had - truecrime detektivka o týpkovi, kterej v jihovýchodní Asii vraždil zápaďácký batůžkáře. Tetování žádný nemám, tak nevim a piva mám rád skoro všechny. Zrovna teď si vychutnávám Braníka.
Juraj: Album - naposledy, ako zomrel Gabe Serbian som si kúpil desku Variations in the key of the afterlife, ktorú spravil s Luke Henshawom. Kniha - momentálne čítam Nič nehovor od Patricka Radden Keefe. Je to poctivo vyrešeršovaná kniha o konflikte v Severnom Írsku, vyšla na Absynte. Z Absyntu mám ešte jeden tip - Szczepan Twardoch - Král. Socialisti tam mlátia fašistov, tak o tom sa dá čítať… Film - posledný som videl pred 3 dňami Escape Plan, hláška “You hit like a vegetarian” nemá chybu. Seriál - nemám tipy, seriály som na leto vypol, zase asi na podzim. Tetovacie štúdio - opakujem sa ale @nejc a Siva Lobanja a @petrrrrica a One Love. Pivo - Berhet nealko IPA vo Vego v Žiline po výdatných 5 hodinách na bajku v Malej Fatre.
Blum: Včera jsem poslouchal 2x všechno od Italia 90. Vůbec jsem tu kapelu neznal, až v souvislosti s letošním Fluff festem. Hudebně tam slyším klasický anarchopunk a nějak si to teď sedlo. Po dlouhé době jsem přečetl nějakou knihu. K moři jsem si vzal Banánovu rozhovorovou knihu protože jsem chtěl něco odpočinkového. Asi v poho, pro mě nic nového a rád jsem na některé věci zavzpomínal. S Danem a Šamanem už několik let hrajeme Red Alert 3. Když pivo, tak nealko Bakalář, protože vegan straight edge.
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?
Dan: Z domácích mám rád Fluff fest. Vždycky se tam sjede široký spektrum kámošů z celý Evropy. Ze zahraničních zmíním DIY Fest v Nijmegenu a ABC Fest ve Vídni. Oba jsou to politický diy festivaly probíhají na zlegalizovaných squatech, oba pořádají lidi, s kterými se dlouho známe a oba se trefují do mýho hudebního vkusu.
Blum: Duše v Rožnově. Je tam přátelská, hippie atmosféra. Fluff fest, protože je to slovy klasika pohodička pro všechny.
Vinyl, kazeta alebo CD ?
Dan: Hudbu si pouštím z kompu, nebo z mobilu. Ze všech vyjmenovaných nosičů mám doma jen pár kusů, takže nedokážu posoudit, ale desky vydáváme na vinylu, tak asi vinyl.
Juraj: Vinyl určite. Mám rád ten priestor na obale a celkove, že tam môžeš dostať veľa vecí a informácií. Mám rád aj to, že na vinyl si musíš nájsť čas, nie ako keď si pustíš hudbu z kompu. Nikdy som nepochopil návrat kaziet, je super, že sú lacné a dostupné a ľahko sa vyrábajú, ale prosím vás…
Blum: Vinyl je radost, ale ne nutnost. Rád desky sbírám, rád je vydávám, ale zároveň primárně poslouchám hudbu online.
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu ?
Juraj: Ahoj.
Blum: Ahoj.
Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.
Juraj: Bez práce nie sú koláče.
Blum: Hlavně se z toho neposrat.
=========================================
Linky:
https://nervypunx.bandcamp.com/
No comments:
Post a Comment