Kto si, čo robíš, čo ťa najviac zaujíma práve v týchto dňoch ?
Šaman: Jsem Šaman. Většinu mého času jako většině lidí zabírá práce. Aktuálně mě nejvíc zajímá dovolená.
Marek: Čau, Marek. Aktuálně je to hlavně práce, rodina a kapely.
Juraj: Ahoj, som Juraj. Teraz asi tiež najviac pracujem (viac ako je zdravé), veľa behám a jazdím na bajku (teraz asi trochu menej ako je zdravé, ale i tak je všade bahno). Najviac ma asi zaujíma všetko, ako vždy… Som zvedavý, či Rusko napadne Ukrajinu.
Vymenuj kapely a projekty, v ktorých si pôsobil a na čo si hral.
Šaman: Aktuálne: V0NT, Nervy, Protijed a sólově Talk=Trouble. V minulosti Lakmé, Remek, Gattaca, Dakhma, Marnost, Osawatomie a pár dalších kapel. Ve většině kapel na kytaru, trochu na basu a V0NT a Talk=Trouble samplery a synťáky.
Marek: Vedle V0NT jsem ještě v BAHRATAL, starý kapely už jmenovat nebudu, hodně jich bylo dohromady tady s klukama. Všude jsem “zpíval”. Pořád mám roupy na něco novýho, měl bych si asi už dát pokoj.
Juraj: Živé veci sú V0NT a Nervy, v blízkej budúcnosti oživne a všetko to tu rozseká Tryzna. Minulé kapely boli Remek, Marnost a pre slovenských geront-pamätníkov Jednota, Robert de Niro a Epistaxa. Hrám na basu, gitaru, trošíčku som hral na bicie a občas aj akože spievam. Vo V0NTovi je to synťák, sampler a efektové slučky. Posledných 8 rokov živorí, ale skor umiera moj sólo akt CMITER, kde ide hlavne o field recording a rozprávanie zvukových príbehov.
Popíš svoju poslednú výbavu (nástroj, aparatúru, efekty) a čím je/bola pre teba zaujímavá?
Šaman: Hele já fanaticky miluju přehrabování se gearem, zkoušení novejch věcí, aparátů, krabiček, synťáků, kytar, všeho, takže to dost měním. Dá se říct, že dost často mě baví spíš zvuk samotnej než hudba a furt něco nakupuju, šmelím, prodávám, protože si to všechno potřebuju ohmatat a vyzkoušet. Někdy se něčeho zbavim a pak zjistim, že to nutně potřebuju a zas to shánim. Ale poslední dobou se to ustálilo. Ve V0NTu je základ Elektron Digitakt sampler, ten ještě sekvencuje Elektron Digitone FM synth, obojí to jde do Elektron Analog Heat saturátoru, TC Flashback delaye a Strymon Blue Sky reverbu, pak do mixu. Vedle toho mám menší modular rack s nějakejma efektama, do kterýho jde ještě mikrák na feedbacky a diy shaker. Dřív jsem hrál v základu především z ikonické dvojice Korg ESX+EMX (tzv. “červenej a modrej”), což jsou super stroje se specifickým zvukem a výjimečnou workflow, ale ten Elektron je spolehlivější, menší a má to masivnější zvuk. Líběj se mi nedokonalý věci s omezeníma, který tě nutěj hledat okliky k řešení. Dělat to na kompu by mě unudilo k smrti, potřebuju na to fyzicky šahat, kroutit s tím.
Juraj: Úplný gear freak nie som a ak nájdem niečo, čo mám fakt rád, tak som verný až za hrob. Nerád veci mením a po pravde sa mi nechce na nové veci až tak moc učiť. Mám rád hardware, analóg, staré a jednoduché veci a nemám rád komp a SW. Baví ma skor starý zvuk, digital úplne nemusím. Elektro - synth Korg Electribe EA-1 (starý analógový zvuk a málo možností), sampler Roland SP 404 (skvelá a nadčasován mašinka, asi nie je nutné popisovať) + nejaké efekty, napr. Dwarfcraft Devices The Great Destroyer (názov hovorí za všetko, mám klon od Hansa šediváka), ale je tam toho viac. Basa - Fender Jazzbass Modern Player v kombinácii s Darkglass Microtunes B3K bass overdrive (dal som si spraviť custom clone od @veternik audio). Modern player má oproti klasickej jazzbass 2 HB snímače a je celkove trochu subtílnějšia a ľahšia, takže sa s ňou dobre švihá. OD od Darkglass je krutý, custom od veterníkov je láska. Gitara - mám starú Squier ‘51 (za málo peňazí fakt veľa muziky, to sa vážne podarilo) a v kombinácii s Proco Deucetone Rat, DOD Boneshaker a zosíkom Sovtek Mig-50 fakt prináša temnotu do života. Z cajkov na bicie nedám dopustiť na Black Panther Black Widow snare a Zildjian K Custom Dark Ride pre teplý a suchý zvuk, ale je pravda, že som na bicie už dlho, dlho nehral a asi dlho ani nebudem…
Je umenie subjektívne alebo objektívne ? Čo je ten moment, ktorý oddeľuje "manuálnu zručnosť" od umenia?
Marek: Subjektivní, ne?
Juraj: Asi rozhodne subjektívne, i keď by mi to na umeleckej škole, alebo v nějakej umeleckej inštitúcii možno vysvetlili lepšie. Manuálnu zručnosť od umenia asi delí zámer a srdce, ale viem o tom prd, ja svet na umenie a to ostatné určite nedelím a je mi to všetko viac menej jedno… Umelec rozhodne nie som, manuálne zručný tiež nie a objektívny už vôbec. Keď na niečo kukneš, tak vieš, či to tam je, alebo nie a to je podľa mňa dôležité.
Má mať umenie hranice resp. sú témy, do ktorých by umenie nemalo zasahovať?
Šaman: Tohle já fakt nerozlousknu.
Marek: Jak říkává moje dívka: umění se neptá.
Juraj: Asi je dobré, keď je umenie kontroverzné, prekračuje hranice a otvára diskusiu, ale je dosť blbé, keď by vyzdvihovalo napríklad autoritárstvo, rasizmus, genocídu, útlak a podobné objektívne proti ľudské veci… V takomto prípade za mňa: ee
Čo je Tvoja osobná hranica, za ktorou nie si ochotný akceptovať interpreta/umelca ?
Šaman: Štve mě jakékoliv forma xenofobie a zabedněnost. Někdy to umím oddělit od tý hudby a poslouchat věci od lidí, co jsou blbci nebo zmrdi, když je ta věc něčím výjimečně zajímavá. Výrazně ale podporuju, aby místa, co mám rád, nedávala takovejmhle lidem prostor. Potřebuju to mít oddělený. Poslední dobou mě dost iritujou nihil postoje vůči hraní s nahnědlejma kapelama. Jako by lidi zapomněli, jaká byla situace před 15 lety, kdy jít na hc/punk koncert kolikrát znamenalo riskovat napadení náckama. Teď si žijeme jak v bavlnce a nechci se vracet zpět.
Marek: Umění hranice nepotřebuje, lidi (včetně mě) hranice potřebují.
Juraj: Napríklad, keď je niekto hnedý zmrd. Šaman to popísal moc pekne vyššie. Ono to zhodnotiť takto obecne je dosť ťažké. Podľa mňa je milión kapiel, ktoré počúvam a hrajú v nich kľudne fakt zmrdi, ale ak je niekto otvorene (alebo aj súkromne) nácek, xenofób, homofób, ekonóm alebo podobná špina, tak to fakt nedávam. Som rád, že sa stále niekde na to nezabúda a nenávistný ľudia nemajú priestor, rešpekt všetkým klubom a promotérom, ktorým to nie je jedno. Hrať hc/punk od prelomu roku 2000 znamenalo byť vystavený ohromnému strachu a veľkej miere pouličného násilia, nechcel by som aby to ktokoľvek musel zase zažívať. Preto netolerujem žiadnu šedú zónu, tu je jasná hranica a pre mňa hrubá deliaca čiara…
Kde berieš inšpiráciu k tvorbe ?
Šaman: Neuróza, hejt, frustrace, naštvání, všeobecný doom.
Marek: Knihy, hudba i ta žitá bída všedního dne. U V0NT se zaměřuji zejména na historická témata, ale zároveň jsou všechna dost aktuální.
Juraj: Väčšinou to je z temnej strany. Toho zla a smútku je v živote tak strašne veľa, že by to vyšlo na celú diskografiu gatefold dvojalbumov…
Ktorý album/song z tvojej/vašej tvorby máš najradšej a prečo ?
Marek: Poslední deska Rovnost, jsem rád, že to vyšlo jak to vyšlo.
Juraj: Rozhodne posledný album. Hoši zamakali a sú tam skvelé beaty, celkove produkcia, texty a spev a milujem obal od Nejca. Song Kanál, keď ho hráme, tak plačem pod maskou. Je to o minulosti u nás, ale vo väčšine sveta mimo Európu je bezprávie príšerná a reálna skutočnosť. Máme sa tu dobre a mali by sme to vedieť.
Ktorý text tvojej kapely považuješ za najsilnejší (+úryvok) ?
Šaman: Asi “60”. O lidech, co se nebáli riskovat krk aby zachránili jiný. Když čteš příběhy lidí, co tam jsou v tom textu vyjmenovaný, tak pochopíš, jakej to byl extrém. Dost mě vzal hlavně příběh Witolda Pileckiho, kterej se nechal zavřít do koncetráku v Osvětimi, aby tam rozjel odpor. V češtině o něm vyšlo několik knížek. Naposledy vloni “Dobrovolník” od Fairweathera.
Marek: Těžko říct, všechny ty věci o kterých zpívám se mě nějak dotýkají. Mám rád song Out Distance ze split LP, nemám rád hrdiny a jejich glorifikování a ten song je právě o tomhle, inspiroval mě příběh parašutisty, který byl součástí jednoho z výsadků na území protektorátu a po atentátu na Heydricha zradil a všechny napráskal.
Juraj: Je ich viac, Marek to tam práska ako bičom. Hoši spomenuli už “60” a “Out distance”. U tých ma fakt zaujíma, na koho sa bude spomínať za 60 rokov od teraz a tiež často premýšľam sám, ako by som sa ja rozhodol v ťažkých okamžikoch, či by som nebol len zbabelec a sráč, niekedy je ťažko no… súdiť je ľahké. Už som tu spomínal song Kanál z posledného albumu, tiež otvára temnú realitu, niekedy zahodíš svoje ideály ako prvé a snažíš sa len prežiť a nemusíš byť ani vinný, aby si šiel bručať/alebo umrieť :
“...Tuhle hru nejde hrát, a všude čeká smrt, a nikde není naděje, a ty máš snahu přežít, i přes absenci štěstí, páteř překážela vždycky, tak uhas oheň v očích, páteř se nehodila nikdy, tak poslechni a třeba ti to vyjde, třeba tě vyberou v té správné chvíli…”.
Aké boli tvoje hudobné ambície v časoch ked si začínal a aká je realita ?
Šaman: V začátcích jsem chtěl hlavně hrát, bavila mě ta činnost. Teď mi dost záleží na tom, jak celá kapela/projekt působí, co je za tím. Chci, aby to bylo dělaný pořádně, abych s tím byl maximálně spokojenej a měl pocit dobře odvedený práce. To jsou aktuálně moje ambice. Taky chci dělat věci s lidma, se kterejma si rozumím, ale to jsem měl vždycky. Nedává mi smysl řešit věci na sílu, vydávat věci, co si to nezasloužej a tak. S V0NTem se mi konkrétně nechce hrát na akcích, kde není dobrá aparatura, protože ta elektronika by prostě na nějaký malý bedýnky zněla špatně, nebavilo by to ani lidi, ani nás.
Marek: S věkem roste ambice dělat to co nejlépe, také ale sílí pochybnosti o sobě.
Juraj: Hudobné ambície som nemal nikdy žiadne a realita tomu odpovedá. Pre mňa mať ambície nie je doležité, nerobím to s očakávaním výsledku, skor ma zaujíma tvorba samotná a všetko čo s tým súvisí. Čo sa premenilo je snaha o to, aby to pre mňa malo fakt zmysel a bolo to fakt niečo, čo cítim a viem, že je to dobré. Zároveň chcem, aby to šlapalo aj navonok, predtým mi to bolo viac jedno, ale teraz chcem, aby tá kapela bola aj hudobne kvalitná. Už nie je čas na lacné veci.
Čo považuješ za doteraz najsilnejší moment vlastnej umeleckej dráhy ?
Šaman: Nevim, žádnej vrchol jsem nikdy úplně nehledal, baví mě to celkově. Na spoustě koncertů se dostávám do nějakýho tranzu, to je pocit co miluju. Moc nevyhledávám být středem pozornosti, ale když mi několik set lidí na Fluffu během koncertu Remek zpívalo “happy birthday”, do toho mi kluci dávali hobla o nahýho Bluma a markovy děti po mě stříkaly rychlý špunty, tak jsem byl fakt dojatej. A samozřejmě mi udělalo velkou radost, když naše desky vydaly labely, který extrémně respektuju a konkrétně třeba v případě Stonehenge jsem na nich doslova vyrůstal.
Marek: Všechno, stojí to za to.
Juraj: Umelecká dráha, hehe, dobre sa tu na tom bavím. Pre mňa je silný moment, že sa vobec vieme stretnúť v skúšobni a stále tie kapely spolu robiť, i keď už máme spústu povinností a je to všetko iné, ako keď sme to robili dvadsať rokov dozadu. Každý koncert je pre mňa magický a chcem každý prežívať ako posledný koncert v mojom živote. A darí sa to, ťažko sa to popisuje, milujem to, keď všetko vlastne zmizne a vtiahne ma to do seba. Vážim si aj to, že nás stále niekto na koncerty volá, že to ľudí zaujíma, že sme mohli s kapelami precestovať úplne celú kontinentálnu európu, UK, škandináviu. Baví ma, keď s V0NTom hráme rave pre pankáčov a blbo čumia a keď ako pankáči hráme pre techno ľudí a oni to nechápu hehe
Zaujímavá príhoda/príhody zo života kapely, o ktorú/é sa môžeš podeliť ? Ako vysoko si sa dostal na rebríčku dekadencie ?
Šaman: S dekadencí to je se mnou špatný. Cenim, ale jsem suchar.
Marek: O dekadenci se v týhle kapele starám já, historky přidávat nebudu, ještě jsem se zcela nevyléčil z poslední kocoviny.
Juraj: V tejto kapele sme väčšinou organizovaní, zodpovední, pedantní a dochvilní a väčšina z nás odmieta akékoľvek drogy, tak dekadencia nie je moc častým javom. Dohrať, zuby a spať. Marek doháňa zameškané príležitosti, tak nabudúce možno budú aj historky.
Aké tvorivé plány máš do budúcnosti?
Šaman: Teď máme rozdělaný remixy na novou desku od lidí, se kterejma se nějak ideově potkáváme. Snad příští rok půjde zas hrát koncerty.
Marek: Přežít, hrát koncerty s V0NT i Bahratal, nahrát desku s Bahratal, dodělat zine, zrealizovat projekty, o kterých se zatím jen žvaní. Jo a s klukama z V0NT jsme si slíbili takový pěkný výlet do zahraničí, na to se velice těším.
Juraj: Koncerty a výlety s V0NTom a novou deskou, koncerty a nová deska Nervy (snáď bude skoro, už finišujeme), chcel by som zase rozbehnúť Tryznu a trochu to potrápiť s gitarou a takisto stále hovorím o CMITERovi, ktorý je ale stále kdesi v záhrobí.
Cítiš sa byť súčasťou domácej scény ? Ak áno, ktorej?
Šaman: Ano. Ale nevim, jak to nazvat. Kořeny mám v punku, tam jsem doma, ale čím jsem starší, tím víc principy, který jsou pro mě důležitý, nacházim i v jinejch sférách, ať už je to elektronika nebo třeba skateboarding, a baví mě si to propojovat. Asi bych to nazval DIY scéna…
Juraj: Vždy som sa pohyboval v diy hc/punk scéne, či už na SK, alebo v čechách. Teraz mi príde, že sa to všetko zmenilo, zmenili sa subkultúry, resp. vymizli, zmiešali sa hudobné žánre a celkove sa zmazali hranice, čo vnímam dosť pozitívne. Takže vlastne neviem ako to pomenovať. Teší ma, že kdekoľvek sa pohnem, tak tam nachádzam nadšených ľudí a vlastne podobné princípy, bez ohľadu na hudobný žáner, alebo štýl.
Ako sa podľa teba formovala domáca scéna od 1990's a v čom boli špecifické jednotlivé dekády pre teba osobne, pre tvoju kapelu a pre SK UG scénu?
Marek: Naštěstí tu máme rodáka a pamětníka, takže se není třeba pouštět do elaborátů na toto téma, ze Slovenska mě formovala hlavně Tublatanka.
Juraj: Ako rodák a pamätník ti to poviem úplne presne. Pohyboval som sa v metale a hc/punku, tak iné subkultúry a žánre neviem komentovať, ale pre mňa boli 90-te roky, aspoň začiatok, v znamení death metalu, to bola zlatá éra - silná bola ružomberská a martinská scéna (Acoasma, Embalmed, Lunatic Gods, Protest). Od polky 90-tych rokov som začal viac vnímať hc/punk (Testimony, Dauntless, Mentally Parasites, Čistá ryža, M.S.R., Mäso). Pre mňa bol potom prelom okolo roku 2000, keď sme začali viac hrávať s Jednotou a koncertovali sme s kapelami ako Balaclava, Analena. Dostala sa ku mne kazeta HHIG a videl som prvýkrát Tragedy, Oi Polloi, každý koncert v pite. Dosť sme robili koncerty v Ružomberku, Ozón a The Public valili v Čadci a okolí, TA3 HC Time of My Life + ponorka v Kežmarku lomcovali blízkym východom, aktívna bola B.Bystrica + Zvolen + Žiar (Sangre de Cristo, neskor Idiots Parade a Signa Sinistra), Žilina - Dies Irae a potom Ilúzia a samozrejme Sereď a okolie (The Flame Still Burns), určite som na niekoho zabudol (asi na Bratislavu a Košice, ale tí boli vždycky ďaleko). Ale podľa mňa boli roky 2000 - 2008 fakt živé a aktívne. Časť zo spomínaných ľudí hráva v kapelách doteraz, ale potom mám pocit, že sa to začalo trochu premieňať a možno som ja mimo, ale už nikdy neprišla do hc/punku tak silná generácia.
V čom mali podla teba výhodu kapely, ktoré začínali v 90's oproti dnešnym kapelám a naopak, čo vnímaš ako výhody dnešnej doby ?
Šaman: Velmi cením fanatismus a oddanost věci, což byly věci, který v předinternetový / ranně internetový době byly potřeba k tomu, abys zařídil desku nebo jezdil koncerty. Nebo aspoň víc potřeba než dnes. Pomohlo to tzv. oddělit zrno od plev. Nemyslím hudebně, ale v nějakém charismatu nebo síle kapely. To je to, co já na kapelách hledám, a teď to jednoduše v té záplavě nových věcí zapadne. Dneska je naopak super ta nízkoprahovost všeho - skvělý nahrávky se daj dělat svépomocí ve zkušebně na starej laptop, dáš to na net a hned to je venku. Tím se to celý otvírá různejm podivínům, samotářům a podobnejm lidem, který v sobě maj velký charisma, ale třeba nejsou tak sociální. Myslím, že je i větší otevřenost vůči různejm experimentům a žánrovejm úkrokům, že už to není tak přísně rozškatulkovaný, což mě vždycky štvalo.
Marek: Oproti 90s to šlo nahoru kvalitativně, opruzu a opruzáků je asi pořád stejně, jen jsou díky internetu víc vidět a slyšet.
Juraj: Predtým (okolo roku 2000) sme hrali tak 5 koncertov za rok, v nedávnej dobe kľudne 30-40 (teraz vďaka covidu zase 5 a menej hehe, niekedy žiadne), či je výhoda to, či ono úplne neviem povedať, každopádne toho bolo všetkého až príliš. Kedysi som bol vďačný za to, keď mi niekto posunul kazetu a mohol som si pustiť novú hudbu, teraz ma málokedy niečo fakt zaujme a nadchne. Teraz je to jednoduchšie s technikou, nahrávaním, nástroje a aparát sú dostupné, kedysi sme to fakt lepili a urobiť dobrú nahrávku nebolo jednoduché a bolo to fakt drahé. Každá doba je v tomto úplne iná a ťažko sa to porovnáva a hodnotí. Časy bez internetu ale mali pre mňa čaro.
Ktoré SK UG kapely a žánre si mal rád v minulosti, a ktoré máš rád dnes?
Šaman: Dneska mě baví hlavně celá parta okolo Kubíku nebo okolo Analog Freaks. Nebojej se toho. Pak furt cenim i ty starý crusty okolo Hippie Killer, Roxor, Haarp. Signa Sinistra byla kapela, která tu neměla obdoby, aspoň z nahrávky. A když jsem začínal na plno jet v hardcore punku, tak jsem si ujížděl na splitu The Flame Still Burns a Jednota.
Marek: Otras, Bätlick, Teufelsmauer ze současnosti. Maduar a Tublatanka z minulosti.
Juraj: Z minulosti určite naši hommies Dies Irae, Time of my Life, The Flame Still Burns, Sangre de Cristo. To bola éra, kedy to fakt žilo. Takisto Nonconformist, Hippie Killer, Attitude. Bola to plodná doba. Dnes ma baví asi najviac Ahoj a -273,15 a celá parta okolo Kubíku, čo spomína Šaman. Žilinčania sú už takmer všetcia v Prahe, tak to spomínať nebudem.
Čo je podľa teba spoločný menovateľ, ktorý spája umelcov z rôznych žánrov/scén a čo ich naopak rozdeľuje ?
Šaman: Oddanost dělání svojí věci lidi spojuje. Rozdělujou je blbci.
Juraj: Punx and skins united. No borders, no nations.
Čo ťa na domácej scéne serie?
Šaman: Nevim, asi to, co se objevuje v každý jiný scéně - dogmatismus. Na druhou stranu to, že je DIY punk do velký míry konzervativní a je spoutanej spoustou pravidel, mu asi umožnilo přežít tak dlouho. Asi každá scéna je o souboji dogmat, který to držej pohromadě, a novejch impulzů, který se musej probít, aby se z toho nestala planeta dinosaurů. Ještě mě napadá, že mi trochu tady u nás chybí u kapel nějaká zvuková radikalita. Jakoby často nevěděly, jak chtěj znít, a bály se s tím zvukem trochu experimentovat. Ale to se poslední dobou taky mění. Jinak mi domácí scéna přijde silná a zajímavá, jsou tu super kapely, ziny, labely…
Marek: Vidláctví.
Juraj: Virtuálne pseudo kauzy a žabomyšie vojny, ale od toho som našťastie uchránený.
Ktorý zvuk (štúdio, album/kapela), artwork (album cover) a videoklip na domácej scéne ťa zaujal najviac ?
Šaman: Co se týče zvuku, tak se mi strašně dobře pracuje s Amákem, kterej se nebojí ničeho. nová deska Vole zní hovadsky. Dobře se mi nahrává v SF Mini. Co se týče artworku, tak cením většinu věcí na Stoned To Death. Videoklip od Sněti byl dobrej.
Juraj: Štúdio asi Amákove Golden Hive, robil nám teraz master V0NTa a tiež Nervy a je to majster zvuku. Nadšený som z toho, ako Blum dokáže nasnímať zvuk svojpomocne na SF mini v Olomouci. Najlepší artwork je náš obal od Nejca a najlepší klip V0NT - Paleček.
Hudobný album, kniha, film, seriál, počítačová hra, tetovacie štúdio a pivo ktoré odporúčaš a prečo.
Šaman:
Deska. Vole - Tohle není prdel. Vyšlo to letos a je to první, co si vybavím- Super deska po všech stránkách. Kousavý a zábavný. A je tam text o Markovi. Hádej kterej.
Kniha - Jako bys jedla kámen od Wojciecha Tochmana. Je to o jugoslávský válce, hodně zblízka. Četl jsem to vloni a furt je to tak silný, že je to první knížka, kterou si hned vybavim.
Seriál - Succession. Pachtění po moci v plné kráse. Boj všech proti všem.
Tattoo - Nejc. Borec, známe se přes deset let, dělá neskutečný věci a dělal nám novej obal.
Pivo neodporúčam.
Marek: Zkusím to vzít jinak než v rozhovoru s Bahratal.
Deska: z lokálních desek určitě Vole a splitko Parasite Dreams. Z těch přespolních mě baví zejména punkovej black metal, poslední, co jsem pouštěl byla kazeta Hrukjan.
Kniha: Těžko vybrat jednu, v poslední době se mnou hodně zahýbal Válečný deník od Ernesta Jungera.
Seriál: Včera jsme dokoukali poslední díl Zákonů pohybu. Miluji normalizační televizní tvorbu, nenávidím Netflix a podobné kanály. Ale abych byl fér, trilogie Případ Roubal byla super.
Počítačová hra: Hraju na mobilu Solitaire. Jsem v tom myslím celkem dobrej.
Tattoo: Obří kat.
Pivo: Pivo je dobré, mám rád Radegast (12, Ratar), z těch menších pivovarů mám rád ejly od Sibeeria nebo Nozis.
Juraj:
album - Vole to všetkým nandali, ale pre zaujímavý zážitok by som doporučil Rhizom Fighters na Stoned to Death a celé leto som šiel na EP od Vince Staplesa, kto chce soundtrack k letu…
kniha - Donbas a Zlatá horúčka od Forróa, reportážne non-fiction na Absynte (Trochu voda, trochu oheň od Bána, Laserový muž od Tamása), poučný je Jozef Tiso od Warda a na Neklide vyšiel Petr Uhl, ešte som ho nečítal, ale už teraz viem, že to bude skvelý zážitok
film - No country for old man (forever and ever), a vždy som myslel, že žijeme Terminátor 1 a 2, ale my žijeme 12 monkeys (pardon, filmy iba staré, posledných 10 rokov ma z filmov akosi nič nedostalo)
seriál - Topboy - každý chce byť roadman, Our boys - podľa mňa fakt citlivo spravená kriminálka podľa skutočnej udalosti, celkom ma bavila tretia séria Fauda, ale tam je cítiť z ktorej strany vietor fúka…
počítačová hra - no, naposledy som hral Tactical Ops a CS tak v roku 2004, samozrejme som mal rád Doom a Bomberman
tetovacie štúdio - určite Nejc (@nejc) a Siva Lobanja a Petra (@petrrrrica) a One Love. Sú to zlatíčka a milujem ich prácu.
pivo - club mate a club mate cola, fermentované limonády od Dana
Ktorá domáca/zahraničná akcia je pre teba najlepšia a prečo ?
Šaman: Mně přišly super venkovní akce od Hluch Crew - v podchodech pod dálnicema a tak. Tohle převzal Triumf vůle. První edice byla legendární. Cheechaak je super. V zahraničí rozhodně DIY fest Nijmegen.
Marek: Triumf vůle, Punx Treffen, Cheechaak, Psych Tent,...
Juraj: Mám moc rád Fluff fest, i keď sa občas tvárim, že nie. A potom, vždy keď sme hrali - Cheechaak bol super, Transforma pozitívne prekvapila. Triumf vůle na bohnickom hřbitove bol top a baví ma, že to hoši dávajú každý rok a vždy inde. Zo zahraničných asi DIY fest v Nijmegene, kde sme už pomaly inventár.
Vinyl alebo CD ?
Šaman: Vinyl.
Marek: Vinyl a kazety.
Juraj: Vinyl a bicykel.
Je niekto na domácej scéne (aktívny alebo neaktívny hudobník) s kým by si si rád prečítal rozhovor na Jablkách ďaleko od stromu?
Šaman: Když jsem zmínil ten Cheechaak, tak třeba Loučka.
Marek: Chtěl bych víc rozhovorů sám se sebou, myslím, že mám dost co sdělit.
Juraj: Koroze/Jasnovidec, NBDY, Blum/SF Mini.
Motto/obľúbený citát pripadne odkaz na záver.
Šaman: Mluviti stříbro, mlčeti zlato.
Marek:
Juraj: Za dobrotu na žobrotu.
==============================================
Linky:
No comments:
Post a Comment